Onkologicko-chirurgické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v loňském roce vyšetřilo více než sedm tisíc pacientů. Už dávno přitom neplatí, že zhoubné nádory jsou nemocí vyššího věku. „Stále častěji se setkáváme s posunem věková hranice směrem dolů, k mladším ročníkům,“ upozorňuje primářka oddělení MUDr. Jana Katolická, Ph.D. Kromě neovlivnitelných faktorů v rozvoji onkologického onemocnění hraje roli také řada aspektů, které pod kontrolou mít můžeme. Připomeňte si je při příležitosti dnešního Českého dne proti rakovině v rozhovoru s onkoložkou.

prim. MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Všichni tušíme, že prevence je v případě rakoviny klíčová. Co pro sebe můžeme udělat?
U nádorového onemocnění jednoznačně platí, že čím dříve je odhaleno, tím lépe. Zvyšuje se tím šance úplného vyléčení. Nápomocné v tomto ohledu jsou státem organizované screeningové programy, které jsou určeny populaci bez klinických projevů a potíží souvisejících s nádorovým onemocněním. V České republice se jich provádí hned několik let, dlouhodobě se jedná o karcinom prsu, karcinom děložního čípku a karcinom tlustého střeva.
Screening karcinomu prsu je určen ženám od 45 let věku, kdy jsou jednou za dva roky vyšetřeny mamografií na předem akreditovaných pracovištích. Screening nádorů tlustého střeva a konečníku je prováděn prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice od 50 do 55 let jednou ročně a od 55 let jednou za dva roky, nebo pomocí screeningové kolonoskopie, opět na akreditovaných pracovištích, a to od 50 let věku jednou za deset let. Screening nádorů děložního hrdla je prováděn ženám od 15 let jednou ročně prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla. |
Od ledna loňského roku je nově možné absolvovat také screening karcinomu plic…
Ten je určen pro ty, kterým je mezi 55 až 74 lety a kouří dvacet a více let dvacet cigaret denně, případně po dobu deseti let čtyřicet cigaret denně. Mohou ho absolvovat i lidé, kteří přestali kouřit, ale mají za sebou výše popsanou míru aktivního kuřáctví. Cílem programu je zachytit časná stadia karcinomu plic a zlepšit tak prognózy nemocných. Přesnější informace o onkologickém screeningu zájemci najdou jak na stránkách České onkologické společnosti, tak u svého praktického lékaře, případně cestou zdravotní pojišťovny, kde je občan registrován.
Zdravotní pojišťovny již 10 let provádí k zajištění screeningu tzv. adresní výzvy pojištěncům z cílových skupin formou dopisů, které jsou posílány v pravidelných intervalech, tj. jedenkrát za měsíc, vždy těm z cílové skupiny, kteří mají v daném období narozeniny. Pokud se pojištěnec na vyšetření po obdržení první výzvy nedostaví, pojišťovna jej osloví opakovaně. |
Může si screening uhradit i sám zájemce, pokud ještě nespadá do kategorií, ve kterých jsou vyšetření hrazená z veřejného zdravotního pojištění?
Určitě ano, ceny se pohybují řádově mezi 5–9 tisíci korun. Zahrnují osobní a rodinnou anamnézu, fyzikální vyšetření, provedení krevních odběrů včetně nádorových markerů, rentgen srdce a plic, ultrazvukové vyšetření břicha a pánve, eventuálně i jiných orgánů. Pacient následně obdrží celkové zhodnocení, případně i s doporučením dalšího postupu. Tuto formu preventivního vyšetření provádíme také na našem pracovišti pojištěncům VZP, kde se na úhradě podílí jak pacient, tak zdravotní pojišťovna. V současné chvíli jsme ale z personálních důvodů tento program pozastavili.
Má podle vašich zkušeností screening opodstatnění i u mladších ročníků?
V dnešní době již neplatí, že zhoubné nádory jsou nemocí vyššího věku. Stále častěji se setkáváme s posunem věková hranice směrem dolů, k mladším ročníkům. Na našem pracovišti například nyní léčíme 29letou pacientku s metastatickým karcinomem tlustého střeva nebo 38letého může s mnohočetným metastatickým kostním postižením u karcinomu prostaty. Přitom s karcinomem prostaty se nejčastěji setkáváme u mužů po 65. roku věku.
