Na pátek 29. října připadá Světový den cévní mozkové příhody, který každý rok vyhlašuje World Stroke Organization (Světová iktová organizace). Cévní mozková příhoda (CMP) postihne za život každého čtvrtého člověka a třetina všech případů končí úmrtím pacienta. Zároveň je mrtvice nejčastější příčinou trvalé invalidity. Rychlý zásah lékaře může pacientovi zachránit život a vést k plnému vyléčení. Důležitá je edukace, i proto připravuje na 29. října Skupina veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného programu Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) živé vysílání pro šíření osvěty o mozkové mrtvici.

Mozková mrtvice ročně zasáhne více Čechů než srdeční infarkt. Ten každoročně postihne zhruba 22 tisíc lidí, CMP pak zhruba 25 tisíc za rok. Přestože se průměrný věk pacienta s cévní mozkovou příhodou pohybuje okolo 70 let, celosvětově narůstá počet stále mladších pacientů.

Jedním z mladých pacientů, kteří se léčili po ataku mozkové mrtvice ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, je Eliška Nováková. Cévní mozková příhoda ji potkala ve 20 letech. „Dostala jsem mrtvici ráno, ale sanitku jsme volali až odpoledne a na sál mě vezli v šest večer. Doktoři našim řekli, že je zázrak, že mě zachránili. Zapomněla jsem mluvit a první krůčky jsem udělala až po několika týdnech v nemocnici,” popisuje svou zkušenost. Dnes, po osmi letech, stále denně cvičí svou řeč i hybnost. O svůj příběh se dělí s ostatními prostřednictvím blogu Holka s handicapem.

Stejně jako Eliška mnoho lidí příznaky mrtvice podceňuje. Proto se do péče lékařů dostávají pozdě. Důsledkem je pak vysoká četnost úmrtí i trvalé invalidity. „Mezi nejčastější symptomy cévní mozkové příhody patří omezená hybnost nebo ochrnutí končetin na jedné straně těla, pokleslý ústní koutek a nesrozumitelná či zmatená řeč,“ říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., který je vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA.

Při léčbě mozkové mrtvice hraje nejdůležitější roli čas. Každou minutu přichází pacient o dva miliony neuronů, a proto je zásadní při rozpoznání alespoň jednoho z výše popsaných příznaků okamžitě volat záchrannou službu na čísle 155. „Léčbu je potřeba zahájit ideálně do hodiny od vzniku příznaků. Čím později se dostane pacient do péče lékařů, tím více se snižuje jeho šance na vyléčení,” vysvětluje profesor Mikulík.

O mrtvici rapuje v novém osvětovém videoklipu také rapper MC Gey. Při psaní textu vycházel z vlastní zkušenosti – jeho dva blízcí mrtvici přežili, každý ale s jinak těžkými následky. Klip s výstižným názvem Koutek bude mít premiéru v živém vysílání na facebookové události nazvané Světový den cévní mozkové příhody, která startuje v pátek ve 14:00 hodin. Kromě nového videoklipu se zájemci mohou těšit na online program plný informací a tipů. Součástí online akce bude rozhovor s Eliškou Novákovou, informace o rizikových faktorech, prevenci, i o tom, co se děje s pacientem po převozu sanitkou v nemocnici. Virtuální komentovanou prohlídkou zájemce provede profesor Robert Mikulík.

Mrtvici zažije každý čtvrtý, jen třetina pacientů se vyléčí

Vážené dárkyně, vážení dárci krve,

Krevní banka Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně má aktuálně výrazný nedostatek zásob v krevních skupinách A+ a A-. Svému limitu se blíží také zásoby krve skupin 0- a 0+. Prosíme dárce těchto krevních skupin, aby se registrovali k odběru – telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00) nebo prostřednictvím online formuláře. Děkujeme za případnou pomoc.

Výzva dárcům krve

 

Vzhledem k výraznému nárůstu zájemců o očkování proti nemoci COVID-19 v očkovacím centru v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude od 21. 10. možné provádět vakcinaci pouze registrovaným osobám. Rezervace termínu se provádí přes Centrální rezervační systém.

Bez registrace se je nadále možné nechat naočkovat v druhém očkovacím centru FNUSA v OC Olympia Brno. Zájemci mohou přicházet nezávazně na termínu každý den mezi 10. a 20. hodinou.

