V areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně proběhlo natáčení několika obrazů připravovaného dětského seriálu o Johanu Gregorovi Mendelovi. V příštím roce totiž uplyne 200 let od jeho narození.

Důvodem vzniku seriálu není jen výročí narození J. G. Mendela, ale i snaha přiblížit zakladatele genetiky dětem. Režisérem seriálu České televize je Pavel Šimák, vědce Mendela si zahraje Pavel Kříž. V hlavní dětské roli se představí jeden z dětských herců úspěšného seriálu ČT Kukačky Theo Schaefer. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, v místě, kde Johann Gregor Mendel skutečně krátce působil, se natáčelo na dvou místech.

 

Lékaři ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zatím nezaznamenali vysoký nárůst pacientů, kteří by kolabovali z horka. V interních ambulancích denně ošetří do pěti lidí.

Převážně jsou to starší a chronicky nemocní lidé, kterým se při opakovaných vedrech přitíží. „Včera jsme ošetřili pacientku, která strávila dva dny opalováním se na koupališti. Nadměrné slunění jí neudělalo dobře, navíc se přidaly neurologické potíže, takže jsme ji museli hospitalizovat,“ uvedla interní lékařka MUDr. Lenka Zimolková z II. interní kliniky FNUSA a LF MU. „Další včerejší pacientkou byla starší paní, které se udělalo špatně z horka, a byla hodně dehydrovaná. Dostala infuze, zavodnili jsme ji a po několika hodinách mohla odejít domů. Očekávali jsme s kolegy, že kolapsů z veder bude mnohem více, naštěstí se tak nestalo. Lidé už jsou možná více poučení,“ konstatovala Lenka Zimolková.

Lékaři dodávají, že nejvíce ostražití by měli být senioři, kteří vysoké teploty často podcení. Rady, jak předejít kolapsům z horka jsou stále stejné, ale je dobré si je neustále opakovat. Lidé by měli hodně pít, nejlépe čistou vodu, omezit alkohol i kávu. Měli by si rovněž dávat pozor na samotný pobyt na slunci, chránit si hlavu a vyhýbat se fyzické zátěži. A trávit čas, pokud je to možné, spíše ve stínu, doma hodně větrat. Pokud se již senior začne cítit špatně, měl by navštívit lékaře. „Akutní problémy se projevují zvracením, bolestí hlavy, kolísavým tlakem. Starší lidé by příznaky neměli podceňovat a raději by měli vyhledat odbornou pomoc,“ dodala lékařka Lenka Zimolková.

Kolapsy z horka zatím nejsou velké

Jak zlepšit zdraví nejen ve vyloučených lokalitách řeší projekt Saste Roma (Zdraví Romové), který odstartoval v Mezinárodním centru klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Tříletý projekt má za cíl zvýšit zdravotní gramotnost o nejzávažnějších onemocněních a na jeho řešení se podílí řada odborníků napříč Českou republikou.

Průměrný věk dožití u romských mužů je 57 a u romských žen 65 let. To je ve srovnání s většinovou populací přibližně o 18 let méně. Romové také oproti většinové populaci trpí dvakrát častěji výskytem vícečetných diagnóz (více než jedno závažné onemocnění). Na vině je často neznalost, jak se o své zdraví starat, nedostatek informací a podpory pro změnu životního stylu nebo ostych z návštěvy lékaře. To by měl změnit projekt Saste Roma zaměřený na prevenci závažných onemocnění ve vyloučených lokalitách, jejichž nejčastějšími obyvateli jsou právě Romové.

Výsledkem téměř tříletého projektu bude řada vzdělávacích nástrojů, od informačních brožur, přes kulturní akce, vzdělávací e-learning, až po mobilní aplikaci. „Projekt se zaměří na vývoj, implementaci a evaluaci několikaleté zdravotní kampaně ve vyloučených lokalitách. Pokryjeme ta nejzávažnější onemocnění, ať už jde o cerebrovaskulární, kardiovaskulární, onkologické či duševní choroby,“ přiblížila obsah Hana Maršálková, vedoucí projektu Saste Roma a vedoucí skupiny Public Health v rámci Cerebrovaskulárního výzkumného programu, která projekt realizuje. „Online nástroje, aplikace a osvětové akce budou dostupné a využitelné také pro širokou veřejnost a speciální část věnujeme také školákům“ doplnila Maršálková.

