Mezinárodní den zdravého spánku připadá na 20. března, tedy první jarní den. Není to náhoda – díky dříve vycházejícímu sluníčku se nám v těchto dnech začíná lépe vstávat, a to by měla být ideální příležitost k zamyšlení se nad vlivem spánku na naše životy. Ač prospíme přibližně 25 let, málokdy spánku věnujeme patřičnou pozornost. Pro naše celkové zdraví, zejména pak to kardiovaskulární, je přitom zcela zásadní. „Ve spánku naše tělo ukládá informace, které nasbíralo den předchozí, a zároveň regeneruje. Zpomaluje se nám tepová frekvence a všechny naše orgány mají šanci si odpočinout a nabrat sílu na další den,“ vysvětluje MUDr. Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra při I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.
Kdybyste měla vypíchnout jednu věc, díky které můžeme spát lépe, co by to bylo?
Zásadní je dodržování pravidelného režimu. Chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, nehledě na to, zda je pátek nebo svátek. No a neméně důležité, ale zároveň nejtěžší, je zbavit se stresu. Protože když jdeme do postele s hlavou plnou myšlenek na to, co se nám stalo nebo co nás bude další den čekat, bude se nám usínat zákonitě špatně. Takže zkusme jít spát s čistou hlavou, v čistém voňavém prostředí, ideálně za tmy a vstávat za světla. Do postele bychom také měli jít až s tím, že jdeme opravdu spát, v nejlepším případě unavení. No a k tomu nám pomáhá už režim během dne – pokud chceme kvalitně spát, měli bychom se o sebe starat nejen v ložnici. To znamená občas si zacvičit, jíst vyváženou stravu a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost.
V poslední době se hodně řeší modré světlo. Proč bychom se mu měli před spánkem vyhýbat?
Vliv má zejména na usínání – modré světlo oddaluje vyplavení hormonu melatoninu, který se přirozeně u zdravých lidí do krve uvolňuje se stmíváním, a stojí za naší chutí jít spát. Když na sebe svítíme z mobilu nebo tabletu, tak oddalujeme vyplavování tohoto hormonu a potom se nám špatně usíná.
V dnešní uspěchané době se nám zkracuje doba spánku, je přesto nějaká hranice, za kterou bychom neměli jít?
Ideálních je plus mínus sedm hodin. Každý to máme trochu jinak, ale pod pět hodin je málo a nad devět zase moc. Pro zdravý spánek je důležité procházet fázemi REM a non REM, které se střídají v průměru po 45 minutách – záleží, jak dlouho budeme spát, ale za tu optimální spánkovou dobu bychom měli projít pěti až sedmi spánkovými cykly.
Chytré hodinky nebo jiné technologie často nabízí funkci měření právě těchto spánkových fází. Jak moc jsou tato data vypovídající?
Určitě to může být dobré jako doplněk, který někoho může dovést k lékaři, ale nutno říct, že tyto hodinky měří pouze z tepové frekvence, případně z hladiny kyslíku krvi a pohybové aktivity, kdežto vyšetření, které děláme ve spánkové laboratoři, měří elektrickou aktivitu mozku. Můžeme přímo říct, kterými spánkovými fázemi pacient prošel, a zda měl hluboký spánek. Takže ano, je fajn se hlídat, ale ne vždycky to, co naměří aplikace v telefonu, je to, co naměříme my v laboratoři.
Jak je to se sny, můžou nám také něco prozradit o kvalitě spánku?
Někomu se sny vůbec nezdají, ale můžou nám napovědět ve chvíli, kdy jsme sny vždy měli a přišli jsme o ně. Jejich absence totiž může být známkou toho, že neprocházíme hlubokými fázemi spánku. Takže ne každý musí snít, ale pokud snil a teď nesní, a jinak se u něj nic nezměnilo, tak by možná měl zavolat do spánkové laboratoře.