Jak tedy nezanedbat prevenci ani u mladších ročníků?
Velkou mírou by se na preventivních programech u mladých lidí měli podílet praktiční lékaři a lékaři pro děti a dorost. Zejména u dětí a dorostu jsou přesně podle věkových kategorií rozpracovaná doporučení, pravidla a obsah preventivních prohlídek. V rámci těchto vyšetření, pokud jsou prováděná v dostatečné kvalitě a erudici, lze odhalit i nádorová onemocnění. Je také důležité zaměřit se na nádorovou rodinnou anamnézu a už od časného věku vést tyto pacienty v patrnosti, případně doplnit genetické vyšetření.
V dětském věku pak probíhá také očkování proti infekci HPV, která může způsobit rakovinu…
Vakcínami proti HPV je možno očkovat dívky i chlapce od 9. roku života. 13leté děti mají očkování hrazené zdravotní pojišťovnou (vždy jedna z dostupných očkovacích látek je plně hrazená, ostatní s doplatkem) a provádí jej dětský praktický lékař. Novela zákona od 1. 1. 2022 umožňuje očkovat ze zdravotního pojištění i po dovršení 14 let v případě zdravotních komplikací, které neumožní aplikovat vakcínu dříve.
OCHO se zaměřuje na léčbu nádorů trávicího traktu a urologických malignit. Jde těmto typům rakoviny nějak předcházet?
I přesto, že postupně přibývá informací o podmínkách usnadňujících či podporujících vznik nádorového bujení, nemáme o jejich vzniku komplexní poznatky. Není proto jednoznačné doporučení, jak vzniku jakéhokoliv nádorového onemocnění úplně zabránit. Odstraněním nežádoucích vlivů se může u daného jedince značně snížit pravděpodobnost vzniku nádorového bujení. Napomáhá tomu primární prevence a podpora zdraví. Obecné preventivní doporučení představuje Evropský kodex proti rakovině, který říká: nekuřte, podporujte nekuřáckou domácnost a pracoviště, zdravě se stravujte, udržujte si optimální tělesnou hmotnost, buďte fyzicky aktivní, omezte dobu strávenou sezením, vyhýbejte se přílišnému slunění, očkujte se proti HPV infekci, nepijte, případně v maximální míře omezte příjem alkoholu, vyhýbejte se hormonálním preparátům, minimalizujte stres, chraňte se před látkami způsobující rakovinu a absolvujte screeningové programy.
Důležité je také znát svou rodinnou anamnézu…
Ano, například u karcinomu prostaty je prokázaná možnost dědičnosti v případě, že byl takto nemocný otec nebo bratr léčeného muže. Zde je důležité, jak z hlediska léčebného, tak i pro další generaci mužů v rodině, genetické vyšetření. Například pokud máte jednoho přímého příbuzného (nejčastěji otce) s karcinomem prostaty, je riziko záchytu karcinomu prostaty 2x vyšší. V případě dvou a více příbuzných je toto riziko až 11x vyšší. Dědičný karcinom prostaty je spojen s nástupem nemoci o šest až sedm let dříve, ale agresivita a průběh nemoci se jiným způsobem neliší. Obecně by urologem preventivně měli být vyšetřeni muži nad 50 let. V případě výskytu karcinomu prostaty v rodině jsou to muži už nad 45 let.
V roce 2021 jste zahájili spolupráci s I. dermatovenerologickou klinikou FNUSA a LF MU. Co tato novinka pacientům přinesla?
