Místo horníků a dělníků v automobilkách se „nejrizikovějším“ zaměstnáním za loňský rok stala práce ve zdravotnictví a sociální péči, alespoň podle počtu uznaných nemocí z povolání. Skladbu osob postižených profesním onemocněním významně poznamenal covid-19 – v roce 2021 představoval 89procentní podíl všech uznaných nemocí z povolání.

„Od začátku pandemie až do poloviny června letošního roku jsme na naší klinice uznali 1153 profesních onemocnění covidem-19,“ uvedl prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Jedná se o specializované pracoviště, které má k uznávání nemocí z povolání povolení MZ ČR, platné pouze pro vymezenou spádovou oblast.

„Kromě zdravotníků jsme vyšší profesní riziko nákazy covidem-19 registrovali také u osob pracujících například v sociálních službách v přímé obslužné péči, vojáků či policistů, kteří byli v době pandemie pracovně zařazeni ve zdravotnických nebo sociálních zařízeních,“ doplnil přednosta kliniky.

Posuzování nemocí z povolání se v případě covidu-19 opírá o tři pilíře; bezpodmínečně manifestním průběhem nemoci potvrzeným záznamy ve zdravotnické dokumentaci, dále prokázanou infekcí SARS-CoV-2 metodou PCR nebo antigenním testem, a v neposlední řadě závazným stanoviskem příslušné KHS. To dokládá, že posuzovaný skutečně pracoval za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání. Pozitivní šetření pak zjednodušeně řečeno prokazuje, že riziko nákazy bylo při výkonu práce vyšší než v jiném obvyklém kontaktu s dalšími osobami nebo kontaminovanými předměty.

Covid-19 tak lze jako nemoc z povolání posuzovat také u pedagogů pracujících se zdravotně znevýhodněnými osobami, pro které je obtížnější dodržovat protiepidemická a hygienická opatření. OSVČ, například maséři, na uznání nemoci z povolání naopak nárok nemají. K vyššímu vystavení riziku nákazy než v běžném prostředí zpravidla nedochází v případě zaměstnání v obchodech, u řidičů MHD, pracovníků na pobočkách pošt, úřadů, bank, v restauracích apod.

„Pokud se zaměstnanec domnívá, že jím prodělané onemocnění covidem-19 je nemocí z povolání, požádá svého praktického nebo závodního lékaře o vystavení žádosti o posouzení profesionality covidu-19 a vystavení posudku na naší klinice,“ doporučil prof. Petr Brhel. Vzhledem k počtu onemocnělých je ale zřejmé, že se Klinika pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU bude posuzováním profesionality covidu-19 zabývat prioritně i v několika následujících letech.

V počtu případů klíšťové encefalitidy se Česká republika řadí na špičku Evropy. Situaci by mohla změnit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění ze začátku letošního roku, podle které mají lidé nad 50 let nárok na očkování proti této nemoci zdarma. „Od ledna registrujeme o toto očkování výrazně vyšší zájem,“ potvrzuje pozitivní trend primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.

Očkování představuje účinnou prevenci, onemocnění se jím dá zcela zabránit. Proočkované jsou v Česku ale spíše děti a mladá populace, kde přitom průběh nemoci mívá zpravidla lehčí průběh. „U dospělých a starších osob bývají častěji dlouhodobé komplikace a onemocnění může vést k invaliditě nebo k úmrtí pacienta. Nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií a stoupá výskyt trvalých následků,“ popisuje prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Zákeřnou nemoc praktičtí lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v této „klíšťové sezóně“ prozatím nediagnostikovali. „Přichází k nám nicméně velké množství pacientů všech věkových kategorií s přisátými klíšťaty a žádají jejich odstranění. Klíště si většinou přinesli z přírody na Vysočině, ale i ze zahrady u domu nebo z městského parku,“ popisuje primářka Ivana Bogrová.