Na co přesně se u vás ve spánkovém centru zaměřujete?
Zaměřujeme se na pacienty, kteří v noci přestávají dýchat, což je onemocnění známé pod názvem syndrom spánkové apnoe. Tyto zástavy jsou dlouhé minimálně deset vteřin, ale trvají často mnohem déle. Nejvíce jsme u nás naměřili přes dvě a půl minuty. Pauzy v dýchání se frekventovaně opakují, a znemožňují tak kvalitní spánek.
V čem je spánková apnoe nebezpečná? Nejde jen o únavu a psychickou nepohodu, ale v dlouhodobém horizontu může na těle napáchat výrazné škody…
Pacienti s těžkou spánkovou apnoí často mívají významné výkyvy hladiny kyslíku v krvi, tzv. desaturace, a toto velice zatěžuje jejich kardiovaskulární systém. Dochází k výkyvům tepové frekvence i krevního tlaku, což výrazně zatěžuje srdce a cévy. Často k nám přichází mladí pacienti s vysokým krevním tlakem, bez obtíží, u kterých se nedaří odhalit příčinu jejich onemocnění. Vysoký krevní tlak je jednou z nejvýraznějších komplikací souvisejících se syndromem spánkové apnoe. Dále tito pacienti mohou být ohroženi infarktem myokardu, jakožto projevem ischemické choroby srdeční, srdeční arytmií, selháním srdce, mozkovou mrtvicí, ale třeba také demencí nebo onemocněním ledvin. Zároveň je u nich i vyšší riziko cukrovky a obezity.
Jak probíhá vyšetření ve spánkovém centru?
Pacienty vyšetřujeme buď přímo u nás ve spánkové laboratoři, kdy u nás stráví noc, anebo v domácím prostředí. Vyšetření, které absolvují doma, se jmenuje limitovaná spánková polygrafie a dokážeme jím odhalit syndrom spánkové apnoe za pomoci monitorování pohybů hrudníku, břicha a současně vydechovaného vzduchu a saturace krve kyslíkem. Monitorujeme také srdeční aktivitu pomocí EKG. Za hospitalizace využíváme buď již zmíněné polygrafické vyšetření, nebo polysomnografické vyšetření, kdy měříme také mozkovou aktivitu a další signály, díky kterým dokážeme kromě spánkové apnoe odhalit i další onemocnění související se spánkem, například syndrom periodických pohybů dolními končetinami ve spánku.
Koho se syndrom spánkové apnoe nejčastěji týká?
Nejčastěji tímto onemocněním trpí muži ve vyšším věku, ale ohroženi jsou prakticky všichni. Hlavní predispozicí pro syndrom spánkové apnoe je obezita. Můžeme říct, že pacient, který je obézní a chrápe, bude mít s velkou pravděpodobností spánkovou apnoi. Udává se, že v populaci nemocí trpí zhruba 21 % mužů a 9 % žen. Takto nemocných je ale určitě více, než si myslíme. Pacientů stále přibývá, jak se nemoc pomalu dostává do většího povědomí veřejnosti.
Zmiňujete chrápání, které je charakteristickým projevem onemocnění. Ne každé chrápání je ale spánková apnoe. Jak to můžeme odlišit? Respektive kdy zbystřit, zda se nás nemoc netýká?
Přesně tak, dokonce existují i tiší apnoici, kteří nechrápou vůbec. Chrápání je pouze zvukový vjem, který je sice nepříjemný, ale nemá negativní vliv na zdraví, kdežto syndrom spánkové apnoe už je onemocnění, které ovlivňuje náš kardiovaskulární systém. U pacienta se projevuje častým opakovaným buzením s neschopností znovu usnout, probouzením lapáním po dechu, častým nočním močením, takže člověk ráno vstává nevyspalý. To se podepisuje i na jeho výkonu během dne – pacienti usínají u běžných činností, mají problémy v práci. Právě to je to, co by pacienta mělo dovést k nám. Pokud strávíme v noci v posteli spánkem osm hodin, určitě bychom neměli být nevyspalí a usínat během dne.