Spolupráce mezi naším onkologickým oddělením a I. DVK je příkladem výborné multidisciplinární péče o pacienty s nádorovým onemocněním kůže. Z inciativy paní profesorky Hany Jedličkové vznikla Komise pro nemelanomové kožní nádory, která se zaměřuje na nemocné se spinocelulárním a basocelulárním karcinomem s omezenými možnostmi lokálního ošetření. Tým komise tvoří dermatovenerolog, radioterapeut, klinický onkolog a plastický chirurg. Multidisciplinární přístup pacientům přináší větší pravděpodobnost, že se jim dostane nejlepší možné péče, včetně psychosociální podpory, lepšího přístupu k informacím, a ve výsledku tak větší spokojenosti s léčbou a zdravotní péčí. Větší efektivita a lepší výsledky poskytované péče jsou samozřejmě benefitem i pro samotné zdravotníky. Nemocným s mnohočetnými kožními, chirurgicky nebo radioterapií neřešitelnými spinocelulárními karcinomy nebo basaliomy poskytujeme na našem onkologickém pracovišti imunoterapii a cílenou léčbu s velmi dobrými výsledky. Díky těmto možnostem terapie, vázaných na Komplexní onkologické centrum, dochází k významné regresi až kompletní remisi kožního postižení. Významně tak pozitivně ovlivňujeme nejen fyzický vzhled pacienta, ale také jeho psychický stav a kvalitu života.
Nedávno vznikla také ambulance paliativní onkologie. Jak funguje a v čem je její přínos pro pacienty?
Péče o onkologického pacienta není jen aktivní onkologická léčba, ale také péče o pacienta v pokročilé nebo terminální fázi onemocnění. Jejím primárním cílem je zlepšení kvality života pacienta, zachování jeho důstojnosti. Paliativní péče se soustředí se na léčbu symptomů, které nádorové onemocnění pacientovi způsobuje. Významnou roli sehrává také poskytování podpory pro rodinu. V rámci paliativní péče úzce spolupracujeme s paliativním týmem vedeným p. primářem Kabelkou a domácím nebo lůžkovým hospicem. Nemocné s algickým syndromem konzultujeme, případně je předáváme do péče Centra bolesti při ARK.

Klapka: Kapka! (akce pro dárce krve) 🗓
FNUSA opět otevře dveře v rámci Open House Brno 🗓
Již tento víkend 13. a 14. května se uskuteční šestý ročník festivalu architektury Open House Brno, který návštěvníkům umožňuje vidět Brno tak, jak jej neznají. Prohlídky se letos konají hned na 108 místech a do projektu se tradičně zapojila také Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Zájemci mohou navštívit Ústav soudního lékařství nebo Doléčovací a rehabilitační oddělení. V areálu Pekařská jsou pak naplánovány například prohlídky Kaple sv. Anny, Transfuzního oddělení či Hansenovy budovy a klauzury. Aby se dostálo sloganu Brno, jak jej neznáte, budou součástí prohlídek také výhledy z šestého patra budovy Mezinárodního centra klinického výzkumu. Další zapojenou lokací je Centrum translační medicíny v Biology Parku Brno. Kompletní program včetně termínů konkrétních prohlídek je dostupný ZDE.
Zahájení celého festivalu proběhne v sobotu 13. května v 9 hodin ve foyer pavilonu O1, kde bude ke zhlédnutí výstava Ženy v architektuře.
Všichni jsou srdečně zváni.
Ústav soudného lékařství
Prevence je základním kamenem boje s rakovinou. Neodkládejte ji
Onkologicko-chirurgické oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v loňském roce vyšetřilo více než sedm tisíc pacientů. Už dávno přitom neplatí, že zhoubné nádory jsou nemocí vyššího věku. „Stále častěji se setkáváme s posunem věková hranice směrem dolů, k mladším ročníkům,“ upozorňuje primářka oddělení MUDr. Jana Katolická, Ph.D. Kromě neovlivnitelných faktorů v rozvoji onkologického onemocnění hraje roli také řada aspektů, které pod kontrolou mít můžeme. Připomeňte si je při příležitosti dnešního Českého dne proti rakovině v rozhovoru s onkoložkou.
prim. MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
Všichni tušíme, že prevence je v případě rakoviny klíčová. Co pro sebe můžeme udělat?
U nádorového onemocnění jednoznačně platí, že čím dříve je odhaleno, tím lépe. Zvyšuje se tím šance úplného vyléčení. Nápomocné v tomto ohledu jsou státem organizované screeningové programy, které jsou určeny populaci bez klinických projevů a potíží souvisejících s nádorovým onemocněním. V České republice se jich provádí hned několik let, dlouhodobě se jedná o karcinom prsu, karcinom děložního čípku a karcinom tlustého střeva.