Na výstupech pracuje expertní tým, který nyní čítá zhruba 40 odborníků z řad lékařů, sociologů, pedagogů, specialistů na marketing zdraví či expertů na vyloučené lokality. Do projektu se zapojila i řada institucí – několik klinik Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, Fakultní nemocnice Brno či Masarykův onkologický ústav. Důležitým faktorem úspěchu bude také zapojení terénních pracovníků ze Státního zdravotního ústavu, Krajské hygienické stanice nebo organizací podporujících romské komunity.

„Každý projekt zaměřený na zdraví populace v sociálně vyloučených lokalitách je velice potřebný a pozitivní dopady na zdravotní stav obyvatel se pak odráží také v celkovém zlepšení sociální situace,“ potvrzuje význam projektu MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu. Doktorka Nejedlá a její tým terénních pracovníků zajistí šíření vzdělávacích nástrojů projektu přímo v cílových komunitách.

„Projekt bude doplněn i dotazníkovým šetřením v cílových oblastech, které zmapují znalosti a postoje obyvatel a také ověří, nakolik byla zdravotní intervence efektivní. Díky vědeckému přístupu chceme zajistit, že projekt a jeho navazující aktivity budou co nejúčinnější,“ uzavírá profesor Robert Mikulík, odborný garant projektu z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a garant sekce cerebrovaskulárních onemocnění.

Projekt Saste Roma naučí nejen Romy, jak pečovat o své zdraví

Projekt Saste Roma – Rozvíjíme zdraví ve vyloučených lokalitách je financován z Fondů EHP 2014-2021, projekt č. ZD-ZDOVA2-002.

Zapojení SZÚ probíhá v rámci projektu Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením OPZ ESF, reg.č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0009439 .

Darování srdce je darem života a projevem nejhlubší lidské lásky. Slova, která ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nově připomínají ty, jejichž rozhodnutí umožnilo zachránit, prodloužit či vylepšit život jiným nemocným. Pamětní desku dárců orgánů a sochu Znovuzrození k uctění jejich památky dnes v kapli sv. Anny slavnostně odhalil pacientský Spolek Markéta.

„Za každým darovaným srdcem je člověk, který musel zemřít, a jsem proto velice ráda, když si to pacienti uvědomují a dokážou svůj vděk i vyjádřit,“ uvedla při odhalení přednostka I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU prof. MUDr. Lenka Špinarová, PhD., FESC, která se Spolkem Markéta dlouhodobě spolupracuje. „Kolem transplantací se pohybuji od samého začátku, kdy byla v roce 1992 provedena první výměna srdce v Brně, takže dnešní odhalení pro mě má i osobní rozměr,“ doplnila.

Se členy Spolku Markéta, který sdružuje právě pacienty po transplantaci srdce, se pravidelně setkává i v rámci víkendových akcí. „Kromě výměny zkušeností si s pacienty vždy také společně zasportujeme a musím říct, že je skvělé vidět, že se pacienty po transplantaci srdce daří plně vracet do života,“ uvedla prof. Lanka Špinarová.

Spolek Markéta připravoval pietní výzdobu kaple od listopadu 2018, kdy před kaplí sv. Anny zasadil Strom naděje a života. „Tento strom je dnes již košatý, plný listů připomínajících svým tvarem srdce,“ uvedl při zahájení slavnostního odhalení zakladatel a předseda Spolku Markéta Ing. František Kmínek.

Dvakrát odložené odhalení se uskutečnilo také za přítomnosti ředitele Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie Brno, doc. MUDr. Petra Němce, CSc., MBA, FESC, autorů uměleckých děl a kněze ThLic. Leo Zerhaua, který pietním předmětům požehnal.