Jaké jsou možnosti léčby?
Pokud pacientovi diagnostikujeme syndrom spánkové apnoe středně těžkého (15–30 minimálně desetisekundových přestávek v dechu během hodiny spánku) nebo těžkého stupně (nad 30 přestávek za hodinu spánku), nemoc léčíme přetlakovou ventilací, což je aktuálně jediný způsob léčby. Pacienti spí s maskou a na nočním stolku mají přístroj, který jim přes hadici vhání do dýchacích cest vzduch pod tlakem, a udržuje je tak po celou dobu spánku otevřené. Hladina kyslíku v krvi se tím často stabilizuje, pacient v klidu spí, nebudí se a většinou je již po první noci na léčbě jako znovuzrozený.
Pokud má někdo podezření, že se ho diagnóza týká, co může udělat pro to, aby se dostal do spánkového centra na pozorování?
Ideální je, aby zavolal na 543 185 491. Objednáváme jenom v úterý v čase 8:30–11:00 a 12:00–13:00, kdy sestřička s pacientem proberou jeho obtíže a domluví se na dalším postupu. Důležité je, aby pacient měl žádanku – nemusí být jen od praktického lékaře, může být od lékaře jakékoliv odbornosti. Čekací lhůty máme vcelku příznivé, pacienty většinou vyšetříme a nastavíme na léčbu do čtyř měsíců.
MUDr. Lujza Zikmund Galková
Biolab 2024 🗓 🗺
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte mi, abych vás pozval k účasti na 51. Celostátním sjezdu biochemických laborantů – Biolab 2024, který organizuje Oddělení klinické biochemie FNUSA ve spolupráci s Českou společností klinické biochemie. Program bude pestrý a multioborový, nabídne novinky a zajímavá témata nejen laborantům, bioanalytikům, ale i lékařům či sestrám z diagnostických i klinických oborů.
MUDr. Ondřej Kyselák, PhD., EuSpLM
primář OKB FNUSA
Nemocniční lékárna ukázala běžně nepřístupné prostory
Výdejna nemocniční lékárny je jenom špičkou celého systému nemocniční farmacie. Nahlédnou pod její pokličku, respektive za lékárenskou táru, dnes měli možnost zaměstnanci Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Prohlídku běžně nepřístupných prostor pro ně připravili pracovníci z Nemocniční lékárny FNUSA v rámci Dne nemocniční farmacie.
Osvětová akce, která letos teprve započíná spoji tradici, chce upozornit na nezastupitelnou roli nemocničních lékáren v systému zdravotní péče a seznámit veřejnost s náplní práce nemocničních farmaceutů. S touto vizí provedl kolektiv svatoanenské nemocniční lékárny po svém rozlehlém pracovišti nejprve zájemce z řad kolegů, v budoucnu ale podobnou možnost chystá i pro veřejnost.
Dnešní prohlídka odstartovala na oddělení kontroly léčiv a laboratorních diagnostik, které se kromě kontroly jednotlivých léčiv věnuje například také sledování aktuálních informací SÚKLu a zajišťuje jejich komunikaci napříč nemocnicí. Následně pokračovala v oddělení přípravy léčiv, kde medikamenty chystá patnáct farmaceutů. Návštěvníci mohli sledovat, jakým způsobem připravují tobolky s léčebným konopím.
Dalším zajímavým stanovištěm bylo oddělení přípravy cytostatik, které pracuje v důsledně aseptickém prostředí. „Cytostatika se dělají na míru pro konkrétního pacienta, a to za přísných bezpečnostních a hygienických podmínek, aby byl chráněn nejen samotný přípravek, ale i pracovník,“ popisovala vedoucí oddělení PharmDr. Veronika Čillíková. Příprava cytostatické léčby je nezbytnou součástí péče o onkologické pacienty a je v Česku centralizovaná právě v nemocničních lékárnách. Těch je u nás celkem 46 a jejich zaměstnanci ročně připraví více než půl milionu dávek těchto léčiv.