Od ledna loňského roku je nově možné absolvovat také screening karcinomu plic…
Ten je určen pro ty, kterým je mezi 55 až 74 lety a kouří dvacet a více let dvacet cigaret denně, případně po dobu deseti let čtyřicet cigaret denně. Mohou ho absolvovat i lidé, kteří přestali kouřit, ale mají za sebou výše popsanou míru aktivního kuřáctví. Cílem programu je zachytit časná stadia karcinomu plic a zlepšit tak prognózy nemocných. Přesnější informace o onkologickém screeningu zájemci najdou jak na stránkách České onkologické společnosti, tak u svého praktického lékaře, případně cestou zdravotní pojišťovny, kde je občan registrován.
Může si screening uhradit i sám zájemce, pokud ještě nespadá do kategorií, ve kterých jsou vyšetření hrazená z veřejného zdravotního pojištění?
Určitě ano, ceny se pohybují řádově mezi 5–9 tisíci korun. Zahrnují osobní a rodinnou anamnézu, fyzikální vyšetření, provedení krevních odběrů včetně nádorových markerů, rentgen srdce a plic, ultrazvukové vyšetření břicha a pánve, eventuálně i jiných orgánů. Pacient následně obdrží celkové zhodnocení, případně i s doporučením dalšího postupu. Tuto formu preventivního vyšetření provádíme také na našem pracovišti pojištěncům VZP, kde se na úhradě podílí jak pacient, tak zdravotní pojišťovna. V současné chvíli jsme ale z personálních důvodů tento program pozastavili.
Má podle vašich zkušeností screening opodstatnění i u mladších ročníků?
V dnešní době již neplatí, že zhoubné nádory jsou nemocí vyššího věku. Stále častěji se setkáváme s posunem věková hranice směrem dolů, k mladším ročníkům. Na našem pracovišti například nyní léčíme 29letou pacientku s metastatickým karcinomem tlustého střeva nebo 38letého může s mnohočetným metastatickým kostním postižením u karcinomu prostaty. Přitom s karcinomem prostaty se nejčastěji setkáváme u mužů po 65. roku věku.
Jak tedy nezanedbat prevenci ani u mladších ročníků?
Velkou mírou by se na preventivních programech u mladých lidí měli podílet praktiční lékaři a lékaři pro děti a dorost. Zejména u dětí a dorostu jsou přesně podle věkových kategorií rozpracovaná doporučení, pravidla a obsah preventivních prohlídek. V rámci těchto vyšetření, pokud jsou prováděná v dostatečné kvalitě a erudici, lze odhalit i nádorová onemocnění. Je také důležité zaměřit se na nádorovou rodinnou anamnézu a už od časného věku vést tyto pacienty v patrnosti, případně doplnit genetické vyšetření.
V dětském věku pak probíhá také očkování proti infekci HPV, která může způsobit rakovinu…
Vakcínami proti HPV je možno očkovat dívky i chlapce od 9. roku života. 13leté děti mají očkování hrazené zdravotní pojišťovnou (vždy jedna z dostupných očkovacích látek je plně hrazená, ostatní s doplatkem) a provádí jej dětský praktický lékař. Novela zákona od 1. 1. 2022 umožňuje očkovat ze zdravotního pojištění i po dovršení 14 let v případě zdravotních komplikací, které neumožní aplikovat vakcínu dříve.
OCHO se zaměřuje na léčbu nádorů trávicího traktu a urologických malignit. Jde těmto typům rakoviny nějak předcházet?