Hudebním doprovodem v podání žáků Základní školy umělecké varhanické Brno organizátoři vyjádřili poděkování všem lékařům a zdravotníkům za to, že se jim i přes nepříznivou epidemiologickou situaci podařilo transplantovat všechny darované orgány a zachránit tak život mnohým nemocným. Na závěr zazněla skladba věnovaná těm, kteří se této chvíle bohužel nedožili.

Ing. František Kmínek

Socha Znovuzrození od Jiřího Prchala

prof. Lenka Špinarová

 

 

Lupénka není pouze kosmetickou záležitostí, ale je onemocněním, které zasahuje celý organismus. Nové možnosti léčby mohou snížit závažnost jejích projevů a pacientům zkvalitnit život. Dny otevřených ambulancí jsou pro pacienty s lupénkou další možností, jak najít vhodnou léčbu včas. Organizují se již pátým rokem a i letos se odehrají online, budou tak dostupné z bezpečí domova. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně otevře své virtuální dveře 23. 6. 2021, online konzultace nabídne v časech od 8 do 11 hod. Konkrétní čas si mohou pacienti zarezervovat přes www.kuzeaklouby.cz.

V letošním roce se koná již pátý ročník Dnů otevřených ambulancí, stejně jako loni online. Pacienti se v druhé polovině června mohou prostřednictvím videohovorů spojit s předními českými dermatology ze specializovaných center – FN u sv. Anny v Brně (23. 6.), Nemocnice Jihlava (23. 6.), Karlovarské krajské nemocnice (23. 6.) a L DermaMedEst v Praze (24. 6.)

Jsme velmi rádi, že můžeme být součástí Dnů otevřených ambulancí a nabídnout lidem pomoc, zvlášť v této nelehké době. Naši odborníci budou připraveni skrze online konzultace řešit problémy pacientů s lupénkou, kteří s tímto onemocněním bojují již delší čas a nejsou se svou dosavadní léčbou spokojeni. Stejně tak mohou online konzultace posloužit i lidem, kteří se obávají, že lupénku mají, ale nemají to od lékaře potvrzené. Konzultace mohou využít pacienti všech věkových kategorií, tedy i děti a dospívající,“ říká MUDr. Petra Fialová z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně.

Jak si zarezervovat online konzultaci

Odkaz na rezervační systém a podrobné informace najdou pacienti na webu www.kuzeaklouby.cz. Stačí si vybrat konkrétní den a jeden z nabízených časů. Následně obdrží e-mail s potvrzením rezervace a odkazem na videohovor – přes něj se v konkrétní čas připojí k online konzultaci s lékařem. Potřebovat k tomu budou počítač, tablet nebo chytrý telefon s webkamerou a mikrofonem.

„Současná doba svádí k odsouvání návštěv lékaře. To může mít velmi špatné následky projevující se zhoršeným zdravotním stavem pacientů. U pacientů trpících lupénkou se může projevit zvýšená míra stresu spojená s nestandardními situacemi současné doby velmi snadno. Lupénka však nesouvisí jen s problémy projevujícími se na kůži a ve vlasech, může vyústit až v psoriatickou artritidu – zánět šlach a kloubů. Lupénka je onemocnění, které není radno podceňovat, i proto nabízíme pacientům možnost využití online poradny,“ říká MUDr. Petra Fialová.

Online konzultace 23. 6. 2021 s odborníky z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně

Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně se nejnovějšími možnostmi léčby lupénky, jako je i biologická léčba, zabývají již 15 let. Jako specializované centrum nabízejí řešení i pro středně těžké a těžké pacienty, kteří na léčbu lupénky už možná rezignovali. Online konzultace s renomovanými dermatology z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně mohou být začátkem úspěšné léčby. Budou dostupné 23. 6. 2021 od 8 do 11 hod. online. Nespokojte se s polovičatými výsledky a získejte svůj život zpět s vhodnou léčbou lupénky. Pro více informací, jak si rezervovat online konzultaci, navštivte web www.kuzeaklouby.cz.