Aktuálně k očkování ve FNUSA

I. dermatovenerologická klinika FNUSA a LF MU pacientům už čtvrt roku nabízí dermatokosmetologickou metodu zvanou PRP (plasmaterapie či plasmalifting). Jedná se o vědecky podloženou metodu, která využívá přirozené omlazující a regenerační účinky krevní plazmy bohaté na krevní destičky k regeneraci kožních buněk a vlasových folikulů.  

PRP je zkratka z anglického platelet rich plasma, česky plasma bohatá na krevní destičky – trombocyty. Vzhledem k tomu, že metoda pracuje s produktem tělu vlastním, odpadají rizika nežádoucích alergických reakcí. Plasmaterapie tak představuje naprosto bezpečné ošetření. 

Princip metody spočívá v injekční aplikaci pacientovy vlastní plasmy bohaté na trombocyty pod kůži. Tato plasma se získá pomocí odstředění krve přes speciální separační gel, čímž se zachová v plazmě 80 % aktivních trombocytů. Tento vysoký obsah aktivních trombocytů přispívá k regeneraci kožních buněk a vlasových folikulů, zastavení procesu stárnutí a nastartování omlazovacích procesů stimulací novotvorby kolagenu. Pomocí PRP lze dosáhnout také urychlení hojení a minimalizace jizev.

INDIKACE:

  • Omlazení a regenerace pokožky.
  • Ztráta pružnosti pokožky šíje a dekoltu nebo jiných tělesných partií (kolena, boky, ruce, břicho).
  • Povadlá pokožka.
  • Vrásky kolem očí.
  • Tmavé kruhy kolem očí.
  • Problematická pleť (citlivá pleť, akné).
  • Řídnutí a pomalý růst vlasů.

PRŮBĚH OŠETŘENÍ

Pacientovi odebereme 10 ml krve do speciálně připravených zkumavek a umístíme do centrifugy, kde se několik minut krev odstřeďuje. Tím získáme plazmu bohatou na trombocyty. Následně ji aplikujeme tenkou injekční jehlou nebo kanylou pod kůží ošetřenou předem anestetickým krémem. Ošetření trvá přibližně 30–45 minut. Druhý den je možné jít do práce bez viditelných stop na obličeji. Proceduru je vhodné celkem třikrát opakovat, a to s intervalem 6–8 týdnů. Zlepšení kvality pleti je patrné již za 3 týdny, pokožka je lépe hydratovaná a má lepší strukturu. Pro zachování dlouhodobého účinku je vhodné ošetření jednou ročně zopakovat.

Jedná se o placený výkon (viz ceník).

Objednávky jsou možné na tel. 543 182 799.

Dermatologové FNUSA nově nabízí plasmaterapii

S ohledem na zhoršující se epidemickou situaci a četný výskyt dalších respiračních onemocnění Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s okamžitou platností zavádí zákaz návštěv na lůžkových odděleních.

Výjimkou je dětské oddělení Kliniky plastické a estetické chirurgie, kde návštěvy budou i nadále probíhat v omezeném režimu. Dětského pacienta, který není hospitalizován společně s doprovodem, může navštívit jedna osoba na dobu 30 minut. Návštěva musí být vybavena respirátorem a prokázat se platným testem, očkovacím certifikátem nebo potvrzením o prodělání COVIDu-19.

Výjimky je možné udělit také v terminálních případech, záleží na individuální domluvě.

Ve FNUSA platí zákaz návštěv

 

Zdravotníci ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mají snahu odoperovat co nejvíce pacientů, kteří byli nuceni své plánované operace kvůli covidové pandemii přesunout či zrušit. Některým pacientům se to kvůli prodlužování protiepidemických opatření stalo dokonce několikrát.

V souvislosti s omezením provozu během covidové pandemie došlo na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU k prodloužení čekací doby na endoprotézy velkých kloubů z jednoho roku na roky dva. „Jsme pod velkým tlakem pacientů, kteří čekají na endoprotézy. Jedni byli odloženi z plánovaného výkonu během covidových omezení, další jsme museli posunout, abychom našli místo pro ty odložené. Někteří pacienti byli dokonce odložení dvakrát i třikrát, jak se prodlužovala protiepidemická opatření. Důsledkem toho je, že teď jsme nuceni operovat těžší případy. To se týká hlavně revizních náhrad, kdy endoprotéza po mnoha letech „doslouží“ a musí se vyměnit v poměrně krátké době, nejlépe do půl roku. Jestliže tato doba není dodržena, dochází k řadě mechanických komplikací, jako jsou defekty kostní tkáně, rozlámání implantátu s kovovým otěrem, migrace implantátu. Tyto komplikace jsou pak velmi obtížně řešitelné. Bohužel máme teď takových případů celou řadu,“ říká přednosta I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU doc. MUDr. Tomáš Tomáš, Ph.D.