Za mezinárodním Dnem nemocniční farmacie stojí Evropská asociace nemocničních farmaceutů, kterou v České republice reprezentuje Sekce nemocniční farmacie České farmaceutické společnosti. Na jejím webu najdete více informací právě o této důležité činnosti nemocničních lékáren.
V rámci prohlídky pak nechyběla ani návštěva oddělení zásobování nebo konzultačního centra, nadstandardní služby pro pacienty Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. V důvěrném prostředí zde mohou využít bezplatného poradenství nejen v oblasti léků, ale mohou si nechat pomoci například také při odvykání kouření nebo při selfmonitoringu krevního tlaku.
Konzultační středisko při výdejně na ulici Hybešova (S) je otevřeno v době 9:00–15:00 a konzultace je vhodné předem domluvit na telefonním čísle 543 182 164.
Oznámení o úmrtí doc. Tomáše Káry
S lítostí oznamujeme, že nás po těžkém boji s rakovinou navždy opustil doc. MUDr. Tomáš Kára, Ph.D.
Byl dlouholetým lékařem I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU a ačkoli tu již řadu let nepracoval, zanechal tu nejen kolegy, se kterými ho nadále pojily profesní a přátelské vazby, ale hlavně nesmazatelnou stopu v podobě Mezinárodního centra klinického výzkumu. Právě jeho úzké vazby s Mayo Clinic stály za vznikem tohoto vědeckého centra.
„Docent Kára byl nejen skvělý lékař, ale také vizionář, který dokázal svůj sen zhmotnit. Mezinárodní centrum klinického výzkumu by bez něj nevzniklo. Děkujeme za vše, co pro naši fakultní nemocnici udělal,“ dodal ředitel FNUSA Ing. Vlastimil Vajdák.
Upřímnou soustrast rodině, přátelům a všem, kteří ho znali, vážili si ho, a pro které dokázal mnohé udělat.
Velikonoční darování krve 🗓
Na kvalitním spánku musíme pracovat už ve dne
Mezinárodní den zdravého spánku připadá na 20. března, tedy první jarní den. Není to náhoda – díky dříve vycházejícímu sluníčku se nám v těchto dnech začíná lépe vstávat, a to by měla být ideální příležitost k zamyšlení se nad vlivem spánku na naše životy. Ač prospíme přibližně 25 let, málokdy spánku věnujeme patřičnou pozornost. Pro naše celkové zdraví, zejména pak to kardiovaskulární, je přitom zcela zásadní. „Ve spánku naše tělo ukládá informace, které nasbíralo den předchozí, a zároveň regeneruje. Zpomaluje se nám tepová frekvence a všechny naše orgány mají šanci si odpočinout a nabrat sílu na další den,“ vysvětluje MUDr. Lujza Zikmund Galková, vedoucí lékařka Kardiovaskulárního spánkového centra při I. interní kardioangiologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.
Kdybyste měla vypíchnout jednu věc, díky které můžeme spát lépe, co by to bylo?
Zásadní je dodržování pravidelného režimu. Chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, nehledě na to, zda je pátek nebo svátek. No a neméně důležité, ale zároveň nejtěžší, je zbavit se stresu. Protože když jdeme do postele s hlavou plnou myšlenek na to, co se nám stalo nebo co nás bude další den čekat, bude se nám usínat zákonitě špatně. Takže zkusme jít spát s čistou hlavou, v čistém voňavém prostředí, ideálně za tmy a vstávat za světla. Do postele bychom také měli jít až s tím, že jdeme opravdu spát, v nejlepším případě unavení. No a k tomu nám pomáhá už režim během dne – pokud chceme kvalitně spát, měli bychom se o sebe starat nejen v ložnici. To znamená občas si zacvičit, jíst vyváženou stravu a udržovat přiměřenou tělesnou hmotnost.