Dny otevřených ambulancí pro pacienty s lupénkou budou letos opět online. Konzultujte možnosti léčby přímo z domova

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vychází vstříc zájemcům o preventivní neinvazivní „žvýkací“ PCR testy a otevřela pro ně další testovací místo ve svém areálu. Testování je určeno pouze pro preventivní  testování, a to samoplátců i těch, kterým ho hradí zdravotní pojišťovny.

Testování probíhá v přízemí (vestibulu) budovy O1 v časech 7:30 – 17:15 hodin. Testovat se mohou dospělí i děti od tří let, výsledek obvykle obdrží do 24 hodin. „Testujeme tímto způsobem již téměř tři tisíce žáků a studentů v deseti brněnských školách. Díky tomu byla ze strany veřejnosti velká poptávka, které se nedivím. Tyto PCR testy jsou neinvazivní, vše si člověk dělá sám, náš personál samozřejmě přímo na místě vysvětlí přesný postup. Jedná se o sterilní a vysoce nasákavý žvýkací tampon, který člověk vloží do úst, ponechá v puse minutu až dvě a poté tampon opět do zkumavky vrátí,“ říká obchodní náměstek Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně PharmDr. Filip Ovesný.

Také na toto testování se musí lidé objednávat přes objednávkový systém na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz, konkrétně přes systém PCR testy ze slin. Bez objednání nebude test proveden.

FNUSA začala používat tzv. žvýkací PCR testy i pro veřejnost

V katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově se 14. června v 17 hodin uskuteční mše svatá za zdravotníky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Sloužit ji bude brněnský biskup Mons. Vojtěch Cikrle, v jejím průběhu vystoupí filharmonický sbor Beseda brněnská.

Mše byla původně plánována na březnový termín, kvůli epidemiologickým opatřením se její termín však posunul. „Musím říci, že si toho nesmírně vážím a jsem rád, že se našim zdravotníkům dostane i takové podpory. Jsem si jistý, že je to povzbudí a potěší,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.

„Těžko si někdo z nás, kteří jsme nebyli v první linii pandemie koronaviru, dokáže představit, co museli lékaři, sestry a další pracovníci ve zdravotnictví během uplynulého roku prožívat, v jakých osobních i společenských nejistotách  se denně  vydávali pomáhat druhým.

Vážím si nezištné a obětavé pomoci všech lékařů, sester a pracovníků Fakultní nemocnice u sv.  Anny,  děkuji za jejich pracovní i lidskou obětavost a těším se na společně prožitou bohoslužbu v brněnské katedrále.  A upřímně jim přeji, aby se  to těžké, co  prožívali, proměnilo v radostnou jistotu, že jejich poslání je jedinečné, a že nic z toho, co vykonali pro druhé, nebude zapomenuto,“ řekl Mons. Vojtěch Cikrle, biskup brněnský.

Průběh mše svaté bude přenášen na internet, zájemci ji mohou sledovat ZDE.

Bohoslužba je začátkem spolupráce nemocnice s místní farností. Před vánočními svátky je plánován v katedrále sv. Petra a Pavla na Petrově také benefiční adventní koncert.

V katedrále na Petrově se uskuteční mše za zdravotníky u sv. Anny

Klinika tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU připravila pro zájemce, kteří prodělali onemocnění COVID-19 a mají další zdravotní problémy, speciální rehabilitační program. Cílem je zlepšení jejich zdravotního stavu a tolerance zátěže.

