Aktuální k 22. 1. 2021
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Časopis The New England Journal of Medicine vytvořili ve spolupráci s profesorem Paulem Saxem z Harvardské univerzity souhrn nejčastějších dotazů a odpovědí týkajících se vakcinace proti nemoci COVID-19.
Jak fungují dostupné vakcíny proti nemoci COVID-19?
V současné době jsou k dispozici dvě vakcíny, jednu vyvinula společnost Pfizer/BioNTech (BNT162b2) a druhou společnost Moderna (mRNA-1273). Obě vakcíny fungují prostřednictvím nového mechanismu messenger RNA (mRNA). V těchto vakcínách nese mRNA pokyny k výrobě specifického proteinu (tzv. spike protein), který je na povrchu viru COVIDu-19. Po aplikaci je mRNA absorbována makrofágy (bílé krvinky) poblíž místa injekce a dává pokyn těmto buňkám, aby vytvořily spike protein. Protein je poté makrofágy přenesen na jejich vlastní povrch, kde je rozpoznán dalšími buňkami imunitního systému a tím vyvolává obdobnou imunitní odpověď, jakou bojuje organismus s infekcemi a chrání nás před přirozenou infekcí COVID-19. mRNA je v těle následně degradovaná. Ve vakcíně není žádný živý virus a žádný genetický materiál nevstupuje do jádra buněk.
Ačkoli vědci již roky pracují na vakcínách mRNA, tyto vakcíny jsou první mRNA vakcíny, které jsou široce testovány a používány v klinické praxi. Je to skutečně průlomový krok a to díky vložení mRNA do lipidového obalu, který zabráni jeho rychlé degradaci.
Jaká je účinnost vakcín?
Obě vakcíny jsou velmi účinné. Ve velkých klinických studiích, které zahrnovaly desítky tisíc lidí, vakcinace snížila pravděpodobnost vývoje COVID-19 o přibližně 95 % ve srovnání s injekcemi s placebem. Ačkoli data z randomizovaných s placebem kontrolovaných studií považujeme za nejprůkaznější formu klinických důkazů, další data tyto výsledky významně podporují. Za prvé, vakcíny zabránily nejen jakémukoli onemocnění způsobenému COVID-19, ale hlavně – což je důležité – závažné formě onemocnění. Prevence těžkých stavů způsobených COVID-19 by tak mohla přeměnit tuto nemoc z globální hrozby na „obtěžující“ záležitost, jako je například běžné nachlazení. Za druhé, obě vakcíny se podávají ve dvou dávkách, určitá ochrana se projevila již 10. až 14. den po první dávce. Účinnost zaznamenaná po první dávce vyvolala otázky, zda bychom neměli očkovat dvakrát tolik lidí jednou dávkou, než dávat lidem celý plán dvou dávek. Avšak deklarovaná 95% účinnost vakcín přichází až po druhé dávce, což zvyšuje imunitní odpověď a je pravděpodobné, že bude trvat delší dobu.
Jak dlouhá je účinnost vakcíny?
Protože vakcíny byly testovány pouze od léta 2020, neexistují informace o celkové délce ochrany. Údaje ze studie fáze 1 s vakcínou Moderna naznačují, že neutralizující protilátky přetrvávají téměř 4 měsíce, přičemž hladina v průběhu času mírně klesá. Vzhledem k absenci informací o tom, jak dlouho budou vakcíny účinné, v současné době neexistuje žádné konkrétní doporučení pro přeočkování (tzv. booster).
Zabráni vakcinace přenosu viru mezi lidmi?
Zde je stále množství nejasností, zejména proto, že ve studiích s vakcínami je nedostatek informací o asymptomatické infekci. Ve skutečnosti jde o teoretický problém, protože až 40 % lidí nakažených COVID-19 nemá žádné příznaky, ale může virus přenášet na ostatní. Dokud se tedy nebude vědět, zda vakcíny chrání před asymptomatickou infekcí, je potřebné pacientům i nadále zdůrazňovat, že očkování neumožňuje zabránit šíření COVID-19. Proto je nadále nutné pokračovat v dodržování odstupu, nošení roušek, vyhýbání se přeplněnému vnitřnímu prostředí a pravidelnému mytí rukou.