I přesto, že postupně přibývá informací o podmínkách usnadňujících či podporujících vznik nádorového bujení, nemáme o jejich vzniku komplexní poznatky. Není proto jednoznačné doporučení, jak vzniku jakéhokoliv nádorového onemocnění úplně zabránit. Odstraněním nežádoucích vlivů se může u daného jedince značně snížit pravděpodobnost vzniku nádorového bujení. Napomáhá tomu primární prevence a podpora zdraví. Obecné preventivní doporučení představuje Evropský kodex proti rakovině, který říká: nekuřte, podporujte nekuřáckou domácnost a pracoviště, zdravě se stravujte, udržujte si optimální tělesnou hmotnost, buďte fyzicky aktivní, omezte dobu strávenou sezením, vyhýbejte se přílišnému slunění, očkujte se proti HPV infekci, nepijte, případně v maximální míře omezte příjem alkoholu, vyhýbejte se hormonálním preparátům, minimalizujte stres, chraňte se před látkami způsobující rakovinu a absolvujte screeningové programy.
Důležité je také znát svou rodinnou anamnézu…
Ano, například u karcinomu prostaty je prokázaná možnost dědičnosti v případě, že byl takto nemocný otec nebo bratr léčeného muže. Zde je důležité, jak z hlediska léčebného, tak i pro další generaci mužů v rodině, genetické vyšetření. Například pokud máte jednoho přímého příbuzného (nejčastěji otce) s karcinomem prostaty, je riziko záchytu karcinomu prostaty 2x vyšší. V případě dvou a více příbuzných je toto riziko až 11x vyšší. Dědičný karcinom prostaty je spojen s nástupem nemoci o šest až sedm let dříve, ale agresivita a průběh nemoci se jiným způsobem neliší. Obecně by urologem preventivně měli být vyšetřeni muži nad 50 let. V případě výskytu karcinomu prostaty v rodině jsou to muži už nad 45 let.
V roce 2021 jste zahájili spolupráci s I. dermatovenerologickou klinikou FNUSA a LF MU. Co tato novinka pacientům přinesla?
Spolupráce mezi naším onkologickým oddělením a I. DVK je příkladem výborné multidisciplinární péče o pacienty s nádorovým onemocněním kůže. Z inciativy paní profesorky Hany Jedličkové vznikla Komise pro nemelanomové kožní nádory, která se zaměřuje na nemocné se spinocelulárním a basocelulárním karcinomem s omezenými možnostmi lokálního ošetření. Tým komise tvoří dermatovenerolog, radioterapeut, klinický onkolog a plastický chirurg. Multidisciplinární přístup pacientům přináší větší pravděpodobnost, že se jim dostane nejlepší možné péče, včetně psychosociální podpory, lepšího přístupu k informacím, a ve výsledku tak větší spokojenosti s léčbou a zdravotní péčí. Větší efektivita a lepší výsledky poskytované péče jsou samozřejmě benefitem i pro samotné zdravotníky. Nemocným s mnohočetnými kožními, chirurgicky nebo radioterapií neřešitelnými spinocelulárními karcinomy nebo basaliomy poskytujeme na našem onkologickém pracovišti imunoterapii a cílenou léčbu s velmi dobrými výsledky. Díky těmto možnostem terapie, vázaných na Komplexní onkologické centrum, dochází k významné regresi až kompletní remisi kožního postižení. Významně tak pozitivně ovlivňujeme nejen fyzický vzhled pacienta, ale také jeho psychický stav a kvalitu života.
Nedávno vznikla také ambulance paliativní onkologie. Jak funguje a v čem je její přínos pro pacienty?
Péče o onkologického pacienta není jen aktivní onkologická léčba, ale také péče o pacienta v pokročilé nebo terminální fázi onemocnění. Jejím primárním cílem je zlepšení kvality života pacienta, zachování jeho důstojnosti. Paliativní péče se soustředí se na léčbu symptomů, které nádorové onemocnění pacientovi způsobuje. Významnou roli sehrává také poskytování podpory pro rodinu. V rámci paliativní péče úzce spolupracujeme s paliativním týmem vedeným p. primářem Kabelkou a domácím nebo lůžkovým hospicem. Nemocné s algickým syndromem konzultujeme, případně je předáváme do péče Centra bolesti při ARK.
Teplárny Brno předaly dar Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně
V pátek 28. dubna 2023 proběhl podpis darovací smlouvy a předání finančního daru ve výši dva miliony korun od firmy Teplárny Brno, a.s., Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Slavnostního aktu se zúčastnil ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a generální ředitel a.s. Teplárny Brno Ing. Petr Fajmon MBA.
