Cluster headache je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje krutou bolestí hlavy okolo oka. Jde sice o relativně krátké záchvaty, nicméně bolest je natolik intenzivní, že se považuje za nejsilnější bolest, jakou vůbec lidé mohou zažít. Tato vzácná diagnóza vyžaduje specializovanou péči, která vede ke značné úlevě od nepříjemných příznaků. Pacientům s touto chorobou se věnuje MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D., z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy při I. neurologické klinice Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.  

Den věnovaný pacientům s cluster headache se slaví každoročně 21. března. K typickému nakupení záchvatů u této primární bolesti hlavy dochází právě v období předjaří. Prodlužující se dny jsou ale u řady pacientů známkou blížícího se vysvobození od bolesti.

Cluster headache postihuje sice jen jednoho člověka z tisíce, přináší ale nesmírné utrpení. První záchvat cluster headache přichází obvykle mezi dvacátým a čtyřicátým rokem věku. Vzhledem k nízkému povědomí o této diagnóze pacient mnohdy marně hledá úlevu a průměrná doba ke stanovení správně diagnózy může činit i deset let.

Cluster headache se projevuje opakovanými epizodami intenzivní bolesti okolo jednoho oka. Postižené oko slzí, je červené a má pokleslé horní víčko. Záchvat bolesti pacienta často budí i v noci, trvá 2–3 hodiny a v aktivním období se záchvaty objevují až osmkrát denně. Pacient je neklidný a běžná analgetika mu obvykle nepřináší úlevu.

V brněnském Centru pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy je sledováno několik desítek pacientů s tímto onemocněním. Podle odhadů v Jihomoravském kraji ale žije až několik stovek lidí, kteří mohou hledat účinnou pomoc. Pokud si nositel tohoto onemocnění není svou diagnózou jistý, měl by navštívit specializované pracoviště.

Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy
I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně a LF MU
www.migrenabrno.cz
Tel. č. 733 142 673

Na vině je stárnutí populace, špatná životospráva i pandemie covidu-19

Počet lidí se srdečním selháním na jihu Moravy roste. Každoročně podle odborníků v regionu přibude asi 6 500 nemocných, celkem jich tedy v kraji je až 30 000. Rapidní nárůst ilustruje fakt, že ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně se za posledních 10 let zdvojnásobil počet pacientů hospitalizovaných na oddělení specializovaném na  srdeční selhání – loni jich ošetřili téměř 1 800. Jihomoravští kardiologové se obávají, že v nadcházejících letech bude trend pokračovat. Doznívá totiž efekt pandemie covidu-19, kdy lidé ze strachu z nákazy častěji „přecházeli“ infarkty, což u nich vedlo k rozvoji srdečního selhání. I o tom budou diskutovat experti na nemoci srdce u příležitosti Dne I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a LF MU, a to 8. března.

Nějakým druhem srdeční choroby na Moravě a ve Slezsku podle lékařů může trpět až 1,4 milionu osob a každý rok přibývají desetitisíce nově diagnostikovaných. „Jsme svědky toho, co popisují i kolegové ze zahraničí – v době covidové pandemie nemocní s infarkty myokardu mnohem méně často chodili do nemocnic, a nemohli tak být správně ošetřeni. Lze tedy očekávat, že se tato skutečnost projeví v nárůstu počtu případů srdečního selhání, jehož je infarkt myokardu nejčastější příčinou,“ říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., FHFA, přednosta I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU. Podle něj se teprve v loňském roce klinika navrátila co se počtu specializovaných výkonů týče k číslům z „předcovidových“ let.

Srdeční selhání se stává čím dál častější důvodem, proč lidé končí v nemocnici. Podle prof. Krejčího je více než polovina pacientů nad 65 let hospitalizována právě kvůli zhoršené funkci srdce. Do pokročilé fáze srdečního selhání se pak v Česku dostane přibližně 10 % pacientů – u nich pak lékaři musí posoudit, zda jsou v tak dobré kondici, aby mohli dostat mechanickou srdeční podporu nebo absolvovat transplantaci srdce. „Bohužel pouze pro malou část pacientů jsou tyto zákroky vhodné a možné. Rozhodujícím faktorem je tzv. biologický věk, který by neměl přesáhnout 65 let, a nepřítomnost dalších vážných onemocnění. U nás v nemocnici ve spolupráci s CKTCH provádíme řádově desítky takových operací ročně. U starších lidí se snažíme zajistit důstojné dožití pomocí paliativní péče,“ vysvětluje prof. Krejčí.

Svou roli v nárůstu počtu případů srdečního selhání hraje také obezita a špatné stravovací návyky, jež vedou k vyššímu cholesterolu v krvi, postupnému zanášení cév, a tedy riziku vzniku kardiovaskulárních příhod. Nijak nepomáhá zhoršující se ekonomická situace, kterou tradičně provází zvýšená nemocnost a úmrtnost na srdečně-cévní choroby. „Lidé budou na zdražování velmi pravděpodobně reagovat nakupováním nezdravých náhražek, šetřit na kvalitních potravinách, což povede ke zvýšení hmotnosti, a tedy zátěži oběhové soustavy. Obáváme se navíc, že budou šetřit i na sportovních a rekreačních aktivitách,“ vysvětluje předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA. „Se stresem souvisí i vyšší spotřeba alkoholu a cigaret. Přitom omezení pití a kouření by naopak v těžkých dobách přineslo vítané úspory,“ dodává předseda českých kardiologů.

Choroby srdce jsou nejčastější příčinou úmrtí v celém Česku. Například 50 % pacientů s těžkým srdečním selhání do 5 let po diagnóze zemře.

I proto se odborníci snaží stále upozorňovat na nutnost prevence, včasné diagnostiky a správné léčby. „Lidé by měli především chodit na preventivní prohlídky. U pacientů, kteří již srdečním onemocněním trpí, jsou nutné pravidelné lékařské kontroly a užívání léků, dodržování diety a přiměřená fyzická aktivita doporučená lékařem,“ uzavírá prof. Krejčí.

Exploze srdečních selhání se týká celé republiky, kardiologové jí hodlají mimo jiné čelit moderními léky, mezi něž patří například glifloziny, prohloubením spolupráce s praktickými lékaři, kteří by mohli hrát větší roli v diagnostice i péči o stabilizované pacienty, a také apelem na širokou veřejnost, aby nepodceňovala příznaky srdečních problémů a včas vyhledala odbornou péči. Kardiologie má dnes širokou škálu možností farmakologické i nefarmakologické léčby, která má potenciál nejen prodloužit, ale také zkvalitnit život nemocných se srdečním selháním.