Existuje však několik dobrých důvodů k optimismu ohledně účinku vakcín na přenos nemoci. Ve studii Moderna účastníci podstoupili testy nasofaryngeálního výtěru PCR na začátku a znovu ve 4. týdnu, kdy se vrátili pro svou druhou dávku. Z těch, kteří byli na počátku negativní a bez příznaků, mělo po 4. týdnech při druhé aplikaci pozitivní test na COVID-19 minimum lidí, konkrétně 0,3 % ve skupině s placebem a 0,1 % ve skupině s mRNA-1273 vakcínou. Tyto údaje naznačují, že i po jedné dávce má vakcína ochranný účinek při prevenci asymptomatické infekce. Dalším zjištěním bylo, že lidé bez příznaků mají menší pravděpodobnost přenosu viru na ostatní. A navíc, z biologického hlediska je vysoce nepravděpodobné, že by vakcína zabránila chorobám a nezabránila také infekci. „Pokud existuje příklad vakcíny v širokém klinickém použití, která má tento selektivní účinek – předchází nemocem, ale ne infekci -, nenapadá mě ani jedna!“ sdělil profesor Sax. Právě některé vakcíny (záškrt, meningitida B a černý kašel) umožňují asymptomatickou kolonizaci a o vakcínách COVID-19 to možná bude taky pravda. Ochranný účinek navíc nikdy nebude 100 %, a proto je důležité dodržování ochranných opatření.
Co se ví o bezpečnosti vakcín?
Celkově jsou obě vakcíny mRNA celkem bezpečné, nicméně žádná vakcína (ve skutečnosti nic v medicíně) není stoprocentně bezpečné. Je nutné si uvědomit, že bezpečnost vakcín COVID-19 bude po nějakou dobu v centru pozornosti – jedná se o nové vakcíny proti nové nemoci. Ve zprávách se objeví vzácné události, které zesílí pozornost a strach nepřiměřený skutečnému riziku. Tyto první dvě vakcíny jsou klasifikovány jako „reaktogenní“ – to znamená, že u většiny lidí, kteří je dostanou, způsobí některé vedlejší účinky, které odrážejí rychlou imunitní reakci, kterou generují.
Nejběžnějším vedlejším účinkem je bolest v místě vpichu, zejména 12 až 24 hodin po podání. Přibližně 1 % účastníků studií kategorizovalo bolest jako „silnou“. Únava a bolest hlavy jsou další relativně časté nežádoucí účinky; vysoké horečky jsou méně časté. Tyto nežádoucí účinky obvykle vymizí během několika dnů a reagují na paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky, jako je ibuprofen. Nežádoucí účinky jsou obecně častější u mladších příjemců vakcín než u starších, přičemž druhá dávka vyvolává více nežádoucích účinků než první.
Bellova obrna (obrna VII. hlavového nervu, lícní nerv) byla hlášena častěji u příjemců vakcín než u kontrolního vzorku, ale nebyl dostatečně velký počet případů, aby bylo možné dospět k závěru, že to přesahuje počet, který je přirozeně pozorován náhodně v populacích této velikosti. Nebyly zaznamenány žádné případy Guillain-Barrého syndromu nebo transverzní myelitidy. Přestože se alergické reakce v obou studiích vyskytla stejně ve skupině s placebem i vakcínou, hlášené anafylaktické reakce byly pravděpodobně vyvolané polyethylenglykolem, což je sloučenina přítomná v obou vakcínách. Proto je nutné pozorování pacientů po očkování 15 minut a u osob s anamnézou závažných alergických reakcí jakéhokoli druhu 30 minut. Je důležité zdůraznit, že tyto alergické reakce jsou neobvyklé – současný odhad četnosti je u 1 z 100 000 dávek. Ačkoli je tato míra závažných alergických reakcí vyšší než u jiných vakcín, je podstatně nižší než míra hlášená u penicilinu, která se odhaduje na 1 z 5 000. Navíc závažné alergie na penicilin se neobjevují jako zprávy v novinách. Nežádoucí účinky se dají zvládnout léky (analgetika, antipyretika). Dlouhodobé vedlejší účinky vakcín jsou naštěstí poměrně vzácné. Další údaje o bezpečnosti obou vakcín musí být hlášeny do systému hlášení nežádoucích účinků vakcín.