„Velice si tohoto daru vážíme, plánujeme za něj pořídit zdravotnickou techniku a přístroje pro plicní oddělení naší II. interní kliniky,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Konkrétně by mělo jít zejména o novou videobronchoskopickou věž pro co nejpřesnější diagnostiku pacientů s plicními problémy.
„Svatoanenská nemocnice patří k stabilním a významným odběratelům tepla. Naše podpora tomuto přednímu zdravotnickému zařízení je dlouhodobá. Těší mě, že se tak i naše společnost podílí na tom, aby se tu pacientům dostávalo díky špičkovému vybavení péče na stále se zvyšující úrovni,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon.
FNUSA ukončuje provoz Odběrového centra COVID-19. Provedlo bezmála 200 tisíc testů
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně po necelých třech letech uzavírá Odběrové centrum COVID-19 v budově C. Agendu od 2. května převezme Odběrové centrum ve 3. poschodí budovy A5.
Zájemci na testy pro vyloučení COVIDu-19 mohou do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přicházet i nadále ve všední dny od 7:15 do 8:30. Objednávat se není potřeba.
Odběrové centrum COVID-19 bylo veřejnosti k dispozici od 10. srpna 2020. Za necelé tři roky své působnosti v něm zdravotníci otestovali více než 195 tisíc pacientů, a to buď PCR nebo antigenní metodou. V současnosti je zájem o potvrzení či vyvrácení infekce nízký, přichází průměrně deset lidí denně, převážně na PCR stěry. Službu proto převezme Odběrové centrum ve 3. poschodí budovy A5.
45 let od první úspěšné replantace prstu
V dubnu roku 1978 se uskutečnila unikátní operace, která neměla v tehdejším Československu obdoby. Na Klinice plastické a estetické chirurgie (KPECH) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se podařila úspěšná replantace prstu na ruce, konkrétně šlo o přišití třetího prstu na ruce do pozice druhého prstu. Jeden z operatérů, doc. Jan Válka vzpomíná: „S tehdejšími nástroji a vybavením nám trvala více než pět hodin a šlo o tradiční úraz, se kterým se setkáváme dodnes – při řezání dřeva na cirkulárce.“
Nebyla to však jediná premiérová operace v tomto oboru, v bohaté historii KPECH jich najdeme hned několik. Vůbec poprvé se na zdejším pracovišti podařilo přenést prst z nohy na ruku, replantace boltce či snědeného nosu. Ve světové literatuře jsou za raritní považovány také replantace nohy s plnou obnovou funkce.
Právě replantační a rekonstrukční chirurgie patří mezi hlavní oblasti zájmu zdejších lékařů. V loňském roce bylo uskutečněno padesát replantací a 250 dalších mikrochirururgických operací ruky či ostatních částí těla. „Mezi nezvyklé operace bych zařadil rekonstrukci ruky ukrajinského vojáka po výbuchu ruské rakety,“ uvedl MUDr. Zdeněk Dvořák, Ph.D., přednosta kliniky. „Jako prvnímu pracovišti na Moravě a třetímu v České republice se nám také úspěšně povedlo replantovat penis či zmrzlý utržený ušní boltec.“
KPECH je jedno ze dvou nejvyšších mikrochirurgických pracovišť v oboru plastické chirurgie v České republice a dominantním pracovištěm ve výzkumu a inovacích v České republice také pro další postupy. V loňském roce bylo například provedeno více než sedmdesát rekonstrukcí prsou mikrochirurgickou metodou přenosu volných DIEP laloků (tedy využití tkáně z břišní oblasti na rekonstrukci prsu). Tyto operace jsou velmi časové náročné, trvají od čtyř do dvanácti hodin a na sále bývá přítomno až pět operatérů.
Lékaři se také zaměřují na nejmenší pacienty při operacích rozštěpových a dalších vrozených vývojových vad. Další důležitou oblastí je onkochirurgie, kdy probíhá rekonstrukce defektů po nádorech nejen v oblasti hlavy, ale také krku, trupu či končetin. „Jde o multioborový výkon, při kterém spolupracujeme s dalšími klinikami Fakultní nemocnice s jediným cílem – vrátit pacienty zpátky do plnohodnotného života,“ zdůraznil přednosta Dvořák.