Program je určen pacientům, kteří mají po prodělání nemoci COVID-19 různé zdravotní potíže. „Především dechové potíže, ale i blíže nespecifikované problémy jako je únava při běžných denních činnostech, povšechné bolesti svalstva, malých i velkých kloubů a podobně,“ popisuje primářka Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU MUDr. Michaela Sosíková, Ph.D. a dodává: „Program začíná komplexním vyšetřením rehabilitačním lékařem v naší ambulanci a poté pokračuje řízeným ambulantním tréninkem dvakrát týdně 60 minut – samozřejmě pod vedením erudovaného fyzioterapeuta. Šedesátiminutová cvičební jednotka je zaměřena na zvýšení svalové síly končetinového i trupového svalstva, a to s využitím různých rehabilitačních pomůcek, včetně cvičení na míčích, cvičení s pružnými tahy, zaměřujeme se také na korekci postoje, dynamiky hrudního koše a hrudní páteře, nácvik správného držení těla a optimalizaci pohybových návyků. Celý cyklus trvá celkem jeden měsíc, tedy osm tréninků. Pak následuje výstupní kontrolní vyšetření u lékaře a zhodnocení efektu terapie.“

První „turnus“ cvičení již proběhl, zúčastnili se ho zaměstnanci FN u sv. Anny v Brně, kteří po prodělání covidu měli potíže. Jednou z rehabilitujících byla i Markéta Geierová. „S nemocí COVID-19 jsem byla hospitalizovaná, po propuštění z nemocnice jsem se při sebemenší námaze zadýchávala, nevyšla do schodů, byla jsem velmi unavená. Absolvovala jsem potom vyšetření v rehabilitační ambulanci a na spirometru, následovalo dvakrát týdně speciální cvičení,“ popisuje bývalá pacientka a pokračuje: „Na začátku i na konci cvičení jsme vyplnili dotazník týkající se aktuálního zdravotního stavu. Předmětem byla zejména dechová cvičení a cvičení na posílení dýchací soustavy, jejichž obtížnost se postupně zvyšovala. Všichni účastníci byli neustále monitorování, zda nemají potíže a cvičení zvládají. Na závěr lekce proběhl nácvik chůze nordic walking, což je vhodná terapie. Přístup fyzioterapeutů byl velmi vstřícný, v malé skupině pěti lidí měli možnost se každému věnovat individuálně. Teď už zvládám všechny činnosti bez omezení, snažím se cvičit doma a každý den chodit s holemi.“

Nyní je program otevřený i pro veřejnost.  Zájemci se mohou objednat přímo v ambulanci rehabilitace Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace, a to na telefonním čísle 543 183 002. Ideální je mít ke vstupnímu vyšetření připravenou dostupnou zdravotní dokumentaci, případně žádanku od praktického lékaře či jiného specialisty, který pacientovi rehabilitaci doporučuje. Není to však podmínkou, indikaci posoudí odborník kliniky u vstupní prohlídky.

Odborníci ve FNUSA rehabilitují s post covidovými pacienty

 

S přibývajícími slunečnými dny dermatologové z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně varují před rizikem vzniku melanomu. Nebezpečné je opakované spálení kůže i celková kumulativní dávka UV záření. Během pandemie onemocnění COVID-19 navíc lidé často zanedbávali prevenci a podezřelá mateřská znaménka nebo jiné změny na kůži neřešili.

„Počet nových případů maligního melanomu ročně v Česku stále narůstá,“ upozorňuje primář I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU MUDr. Miroslav Nečas, Ph.D. Podílí se na tom podle něj i obliba letních dovolených se sluněním. „Základem prevence rozvoje melanomu i jiných typů rakoviny kůže je chránit pokožku před UV paprsky. To znamená nevystavovat ji přímému působení slunce, a to zejména mezi 11. a 15. hodinou. Při delším pobytu na slunci je vždy nutné použít přípravky s ochrannými UVB i UVA filtry, přičemž důležité je i správné zvolení výšky ochranných faktorů. Tedy čím světlejší máme kůži a čím delší dobu jsme na slunci, tím vyšší filtr je nutné zvolit,“ radí MUDr. Miroslav Nečas.