Jsou doporučení pro obě vakcíny stejná?
Z obecného hlediska jsou doporučení pro obě vakcíny mRNA docela podobná – u každé jsou nutné 2 aplikace a jsou použitelné pro většinu populace. Ačkoli mají podobné mechanismy působení, bezpečnosti a účinnosti, obě vakcíny se liší určitými důležitými vlastnostmi. Jak již bylo široce publikováno, obě vyžadují zvláštní pozornost pro skladování a distribuci při extrémně nízkých teplotách, přičemž vakcína Pfizer/BioNTech má obzvláště přísné požadavky na skladování v chladu. Požadavek na přepravu a skladování vakcíny Pfizer/BioNTech při teplotě -70 ° C znamená, že nebude vhodný pro místa, kde chybí hluboko-mrazící mrazničky. Po rozmrazení musí být použita do 5 dnů. Naproti tomu vakcína Moderna může být dodávána při -20 °C a je stabilní při teplotě běžné chladničky po dobu 30 dnů.
Další rozdíl je v minimální velikosti zásilky pro vakcínu Pfizer/BioNTech, což je 975 dávek. To může být příliš mnoho pro určité nemocnice nebo kvalifikované ošetřovatelské zařízení, zejména v řídce osídlených oblastech. Naproti tomu vakcína Moderna je dodávána po 100 dávkách.
Rozdíl je také ve věku očkovaných. Vakcína Pfizer/BioNTech je povolena pro věk ≥16 let a vakcína Moderna ≥18 let. Studie u dětí jsou plánovány, ale v tomto okamžiku by dětem neměla být podána žádná vakcína. U obou jsou potřebné dvě dávky, v rozestupu 21 dnů pro vakcínu od Pfizer/BioNTech, ve srovnání s 28 dny pro vakcínu z Moderny. Časový plán nemusí být přesný; „doba odkladu“ může být až 4 dny. Pokud pacient vynechá tuto odkladnou dobu pro druhou dávku, žádná délka intervalu mezi první a druhou dávkou pro kteroukoli vakcínu nezruší platnost první dávky. Jinými slovy, není třeba začínat znovu; stačí podat druhou dávku co nejdříve po překročení 21denní nebo 28denní doby.
Je některá z vakcín doporučovaná více pro určitou skupinu lidí?
Vakcína Pfizer/BioNTech je povolena pro pacienty ≥16 let a vakcína Moderna ≥18 let. Kromě tohoto věkového rozdílu neexistuje žádná cílová populace vhodnější pro jednu nebo druhou vakcínu. V těchto dobách omezeného zásobování bychom měli našim způsobilým pacientům doporučit, aby dostali vakcínu, která je právě dostupná. Je zbytečné ptát se ostatních lidí, jakou vakcínu dostali, protože data o účinnosti a bezpečnosti ve studiích s oběma vakcínami byla podobná. Nejde o soutěž.
Existuje kontraindikace pro některou z vakcín?
Jedinou absolutní kontraindikací k těmto vakcínám je známá přecitlivělost pacienta na některou složku vakcíny. Pokud osoba má anafylaktickou reakci na první dávku (nejčastěji to je reakce na nosičovu složku vakcíny, např. polyethylenglykol), neměla by dostat druhou. Důležité je ale připomenout, že anafylaktická reakce na jakoukoli jinou vakcínu nebo injekční léčbu není kontraindikací pro vakcíny proti COVID-19, ale osoby s touto anamnézou by měly být sledovány po dobu nejméně 30 minut po podání dávky. Lidé, kteří měli po první dávce silnou bolest, budou muset učinit individuální rozhodnutí o tom, zda pokračovat v druhé injekci – není to kontraindikováno, ale vedlejší účinky bývají s druhou dávkou horší. Jednou z možných strategií je podání analgetik, jakmile bolest začne po druhé dávce. Zdravotníci však nedoporučují podávání analgetik před vakcinací, protože by mohly otupit protilátkové odpovědi vyvolané vakcínou.
Monoklonální protilátky nebo rekonvalescentní plazma pro léčbu COVID-19 by teoreticky mohly snížit účinnost vakcín. Každý, kdo podstoupil tuto léčbu, by měl odložit podání vakcíny alespoň o 90 dní. To je doba, kdy může být pozorován vliv poločasu rozpadu těchto substancí a také je nízká pravděpodobnost, že u někoho s COVID-19 dojde v tomto časovém období k reinfekci.
