Antibiotická rezistence představuje významnou hrozbu pro veřejné zdraví a v současné době celosvětový problém. Trendy na úrovni Evropy ani naší republiky rozhodně nejsou příznivé.  Bakterie odolné vůči antibiotikům se dnes staly běžnou součástí nemocničního prostředí, taktéž v komunitě roste rezistence u bakterií, které způsobují běžné infekce. Účinné, klinicky a epidemiologicky bezpečné používání antibiotik je společnou zodpovědností lékaře i pacienta. Na tuto skutečnost upozorňuje Evropský antibiotický den (EAAD), který se koná každoročně 18. listopadu.

„Je třeba si uvědomit, že antibiotika se odlišují od ostatních léků. Většina léků působí na buňky lidského těla a podporují nebo nějak modifikují jejich funkci. Antibiotika se zaměřují proti mikrobům, vyvolávajícím v lidském těle infekci, své cílové buňky zabíjejí a v ideálním případě ty lidské míjejí,“ vysvětluje vedoucí lékařka Antibiotického střediska Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Renata Tejkalová. „Problém je, že populace patogenních bakterií v nemocném člověku není uzavřená, ale je součástí veliké bakteriální populace, která je přítomna všude v prostředí,“ dodává. Lidé si bakterie při běžném kontaktu neustále vyměňují, ať už vzdušnou cestou nebo přímým či nepřímým kontaktem. Užíváním antibiotika u jednoho člověka tak dochází k ovlivňování i dalších osob v jeho okolí.

Bakterie se totiž dokáží vůči antibiotické léčbě velmi účinně bránit, a to schopností vytvářet si rezistenci. Mohou pro to využívat různé adaptační mechanismy nebo jejich kombinace a mohou si je předávat prostřednictvím virů nebo mobilních genetických elementů, nejen v rámci jednoho druhu, ale i mezi rody. „Prakticky to znamená, že v důsledku selekčního tlaku, který vytváříme soustavným používáním antibiotik, nutíme bakterie vytvářet si různé mechanismy rezistence a podporujeme i jejich schopnost předávat si geny, které rezistenci navozují,“ vysvětluje Tejkalová a doplňuje: „Z toho vyplývá, že čím více antibiotik užíváme, tím větší množství lidí se kolonizuje rezistentními mikroby. Zdánlivě se nic neděje, protože tito lidé nemusejí ihned onemocnět. Když ale někdy v budoucnu onemocní, standardní antibiotická léčba již nemusí být účinná.“

Hlavními důvody vzniku rezistence je kromě nadbytečného používání antibiotik jejich nesprávné užívání, zejména předčasné ukončení léčby, či nedodržování dávkovacích intervalů. Často jsou antibiotika vyžadována pacienty, často jsou ale také předepisována unáhleně a zbytečně lékaři. „Indikace antibiotické terapie by měla vždy vycházet z racionálních principů a znalostí původce infekce. V běžné praxi praktického lékaře je proto důležité potvrdit bakteriální původ nemoci, k čemuž nejčastěji využíváme CRP (C-reaktivní protein), PCT (prokalcitonin) a diferenciální rozbor krevního obrazu. Antibiotika se vždy snažíme nasazovat zejména dle výsledků kultivace a testování dané bakterie na citlivost k ATB, což provádí mikrobiologická laboratoř,“ popisuje lékař MUDr. Jakub Frýba z Oddělení praktických lékařů FNUSA a dodává: „Pokud to ale zdravotní stav pacienta vyžaduje, terapii zahájíme na základě empirických znalostí a dle pozdějšího výsledku v daném antibiotiku buď pokračujeme, nebo jej zaměníme za druh, u kterého již víme, že bude účinkovat.“

Specifický problém v nemocnicích představují nozokomiální nákazy, tedy infekce způsobené „lokálními“ bakteriemi, které dnes vykazují značnou míru rezistence. Cílem správné politiky antibiotického střediska Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně je proto nejen koordinace adekvátní antibiotické léčby pacientů, ale rovněž zpomalování vývoje bakteriální rezistence a prevence nozokomiálních nákaz.  „Zajišťujeme odborné konzultace, formou schvalovacího procesu se podílíme na distribuci většiny antibiotik z lékárny k pacientovi, hodnotíme spotřebu antibiotik a rovněž v této oblasti vzděláváme především mladé lékaře FNUSA,“ vypočítává část agendy Antibiotického střediska MUDr. Renata Tejkalová.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přizpůsobuje svůj provoz aktuální epidemické situaci. Kvůli nárůstu COVID-19 pozitivních pacientů vyžadujících hospitalizaci postupně vytvořila izolovaná covidová oddělení na pěti klinikách a z kapacitních důvodů částečně omezila i plánovanou operativu.

K dnešnímu ránu bylo ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně hospitalizováno celkem 82 pacientů s nemocí COVID-19. 12 pacientů je na umělé plicní ventilaci na anesteziologicko resuscitační klinice, čtyři z nich také na přístroji ECMO (mimotělní oběh). Umělou plicní ventilaci a ECMO vyžadují také další dva post covidoví pacienti, kteří již nefigurují ve statistikách nakažených. Všichni jsou ve vážném stavu. Ve většině případů se jedná o neočkované pacienty. S těžce nemocnými Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pomáhá i okolním nemocnicím, včera zdravotníci z anesteziologicko resuscitační kliniky přijali pacienty z Nemocnice Znojmo a Nemocnice Vyškov.

Další pacienti s COVID-19 leží na jednotkách intenzivní péče (11) a covidových odděleních, vytvořených na obou internách, II. chirurgii, dermatovenerologické a neurologické klinice. Pacienti jsou na vysokoprůtokové kyslíkové terapii a kyslíku.

Vzhledem k vysokým počtům nakažených musela nemocnice přistoupit k omezení plánované operativy – aktuální pokles je o 20 procent, od pondělí bude snížena na 50 procent. Pacienty, kterých se toto dotkne, bude informovat personál příslušných zdravotnických pracovišť.

Část zdravotnického personálu se věnuje také očkování, a to jak v očkovacím centru přímo v nemocnici (Pfizer), tak v brněnském OC Olympia (Pfizer, Johnson & Johnson). Zdravotníci FNUSA v tomto týdnu podávali zájemcům zhruba 1000 dávek denně. O víkendu je možné nechat se naočkovat bez registrace v OC Olympia Brno, kde je otevřeno od 10:00 do 19:40 hod.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně znovu otevřela denní stacionář pro ambulantní léčbu nemoci COVID-19. Služeb stacionáře by měli využívat pacienti v raném stadiu této nemoci.

Stacionář začal opět fungovat v prostorách I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU, konkrétně v budově B1 ve 3. patře (vchod naproti stravovacímu provozu). Je primárně určen pacientům s nemocí COVID-19 v časném stadiu, kteří splňují kritéria pro podání protilátkových léků. Pacient lék dostane po předchozí telefonické domluvě na čísle 705 682 166 přímo ve stacionáři v infuzi, po vykapání infuze bude ještě hodinu pod dohledem zdravotníků. Odejde zhruba po dvou hodinách.

S sebou kromě kartičky zdravotní pojišťovny bude pacient potřebovat také oficiální potvrzení o pozitivitě. Stacionář pro ambulantní léčbu nemoci COVID-19 funguje každý všední den v čase 10–14 hodin.