V současné době tak klinika – aby dohnala skluz – operuje o přibližně dvě endoprotézy denně víc. Každý pracovní den tak zdravotníci implantují sedm až osm náhrad velkých kloubů. „My jsme s maximálním možným nasazením operovali i přes prázdniny. Musím říci, že se pohybujeme na hraně kapacitních a personálních možností kliniky. Více odoperovaných pacientů znamená více lůžek, v té souvislosti zkrácení doby jejich hospitalizace se snahou dodržet pooperační režim. A pak to znamená i důslednou kooperaci se zařízeními následné péče a rehabilitace. Je to velmi náročná logistika,“ uvádí přednosta ortopedie doc. Tomáš Tomáš a dodává: „Velký dík patří především našemu nelékařskému personálu. Sestřičky, místo aby si oddechly od nesmírně stresující a fyzicky náročné práce na covidových odděleních, musí nyní zvládat zvýšený počet operovaných pacientů a jejich zrychlený „průchod“ klinikou.“

Přidává se i ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák: „Chtěl bych poděkovat všem zdravotníkům z ortopedie i dalších chirurgických oborů v naší nemocnici. Opravdu operují mnohonásobně více, a to i v době, kdy jiní lidé běžně čerpají dovolenou. Smekám před nimi.“

Pro představu malé srovnání. Zdravotníci na I. ortopedické klinice FNUSA a LF MU během letních prázdnin 2019, tedy před covidovou pandemií, implantovali celkem 21 náhrad kyčelního kloubu a 18 náhrad kolenního kloubu. Letos to během prázdnin v červenci a srpnu bylo 80 kyčelních a 52 kolenních kloubů. „Teď se jen trochu děsíme toho, že by s nárůstem případů nemoci COVID-19 mohla přijít nová omezení, která by naše současné úsilí opět zastavila. Doufáme, že se tak nestane, ale kdyby k tomu došlo, jsme samozřejmě připraveni ze dne na den naši jednotku intenzivní péče znovu změnit na covidové oddělení,“ konstatuje doc. Tomáš.

Ortopedové ve FNUSA denně implantují až osm endoprotéz

Také letos si ve druhém říjnovém čtvrtku připomínáme Světový den zraku. Oční lékaři Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při té příležitosti radí, jak si zdravý zrak udržet co nejdéle, a jak odvrátit glaukom, tedy jednu z hlavních příčin slepoty v civilizovaném světě.

Glaukom neboli zelený zákal je chronické, progresivní oční onemocnění, vedoucí k postupnému a nevratnému poškození zrakového nervu a tím i zrakových funkcí. Velmi často se vyskytuje ve formě tzv. primárního glaukomu, který je ale jedním z nejnebezpečnějších. „Tento typ glaukomu většinou vzniká v pozdějším středním věku, obvykle mezi 45. a 70. rokem života. Bohužel je záludný v tom, že pacient dlouho nemá žádné subjektivní potíže – nepociťuje bolesti očí, dlouho nepozoruje ani žádný pokles vidění, i když změny na zrakovém nervu již mohou poškodit tzv. periferní vidění,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Hana Došková, Ph.D.

Právě z výše uvedených důvodů by každý člověk měl chodit na pravidelné preventivní oční kontroly. Riziko výskytu může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti i dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.

Prevence hraje důležitou roli také v případě dalších očních problémů, a to i u jedinců, kteří v mladším věku netrpěli žádnou oční nebo dioptrickou vadou. „Po 40. roku života by měli na pravidelné oční prohlídky chodit všichni, minimálně v časovém intervalu dvou let. Určitým problémům zabránit nelze, nicméně pokud se právě při pravidelných kontrolách zjistí jakákoliv „odchylka od běžného nálezu vzhledem k věku“, můžeme pacienta zařadit do pravidelného sledování, při kterém u některých počínajících očních chorob můžeme progresi výrazně oddálit nebo zavčas začít léčit,“ říká primářka Došková.

Častým důvodem návštěvy oční ambulance bývá zhoršení zrakové ostrosti, dioptrické vady, zánětlivé potíže víček i spojivek, ale také vážnější potíže zraku spojené například s úrazy. Za zhoršením vidění v pozdnějším věku stojí často šedý zákal. „Naštěstí máme pro tyto pacienty možnost elegantního řešení operací, která se dnes provádí v ambulantním režimu, dokonce pouze v místním umrtvení očními kapkami. Bohužel ne všechny oční choroby provázené akutním nebo postupným poklesem či dokonce ztrátou vidění lze úspěšně řešit operací či jen medikamentózně,“ uzavírá oční lékařka Hana Došková.