Může být pacient se sníženou imunitou vakcinován?
Do kategorie pacientů se sníženou imunitou patří například pacienti s rakovinou, po transplantaci kostní dřeně, po transplantaci orgánů, po aplikaci kmenových buněk pro léčbu rakoviny, s geneticky vázanými imunitními deficiencemi, HIV pozitivní pacienti apod. Také užívání perorálních nebo intravenózních kortikosteroidů nebo jiných léků nazývaných imunosupresiva snižuje schopnost těla bojovat s některými infekcemi (např. mykofenolát, sirolimus, cyklosporin, takrolimus, etanercept, rituximab). Kvůli zvýšenému riziku závažné formy COVID-19 v této skupině, by měli imunokompromitovaní pacienti dostat vakcínu proti COVID-19, pokud neexistují žádné jiné kontraindikace.
Náročnější je však odhadnout bezpečnost a zejména účinnost vakcín v této skupině, protože ani jedna klinická studie nezahrnovala velký počet lidí v těchto jednotlivých kategoriích. Protože vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna neobsahují živý virus, nehrozí žádné riziko šíření viru. Zda antigeny ve vakcíně vyvolají buď zvýšené riziko odmítnutí (u pacientů po transplantaci), nebo autoimunitního onemocnění (u pacientů s revmatologickými nebo jinými autoimunitními stavy) není známo, je však důležité, že tyto nežádoucí účinky jsou u jiných vakcín vzácné. Klinické studie dále nezjistily rozdíl ve výskytu autoimunitních stavů nebo zánětlivých poruch u účastníků studie, kteří dostali vakcínu, ve srovnání s placebem.
Nicméně, účinnost vakcíny závisí na neporušené reakci, a proto imunizace u imunokompromitovaných pacientů může být méně účinná než u běžné populace. Proto těmto pacientům po vakcinaci by mělo být zdůrazněno, aby dlouhodobě dodržovali preventivní opatření, jako je nošení roušky, sociální distancování, vyhýbání se davům a mytí rukou. Pokud je to možné, měli by být imunizováni také další členové domácnosti.
Někteří kliničtí lékaři pacientům možná doporučí pozastavení nebo oddálení imunosupresivní terapie, aby se zvýšil efekt vakcinace, ale v současné době nelze poskytnout žádné obecné pokyny a použití této strategie by se mělo vyhodnotit pro každý případ zvlášť, v závislosti na závažnosti základního stavu a naléhavosti jeho léčby.
Bohužel, obě klinické studie pro vakcíny od Pfizer/BioNTech a Moderny zahrnovaly pouze malý počet klinicky stabilních lidí s HIV, kteří byli na antiretrovirové terapii. Ačkoli počet zařazených pacientů byl nízký na to, aby bylo možné učinit jakékoli závěry o bezpečnosti a účinnosti u lidí s HIV, neexistuje teoretický důvod, proč by někdo s dobře kontrolovaným HIV měl mít s vakcinací problémy, a proto se imunizace doporučuje. „Jsem toho názoru, že u lidí s HIV, kteří nejsou na antiretrovirové terapii, zejména u osob s nízkým počtem buněk CD4, je třeba upřednostnit léčbu HIV před očkováním COVID-19, a to jak pro prevenci komplikací souvisejících s HIV, tak pro zlepšení reakce na vakcínu,“ dodal prof. Sax.
Můžou být vakcinovány těhotné nebo kojící ženy?
Těhotné a kojící ženy nebyly zařazeny do studií vakcín proti COVID-19 a v důsledku toho jsou k dispozici jen omezené údaje o bezpečnosti. Nicméně zdravotnická organizace doporučuje, aby těhotným a kojícím ženám byla vakcína nabídnuta a mohly se samy rozhodnout pro očkování. Neexistuje teoretický důvod, proč by vakcíny mRNA byly škodlivé pro matku během těhotenství, pro vyvíjející se plod nebo pro kojené dítě. In vivo testy na gravidních zvířatech neprokázaly žádné nežádoucí účinky na vývoj plodu nebo embrya po podání vakcíny Moderna. Je potřebné vyhodnotit riziko nákazy COVID-19, podobně jako u chřipky, u těhotných žen. Jinak řečeno, pokud žena má nízký počet sociálních interakcí, má také nízké riziko infekce COVID-19 a může počkat na výsledky klinických testů na těhotných ženách. Ty, které mají vysoké riziko nákazy COVID-19 by měly zvážit, zda vakcínu přijmout.