Nejohroženější skupinou jsou právě lidé s nízkým kožním fototypem, tedy se světlou kůží a rezavými či světlými vlasy, kteří se na slunci brzy spálí. „Ohrožení jsou také ti, kteří mají velké množství tzv. dysplastických kožních névů, potenciálně velmi rizikových pigmentových znamének směrem k vývoji do maligního melanomu. Další rizikovou skupinou jsou lidé, kteří se v průběhu života, především v dětství, na sluníčku opakovaně spálili,“ říká MUDr. Miroslav Nečas a dodává, že z tohoto hlediska je velmi rizikové také nekontrolované opalování v soláriích. U melanomu je nebezpečné zejména opakované spálení kůže, u jiných typů kožní rakoviny (bazaliom  či spinaliom) spíše celková kumulativní dávka UV záření. Úmrtnost na rakovinu kůže v České republice mírně klesá, což je dáno včasnou terapií a také  stále modernějšími a účinnějšími léčebnými metodami  pokročilého onemocnění.

I proto kožní lékaři vybízejí k pravidelnému samovyšetřování kožních znamének a preventivním kontrolám u odborníků, nejlépe dermatologů. Čím dříve lékař  rakovinu kůže odhalí, tím lépe je léčitelná. „Pokud si lidé naleznou podezřelé znaménko, mohou se objednat do naší poradny pro pigmentové afekce, která funguje každé úterý od 13 do 15 hodin. Je možné také vyšetření digitálním dermatoskopem,“ apeluje primář dermatovenerologické kliniky Miroslav Nečas. Zájemci o preventivní prohlídku se mohou objednávat na tel. čísle 543 182 799.

Pozor na sluníčko, varují dermatologové FNUSA

Nemoc COVID-19 na čas zastavila práci dobrovolníků u pacientů a bohužel některé z nich i odradila v dalším pokračování dobrovolnické činnosti. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, konkrétně DobroCentrum u sv. Anny, proto znovu hledá dobrovolníky. Centrum funguje již sedmým rokem, vystřídala se v něm více než stovka lidí, kteří na nemocničních odděleních strávili mnoho hodin času.

A co vlastně běžně dělá takový dobrovolník? Může třeba pomáhat pacientovi s křížovkou, doprovodit ho na procházku, ale také trénovat jeho paměť nebo asistovat při terapiích. Dá se říci, že všechny činnosti zajišťované dobrovolníky spojuje jedno – nezištná snaha pomoci pacientovi překlenout náročné období. „Cílem našich aktivit je pacienta potěšit, alespoň na chvíli mu pomoci zapomenout na strach nebo bolest a rozbít monotónnost nemocničních dnů,“ říká vedoucí DobroCentra u sv. Anny v Brně Svatava Kalná a dodává, že i přes psychickou náročnost ji práce s nemocnými nabíjí pozitivní energií. „Vždycky, když to nejde úplně snadno a jsem unavená, stačí úsměv pacienta nebo prosté ‚děkuji‘, a najednou to všechno dává smysl,“ říká s tím, že dobrovolníků není nikdy dost, a proto jsou rádi za každou novou posilu.

Z původní téměř stovky dobrovolníků je jich nyní pouhých 36. Svou roli v tom sehrála epidemiologická situace, někteří dobrovolníci z řad studentů dokončili školy, jiní řešili například problémy s prací. „Máme dobrovolníky různého věku, pracovníky různých profesí, majitele firem, maminky na mateřské i seniory,“ doplňuje Svatava Kalná s tím, že uvítají každého, kdo chce pomoci.

DobroCentrum u sv. Anny oficiálně funguje od ledna 2015. Dobrovolnické aktivity připravuje pro několik klinik a oddělení, řada akcí může být zajímavá i pro personál nebo veřejnost. Dobrovolníci také pomáhají s propagací dárcovství krve. O možnostech dobrovolnictví v programech DobroCentra u sv. Anny se zájemci mohou informovat na webu FNUSA, kde naleznou i přihlašovací formulář, nebo mohou rovnou napsat na emailovou adresu andrea.halatova@fnusa.cz.

FN u sv. Anny v Brně hledá dobrovolníky