V poslední době se hodně řeší modré světlo. Proč bychom se mu měli před spánkem vyhýbat?
Vliv má zejména na usínání – modré světlo oddaluje vyplavení hormonu melatoninu, který se přirozeně u zdravých lidí do krve uvolňuje se stmíváním, a stojí za naší chutí jít spát. Když na sebe svítíme z mobilu nebo tabletu, tak oddalujeme vyplavování tohoto hormonu a potom se nám špatně usíná.
V dnešní uspěchané době se nám zkracuje doba spánku, je přesto nějaká hranice, za kterou bychom neměli jít?
Ideálních je plus mínus sedm hodin. Každý to máme trochu jinak, ale pod pět hodin je málo a nad devět zase moc. Pro zdravý spánek je důležité procházet fázemi REM a non REM, které se střídají v průměru po 45 minutách – záleží, jak dlouho budeme spát, ale za tu optimální spánkovou dobu bychom měli projít pěti až sedmi spánkovými cykly.
Chytré hodinky nebo jiné technologie často nabízí funkci měření právě těchto spánkových fází. Jak moc jsou tato data vypovídající?
Určitě to může být dobré jako doplněk, který někoho může dovést k lékaři, ale nutno říct, že tyto hodinky měří pouze z tepové frekvence, případně z hladiny kyslíku krvi a pohybové aktivity, kdežto vyšetření, které děláme ve spánkové laboratoři, měří elektrickou aktivitu mozku. Můžeme přímo říct, kterými spánkovými fázemi pacient prošel, a zda měl hluboký spánek. Takže ano, je fajn se hlídat, ale ne vždycky to, co naměří aplikace v telefonu, je to, co naměříme my v laboratoři.
Jak je to se sny, můžou nám také něco prozradit o kvalitě spánku?
Někomu se sny vůbec nezdají, ale můžou nám napovědět ve chvíli, kdy jsme sny vždy měli a přišli jsme o ně. Jejich absence totiž může být známkou toho, že neprocházíme hlubokými fázemi spánku. Takže ne každý musí snít, ale pokud snil a teď nesní, a jinak se u něj nic nezměnilo, tak by možná měl zavolat do spánkové laboratoře.
Na co přesně se u vás ve spánkovém centru zaměřujete?
Zaměřujeme se na pacienty, kteří v noci přestávají dýchat, což je onemocnění známé pod názvem syndrom spánkové apnoe. Tyto zástavy jsou dlouhé minimálně deset vteřin, ale trvají často mnohem déle. Nejvíce jsme u nás naměřili přes dvě a půl minuty. Pauzy v dýchání se frekventovaně opakují, a znemožňují tak kvalitní spánek.
V čem je spánková apnoe nebezpečná? Nejde jen o únavu a psychickou nepohodu, ale v dlouhodobém horizontu může na těle napáchat výrazné škody…
Pacienti s těžkou spánkovou apnoí často mívají významné výkyvy hladiny kyslíku v krvi, tzv. desaturace, a toto velice zatěžuje jejich kardiovaskulární systém. Dochází k výkyvům tepové frekvence i krevního tlaku, což výrazně zatěžuje srdce a cévy. Často k nám přichází mladí pacienti s vysokým krevním tlakem, bez obtíží, u kterých se nedaří odhalit příčinu jejich onemocnění. Vysoký krevní tlak je jednou z nejvýraznějších komplikací souvisejících se syndromem spánkové apnoe. Dále tito pacienti mohou být ohroženi infarktem myokardu, jakožto projevem ischemické choroby srdeční, srdeční arytmií, selháním srdce, mozkovou mrtvicí, ale třeba také demencí nebo onemocněním ledvin. Zároveň je u nich i vyšší riziko cukrovky a obezity.