Nejmodernější postupy se používají také při dalších úkonech. Při komplexní rekonstrukci nosu používají lékaři moderní 3D skenovací technologie, jako vůbec první pracoviště v České republice. K dispozici mají nejmodernější vybavení právě pro tyto mikrochirurgické a rekonstrukční obory. Oddělení získalo například supermikroskop Mitaka MM51 se 71 x zvětšením spolu s nejmenším mikroinstrumentáriem. Probíhá výuka lékařů v mikrochirurgických centrech ve východní Asii a byly navázány důležité kontakty s předními mikrochirurgickými institucemi, na klinice se rozbíhá program supermikrochirurgické léčby lymfedému pomocí lymfovenózních spojek.
Klinika plastické a estetické chirurgie se tak neustále rozvíjí a zdokonaluje tak, aby pacientů do plnohodnotného života vrátila i v letošním roce co nejvíce.
Májový koncert (nejen) pro zdravotníky FNUSA 🗓
Čarodějnické darování krve 🗓
Slavíme desetiletí moravské spolupráce na klinických studiích
U příležitosti oslavy 10 let spolupráce v oblasti inovativních klinických studii se ve středu 19. dubna 2023 sešli zástupci brněnských nemocnic a společnosti IQVIA. Členové tzv. Moravian Prime Site, unikátního prostoru pro spolupráci při zadávání a realizaci klinických studií, vyzdvihli přínos společných aktivit pro výzkum, pacienty i Jihomoravský kraj. Zároveň vyzvali veřejnost k zapojení do klinických studií, např. prostřednictvím registru dobrovolníků.
Součástí Moravian Prime Site je pětice moravských nemocničních a ambulantních zařízení: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA), Vojenská nemocnice Brno, Fakultní nemocnice Brno (FN Brno), Masarykův onkologický ústav (MOÚ) a ambulance Medical Plus působící v Uherském Hradišti.
„Společnost IQVIA je odhodlána podporovat inovativní výzkum a vývoj v oblasti zdravotnictví a Moravian Prime Site je klíčovým prvkem naší strategie. Zajištění výzkumu na světové úrovni umožní pacientům v budoucnu přístup k nové léčbě a tím i zlepšení zdravotního stavu“, říká Dean Summerfield, Senior Vice President, Real World and Commercial Solutions EMEA ve společnosti IQVIA.
Vznik Prime Site navázal na dlouhodobé aktivity FNUSA v oblasti realizace klinických studií. Jedním z rozhodujících faktorů bylo i vytvoření Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC) v roce 2011 a s tím související vybudování centralizovaného oddělení klinických studií. ICRC účinně propojuje výzkum, akademickou a aplikační sféru, aby se moderní postupy dostaly co nejdříve od mikroskopů do ordinací lékařů.
Jak uvedl ředitel FNUSA, Ing. Vlastimil Vajdák: „Oblast klinických a výzkumných studií je příležitostí, jak pacientům přiblížit léčbu budoucnosti. Vedle firem jako IQVIA, které do FNUSA studie přivádějí, jsou právě pacienti našimi klíčovými partnery a vážíme si jejich důvěry. Jsem rád, že se nám podařilo propojit i s expertními týmy ostatních brněnských nemocnic.“ Spolupráce nemocnic umožňuje provádět i rozsáhlé studie, které by individuální subjekt nebyl schopen pokrýt.
Ředitel FN Brno, MUDr. Ivo Rovný, MBA, dodává: „Klinické studie se staly nedílnou součástí léčby pacientů na jednotlivých klinikách FN Brno a pokrývají široké spektrum onemocnění, obzvláště pak v oblasti onkologické a hematologické péče, dětské onkologie, gynekologie, kardiologie, neurologie a psychiatrie. V některých z těchto oblastí poskytuje FN Brno nenahraditelnou péči v rámci Brna i Jihomoravského kraje.“ FN Brno se díky vlastnímu Transfuznímu a tkáňovému oddělení může také plně zapojit do realizace studií, jejichž součástí jsou Léčivé přípravky pro moderní terapie nebo v tomto směru může nabídnout spolupráci ostatním partnerům.