U několika pacientů lékaři ze sv. Anny již zaznamenali onemocnění Lymskou boreliózou, na kterou na rozdíl od klíšťové encefalitidy očkování neexistuje. „Naštěstí se vždy jednalo o první, tzv. kožní stadium nemoci, které je dobře léčitelné antibiotiky,“ uvedla primářka a doplnila: „Zdá se, že je veřejnost stále lépe informována o nutnosti po kousnutí klíštětem sledovat zejména první tři až čtyři týdny svůj zdravotní stav a v případě potřeby navštívit lékaře.“

Klíšťová sezóna ovlivňuje také dárcovství krve

Na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zaznamenali letos prozatím sedm odkladů kvůli přisátému klíštěti. „Jedná se o případy, kdy si dárce dopředu nezjistí, že po expozici klíštěti je nutné s darováním krve z bezpečnostních důvodů měsíc počkat,“ upřesnila primářka oddělení MUDr. Jarmila Celerová s tím, že informovanost o omezení je mezi dárci čím dál rozšířenější a tudíž se jedná spíše o ojedinělý jev. „Jednou jsem ale dárci místo odběru vytahovala klíště z loketní jamky,“ dodala s úsměvem. Nejvíce odkladů kvůli klíšťatům podle jejích zkušeností bývá od konce dubna do června, v létě jsou dárcovské odběry pozdržovány spíše kvůli cestám do rizikových zahraničních oblastí.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v souvislosti se zvýšeným zájmem o druhé posilující dávky očkování proti COVID-19 posiluje provozní dobu svého očkovacího centra. Zájemci jej mohou nově navštívit kromě pátku také ve čtvrtek, oba dny v čase 7:30–15:00. Změna se týká také umístění očkovacích ambulancí, které od začátku srpna sídlí v přízemí budovy C.

„K dispozici jsou vakcíny Comirnaty (Pfizer-BioNTech), Jcovden (Janssen) a Nuvaxovid (Novavax). K aplikaci posilujících dávek, to znamená třetích a čtvrtých očkování, je určena pouze vakcína Comirnaty,“ uvedla vedoucí očkovacího centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Pavla Urbánková, Ph.D.

Na očkování se není nutné objednávat, zájemci mohou přijít volně v provozní době. Pokud chtějí konkrétní termín, využijí rezervaci přes Centrální rezervační systém. Kalendář pro druhé posilující dávky v něm má být spuštěn v polovině srpna.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně plánuje opět také výjezdy mobilního očkovacího týmu pro zájemce v jihomoravských zařízeních sociální péče.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z důvodu nepříznivé epidemické situace omezuje návštěvní dobu na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude od pátku 29. 7. včetně možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to v neděli a středu vždy od 14:00 do 18:00 hodin.

Návštěvníci jsou po celou dobu pobytu na oddělení povinni nosit respirátor třídy FFP2, při vstupu se vyžaduje také desinfekce rukou. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zároveň žádá návštěvníky, aby za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.

Návštěvy se netýkají pacientů hospitalizovaných s COVID-19.

Děkujeme za respektování opatření.

Se zhoršující se epidemiologickou situací a významným šířením nákazy COVID-19 se Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně obrací na pacienty ambulantního provozu a návštěvy na lůžkových odděleních s prosbou o nošení respirátorů a dodržování dalších hygienických opatření.

Zakrytí dýchacích cest se doporučuje ve vnitřních prostorách, tedy pacientům v čekárnách a ambulancích a návštěvám po dobu pobytu na lůžkových odděleních. „Počet hospitalizovaných pacientů s nemocí COVID-19 se opět zvyšuje, chtěli bychom proto apelovat na osoby přicházející do nemocnice, ať už kvůli návštěvě lékaře nebo svých blízkých, aby se chránili použitím respirátoru. Je potřeba si uvědomit, že nemocnice je místem, kde je riziko nákazy přirozeně vysoké,“ upozornil náměstek pro lékařskou péči MUDr. Jindřich Olšovský, Ph.D. „Lidé tím kromě sebe ochrání také další pacienty, kteří se po nemocnici pohybují a se svými onemocněními mohou být velmi vulnerabilní,“ doplnil.