Jak probíhá vyšetření ve spánkovém centru?
Pacienty vyšetřujeme buď přímo u nás ve spánkové laboratoři, kdy u nás stráví noc, anebo v domácím prostředí. Vyšetření, které absolvují doma, se jmenuje limitovaná spánková polygrafie a dokážeme jím odhalit syndrom spánkové apnoe za pomoci monitorování pohybů hrudníku, břicha a současně vydechovaného vzduchu a saturace krve kyslíkem. Monitorujeme také srdeční aktivitu pomocí EKG. Za hospitalizace využíváme buď již zmíněné polygrafické vyšetření, nebo polysomnografické vyšetření, kdy měříme také mozkovou aktivitu a další signály, díky kterým dokážeme kromě spánkové apnoe odhalit i další onemocnění související se spánkem, například syndrom periodických pohybů dolními končetinami ve spánku.
Koho se syndrom spánkové apnoe nejčastěji týká?
Nejčastěji tímto onemocněním trpí muži ve vyšším věku, ale ohroženi jsou prakticky všichni. Hlavní predispozicí pro syndrom spánkové apnoe je obezita. Můžeme říct, že pacient, který je obézní a chrápe, bude mít s velkou pravděpodobností spánkovou apnoi. Udává se, že v populaci nemocí trpí zhruba 21 % mužů a 9 % žen. Takto nemocných je ale určitě více, než si myslíme. Pacientů stále přibývá, jak se nemoc pomalu dostává do většího povědomí veřejnosti.
Zmiňujete chrápání, které je charakteristickým projevem onemocnění. Ne každé chrápání je ale spánková apnoe. Jak to můžeme odlišit? Respektive kdy zbystřit, zda se nás nemoc netýká?
Přesně tak, dokonce existují i tiší apnoici, kteří nechrápou vůbec. Chrápání je pouze zvukový vjem, který je sice nepříjemný, ale nemá negativní vliv na zdraví, kdežto syndrom spánkové apnoe už je onemocnění, které ovlivňuje náš kardiovaskulární systém. U pacienta se projevuje častým opakovaným buzením s neschopností znovu usnout, probouzením lapáním po dechu, častým nočním močením, takže člověk ráno vstává nevyspalý. To se podepisuje i na jeho výkonu během dne – pacienti usínají u běžných činností, mají problémy v práci. Právě to je to, co by pacienta mělo dovést k nám. Pokud strávíme v noci v posteli spánkem osm hodin, určitě bychom neměli být nevyspalí a usínat během dne.
Jaké jsou možnosti léčby?
Pokud pacientovi diagnostikujeme syndrom spánkové apnoe středně těžkého (15–30 minimálně desetisekundových přestávek v dechu během hodiny spánku) nebo těžkého stupně (nad 30 přestávek za hodinu spánku), nemoc léčíme přetlakovou ventilací, což je aktuálně jediný způsob léčby. Pacienti spí s maskou a na nočním stolku mají přístroj, který jim přes hadici vhání do dýchacích cest vzduch pod tlakem, a udržuje je tak po celou dobu spánku otevřené. Hladina kyslíku v krvi se tím často stabilizuje, pacient v klidu spí, nebudí se a většinou je již po první noci na léčbě jako znovuzrozený.
Pokud má někdo podezření, že se ho diagnóza týká, co může udělat pro to, aby se dostal do spánkového centra na pozorování?
Ideální je, aby zavolal na 543 185 491. Objednáváme jenom v úterý v čase 8:30–11:00 a 12:00–13:00, kdy sestřička s pacientem proberou jeho obtíže a domluví se na dalším postupu. Důležité je, aby pacient měl žádanku – nemusí být jen od praktického lékaře, může být od lékaře jakékoliv odbornosti. Čekací lhůty máme vcelku příznivé, pacienty většinou vyšetříme a nastavíme na léčbu do čtyř měsíců.