Moravian Prime Site plní i další cíle, včetně podpory zapojení pacientů do klinických hodnocení. FNUSA vyvinula registr pro dobrovolníky, kteří se chtějí zapojit do klinických studií i výzkumu. Veřejnost má tak možnost přispět k výzkumu léčebných a diagnostických metod pro příští generace. Podobné možnosti nabízejí i další partnerské instituce.
„V Masarykově onkologickém ústavu mají klinické studie více než dvacetiletou tradici, jsou plně integrovány do chodu ústavu a péče o naše pacienty a zůstávají jednou z našich rozvojových priorit. Dlouhodobé a prohlubující se spolupráce s velkými partnery, jako je IQVIA, si velmi ceníme,“ říká ředitel MOÚ prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D. „Nejenže tak rozšiřujeme možnosti onkologické léčby pro naše pacienty, ale oblast klinického výzkumu má pro MOÚ mezinárodní přesah. V letošním roce jsme získali prestižní status evropského OECI Comprehensive Cancer Center. Jsme také centrem sítě EUCRAN pro vzácné solidní nádory,“ dodává.
Členové Moravian Prime Site v rámci setkání ocenili přínosy deseti let spolupráce, zefektivnění celého procesu řízení klinických hodnocení a především zařazení více než 2 100 pacientů do provedených klinických studií. Cílem je zrychlit diagnostické procesy, možnosti předvídání rozvoje chorob i vyhodnocování účinnosti nových metod léčby.
Výroční konference NINR: Neurodegenerativní onemocnění – z laboratoře do klinické praxe 🗓
Neurodegenerativní onemocnění – z laboratoře do klinické praxe
Hlavní témata:
Výroční konference Národního ústavu pro neurologický výzkum – REGISTRACE
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
Za účelem propojení excelentních výzkumných neurologických týmů s podobným zaměřením a s cílem podpořit výzkum především neurodegenerativních onemocnění, vznikl 1. července 2022 Národní ústav pro neurologický výzkum (NINR). Jde o projekt MŠMT, který je financovaný z Národního plánu obnovy, a do nějž se zapojilo hned jedenáct předních vědeckých institucív ČR, s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně jako hlavním příjemcem a koordinátorem.
Přes 250 preklinických a klinických výzkumníků se v tomto konsorciu intenzivně a synergisticky podílí na multidiciplinárním výzkumu neurodegenerace u řady neurologických onemocnění.
Kromě dvou notoricky známých neurodegenerativních chorob s dramaticky narůstající prevalencí – Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby – se NINR věnuje i dalším neurologickým onemocněním, v jejichž patogenezi hraje neurodegenerace významnou roli, jako jsou např. neurovývojová onemocnění, epilepsie, či roztroušená skleróza.
Úzkým propojením základního a klinického výzkumu v této nesmírně důležité medicinské oblasti bude, doufejme, v budoucnosti možné dosáhnout průlomových objevů, které po převedení do klinické praxe napomohou v časné diagnostice a léčbě celé řady neurologických onemocnění.
Výsledky našeho intenzivního bádání bychom rádi po roce fungování NINR sdíleli nejen uvnitř zapojených vědeckých týmů, ale i napříč širokou neurologickou veřejností a současně bychom rádi vytvořili platformu pro lepší komunikaci výzkumně a klinicky zaměřených zájemců o problematiku neurodegenerativních onemocnění.
Tímto je mi ctí pozvat na první výroční konferenci Národního ústavu pro neurologický výzkum do Brna všechny klinické neurology, pro něž bude v programu vymezen celý první den s obecnějšími přednáškami zaměřenými na časnou diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění, stejně jako aktualizaci poznatků o podstatě vlastních neurodegenerativních procesů v nemocném lidském mozku.
Ve dni druhém pak zazní a budou široce diskutovány nejzajímavější výsledky výzkumu probíhajícího pod záštitou NINR.
Pevně věřím tomu, že pozvání do letního Brna přijme co možná nejvíce z vás.
Těšíme se na setkání!
prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP
Ředitel NINR