Oční lékaři FNUSA: Zrak je potřeba sledovat

12. října si připomínáme Světový den artritidy. Jednou z nejčastějších chorob projevující se zánětem kloubů (artritidou) je revmatoidní artritida, kterou lze v současné době označit za civilizační chorobu. Revmatoidní artritida je závažné revmatické onemocnění, postihující zhruba jedno procento populace, nejčastěji mezi 40. a 60. rokem života. Třikrát častěji onemocní touto chorobou ženy.

Dlouhodobě roste počet lidí s revmatoidní artritidou také v České republice. To potvrzuje i prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D., vedoucí lékař Revmatologické ambulance II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. „Počet pacientů se neustále zvyšuje i v naší ambulanci, lze očekávat, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech. Důvodem je mimo jiné prodlužování střední délky života a stárnutí populace, zlepšený záchyt onemocnění, ale rovněž úspěšnost moderní léčby revmatoidní artritidy. Další příčinou růstu může být také dlouhodobý stres nebo kouření,“ uvádí revmatolog prof. Petr Němec. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bylo v ČR v roce 2018 léčeno 91 566 pacientů s revmatoidní artritidou. Prediktivní model ÚZIS předpokládá, že v roce 2025 bude v ČR žít až 143 000 pacientů s touto chorobou.

Revmatoidní artritida je chronické zánětlivé (autoimunitní) onemocnění, postihující především pohybový aparát. Poškozovat však může také mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce nebo plíce. „Příčinou vzniku revmatoidní artritidy je porucha imunitního systému, který reaguje abnormálně proti vlastnímu tělu tím, že ve tkáních – nejčastěji v kloubech – vyvolává chronický zánět. Takto nesprávně fungující imunitní systém totiž považuje struktury svého těla za cizí. Proč se tak u některých osob děje, zatím přesně nevíme, ale někteří lidé si zvýšené riziko pro vznik takového autoimunitního onemocnění mohou nést ve svých genech. Na druhé straně dnes víme, že u některých geneticky rizikových osob mohou ke vzniku tohoto procesu přispívat faktory ze zevního prostředí, například již zmíněné kouření cigaret, infekce nebo dlouhodobý stres,“ říká prof. Petr Němec a dodává: „K nejčastějším příznakům onemocnění patří bolest, otok a výrazná ztuhlost kloubů nebo dlouhodobá únava, ale také například zvýšení tělesné teploty, nechutenství, ztráta hmotnosti nebo psychické potíže. Neléčená revmatoidní artritida může vést k nevratnému poškození pohybového aparátu, doprovázenému výrazným postižením fungování kloubů. Onemocnění tak významným způsobem narušuje fyzické a pracovní schopnosti pacientů a zhoršuje kvalitu jejich života. Bez účinné léčby pacienti často končí v částečném nebo plném invalidním důchodu a je známo, že návrat z invalidity do běžného pracovního výkonu je u pacientů s revmatickými chorobami obtížný a velmi málo pravděpodobný.“

V současné době stále neznáme přesnou příčinu revmatoidní artritidy, proto zatím není možné jí předcházet. Obecná doporučení v prevenci některých revmatických onemocnění spočívají zejména v doporučení zdravého životního stylu. „Silným doporučením v tomto případě může být nekuřáctví. Základem však zůstává nutnost odhalit onemocnění včas (ideálně během prvních 4 – 6 týdnů od vzniku potíží) tak, aby mohla být zahájena jeho adekvátní léčba. Poté se významně zvyšují pacientovy šance na mírný průběh onemocnění a uspokojivou kvalitu života. Důležitá je proto všeobecná informovanost společnosti o tomto onemocnění. V každém případě však platí, když nás klouby bolí, otékají a jsou ztuhlé, rozhodně bychom s návštěvou lékaře neměli otálet,“ doporučuje prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D. z II. interní kliniky FNUSA a LF MU.