MUDr. Lujza Zikmund Galková
Oční lékaři zvou na Glaukomový den. Vloni rizikové hodnoty naměřili u každého desátého
Až polovina lidí trpících zeleným zákalem neboli glaukomem o své nemoci neví. Postavit se tichému zloději zraku, jak se onemocnění přezdívá, mohou zájemci na Oddělení nemocí očních a optometrie ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně v rámci tradičního Glaukomového dne už v pátek 22. března. Preventivní akce, při které bude příchozím změřen nitrooční tlak zdarma a bez objednání, se uskuteční mezi 8. a 14. hodinou.
Glaukom je chronické, progresivní onemocnění, které vede k nevratnému poškození zrakového nervu, ztrátě zorného pole a k trvalému poklesu zrakové ostrosti. Nerozpoznané a neléčené onemocnění je jednou z hlavních příčin výskytu slepoty.
Pokud pacient pozoruje zhoršené vidění, jedná se o pozdní příznak onemocnění, kdy je nevratně poškozeno více než 40 procent vláken zrakového nervu. „Rozhodně nejde spoléhat na to, že nástup onemocnění rozpoznáme podle příznaků,“ upozorňuje primářka Oddělení nemocí očních a optometrie FNUSA MUDr. Hana Došková, Ph.D. Pravidelná oční vyšetření s měřením nitroočního tlaku tak zůstávají nejlepší cestou k prevenci nebo včasné diagnóze glaukomu, a právě k tomu chce přispět i letošní Glaukomový den ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Zvláště důležitá je prevence po čtyřicátém roku života.
Lékaři z Oddělení nemocí očních a optometrie v rámci minulého ročníku akce změřili nitrooční tlak sto dvaceti zájemcům. „Téměř u každého desátého jsme zjistili hodnoty výrazně přesahující horní hranice normy. Tyto pacienty jsme okamžitě objednali k dovyšetření v naší glaukomové poradně,“ říká prim. Došková. Včasná diagnóza a správná léčba dokáže významně oddálit progresi onemocnění.
Riziko výskytu glaukomu může zvyšovat genetická zátěž, významnou roli ale hraje i rasa, dioptrické vady ve smyslu krátkozrakosti i dalekozrakosti nebo sklon k nižším hodnotám krevního tlaku.
Samotné měření nitroočního tlaku je rychlé, bezbolestné a v rámci Glaukomového dne 22. března 2024 od 8 do 14 hodin se na něj není nutné objednávat. Zájemci mohou přijít do ambulance Oddělení nemocí očních a optometrie v 3. nadzemním podlaží budovy A (vstup z ulice Pekařská).
Lékárna na Mendlově náměstí ve čtvrtek dopoledne omezí provoz
Výdejna Nemocniční lékárny FNUSA na Mendlově náměstí bude ve čtvrtek 21. března 2024 od 7 do 10 hodin uzavřena. Důvodem jsou probíhající stavební práce v budově K nad lékárnou.
Pacienti si během této plánované odstávky mohou nadále vyzvedávat svoje léky v lékárnách na Hybešově (budova S) nebo u hlavního vchodu z ulice Pekařská. V obou výdejnách bude posílen provoz.
Po desáté hodině bude opět možné využívat i služeb lékárny na Mendlově náměstí.
Děkujeme za pochopení.
Glaukomový den 🗓
Hvězdné darování krve 🗓
FNUSA ruší zákaz návštěv
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s okamžitou platností ruší zákaz návštěv na lůžkových odděleních. Vzhledem k přetrvávajícímu výskytu chřipky však zůstává nutnost dodržovat zvýšený hygienický režim a vstupovat na oddělení pouze s respirátorem. Zároveň žádáme, aby lidé za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.
Hospitalizované pacienty je opět možné navštěvovat každý den od 14 do 18 hodin, na Doléčovacím a rehabilitačním oddělení a na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace pak od 15 do 17 hodin.