Přesto, že se léčebné možnosti revmatoidní artritidy neustále zdokonalují, zůstává onemocnění v současné době stále nevyléčitelné. Pacienti však mají k dispozici kvalitní léky a léčebné postupy. „Základem léčby revmatoidní artritidy je použití tzv. chorobu modifikujících léků, konvenčních syntetických nebo nověji tzv. cílených, biologických nebo syntetických léků, které představují velmi moderní možnost léčby tohoto onemocnění. Bylo prokázáno, že tyto léky pomáhají pacientům významně snižovat intenzitu symptomů, jakými jsou bolest, ztuhlost nebo únava, ale především zpomalují nebo úplně zastavují progresi nevratného poškozování pohybového aparátu, pomáhají pacientům udržet správnou funkci kloubů, zachovat schopnost vykonávat svoji původní profesi nebo udržet přiměřenou kvalitu života. Použití cílené léčby rovněž významným způsobem snižuje počet pacientů vyžadujících hospitalizaci. Přesnou indikaci k jejich použití musí vždy po vzájemné dohodě s pacientem zvážit revmatolog,“ dodává prof. Petr Němec.

Dobrou zprávou je, že se péče o pacienty s revmatoidní artritidou neustále zdokonaluje. Ve vývoji je dalších přibližně 50 nových moderních léků, které mohou v blízké budoucnosti péči o pacienty s tímto zákeřným onemocněním dále zkvalitnit.

Počet pacientů s revmatoidní artritidou roste

 

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dnes po 14. hodině začali ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR volit první pacienti. 55 jich bylo zapsáno ve zvláštním seznamu voličů, který nemocnice musela uzavřít a odevzdat již 1. října (původně 59, čtyři však mezitím byli propuštěni), dalších 15 pacientů bylo hospitalizováno a volí s vyřízeným voličským průkazem.

Nejvyšší počet pacientů – voličů se nachází na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení, kde je nejvíce dlouhodobě hospitalizovaných a starších pacientů. Zbylí pacienti volili na dalších sedmi klinikách, ale to se již jednalo spíše o jednotlivce. S voličským průkazem odvolila také jedna sestra, která celý průběh voleb tráví v práci.

Konkrétně na I. ortopedické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU volil Jiří Tušer (64 let) z Lelekovic u Brna. „Jsem po operaci, u sv. Anny mi vyměňovali už druhou kyčel. V nemocnici volím poprvé v životě, volit jsem rozhodně chtěl. A koho? Řeknu Vám jen to, že jsem celý život pravičák,“ řekl s úsměvem Jiří Tušer.

V sobotu 9. října budou volit dva pacienti s voličským průkazem, kteří se nemohli voleb zúčastnit dnes kvůli absolvovaným operacím. Tohle číslo se samozřejmě ještě může do zítřka změnit v případě, že budou hospitalizováni další pacienti s voličskými průkazy.

Ve FN u sv. Anny odvolili první pacienti

Jeseniovu cenu, která je určena pro lékaře s největším přínosem pro pokrok v medicíně, získal v anketě Lékař roku MUDr. Zdeněk Stárek, Ph.D., z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Laureáty Jeseniovy ceny nominují odborné a zájmové organizace, konkrétního člověka pak vybírá komise sestavená z odborníků pod hlavičkou Unie pacientů.

Zdeněk Stárek je vedoucím lékařem pracoviště elektrofyziologie na I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a zároveň také vedoucím výzkumného týmu Intervenční srdeční elektrofyziologie Mezinárodního centra klinického výzkumu FNUSA. „Ocenění si velmi vážím, jde však o výsledek spolupráce celého výzkumného týmu a dalších partnerů, takže jej vnímám jako týmové ocenění,“ uvedl MUDr. Stárek. Ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák k tomu dodal: „Jsem samozřejmě rád za každé ocenění vynikající práce našich odborníků. O to více, když se sejde úspěch na poli vědy, který se vzápětí promítne do úspěšné léčby pacientů. Tady se konkrétně ukazuje, jak je výhodné spojení nemocnice a vědeckého centra. Panu doktoru Stárkovi moc blahopřeji.“

Ocenění získal Zdeněk Stárek zejména za podíl na českém patentu a užitném vzoru střídavého elektroporačního generátoru, což je netermální zdroj energie, umožňující ablaci srdečního svalu při katétrové léčbě. Nové řešení pomůže zejména pacientům se srdeční arytmií a při včasnější diagnóze několika typů onkologických onemocnění. Pro léčbu srdečních arytmií, tedy ablaci (doslova odizolování) abnormální srdeční tkáně, se v současnosti standardně používá termální radiofrekvenční energie, kdy ale může hrozit poškození okolních struktur, např. jícnu. Český patent je zapsán společně s Vysokým učením technickým v Brně.

Anketa Lékař roku má dlouholetou záštitu České lékařské společnosti J. E. Purkyně. Letos se konala již potřinácté.

Zdeněk Stárek z FN u sv. Anny v Brně uspěl v anketě Lékař roku