Existuje věkové minimum a maximum pro podání vakcíny?
Vakcína Pfizer/BioNTech je registrována u pacientů od věku ≥16 let a vakcína Moderna od ≥18 let. Studie u dětí jsou plánovány, ale v tomto okamžiku by dětem neměla být podána žádná vakcína. Neexistuje žádné maximální věkové omezení. Vzhledem k nepřiměřenému počtu úmrtí seniorů z důvodu nemoci COVID-19 je vyšší věk brán jako rizikový faktor pro závažnou formu onemocnění, a proto je potřebné podporovat imunizaci starších lidí.
Mají pacienti, kteří podstoupí vakcinaci, možnost otestovat, jestli funguje?
U lidí očkovaných vakcínami proti COVDI-19 se vytvářejí protilátky proti tzv. spike proteinu viru. V současné době však neexistuje žádné doporučení pro postimunizační sérologické testování. To se může v budoucnu změnit, pokud výsledky těchto testů budou korelovat s ochranou před infekcí, zejména pokud budou určovat, zda jsou nutné posilovací dávky (tzv. booster). Je důležité si uvědomit, že ne všechny dostupné testy protilátek hodnotí anti-spike protilátky.
Může být podaná druhá dávka vakcíny dříve než 21 nebo 28 dnů (podle výrobce) po aplikaci první dávky?
Vakcinační místa by neměla běžně nabízet druhou dávku vakcíny dříve, než je doporučený časový interval mezi injekcemi. Pokud však osoba přijde předčasně na druhou dávku vakcíny a termín je ve 4denní odkladné lhůtě (±4 dny) a osoba se nemůže vrátit v určený den (21. den pro Pfizer/BioNTech, 28. den pro Moderna), potom by měla být vakcína podána, aby bylo zajištěno, že pacient dostane obě dávky. Jinými slovy, lepší je podat druhou dávku vakcíny o něco dříve, než ji nepodat vůbec.
Pokud pacient dostane druhou dávku později než 21. nebo 28. den, bude stále účinná?
Cílem první vakcíny je „připravit“ imunitní odpověď; druhá to „posiluje“. Přestože většina účastníků studií dostávala druhou dávku v plánovaný termín nebo blízko plánovaného termínu, neexistuje žádný biologický důvod, proč by podání druhé dávky později snížilo účinnost vakcíny. V praxi by měla být druhá dávka podána co nejdříve po vynechání plánované dávky.
Může být vakcinace odložena, pokud pacient vykazuje symptomy nebo je akutně nemocný?
Očkování by mělo být odloženo u lidí s akutním onemocněním (jakýmkoli), nejlépe do doby, než se zotaví. Lidé s chronickými nemocemi a stabilními příznaky jsou však způsobilí k očkování; příkladem mohou být lidé s CHOPN (chronická obstrukční nemoc plic) a dušností při námaze nebo pacienti se zánětlivým onemocněním střev a gastrointestinálními příznaky. Mnoho účastníků klinických studií fáze 3 mělo základní zdravotní problémy, právě s klinickými příznaky těchto chronických onemocnění.
Musí být druhá dávka vakcíny od stejného výrobce?
I když je mechanismus účinku obou vakcín stejný, nejsou totožné a druhá dávka by měla být od stejného výrobce. Nejsou k dispozici žádné údaje, které by naznačovaly, že by kombinace vakcín byla nebezpečná nebo méně účinná, ale vakcíny nebyly tímto způsobem studovány a je třeba se těmto hybridním dávkovacím strategiím vyhnout.
Měl by pacient, který byl vystaven COVID-19, dostat vakcínu, aby se zabránilo onemocnění?
V současné době neexistují žádné údaje podporující akutní použití vakcín proti COVID-19 jako prevenci onemocnění po známé expozici, tj. po kontaktu s osobou COVID-19 pozitivní. Vzhledem k tomu, že inkubační doba pro COVID-19 je v průměru kolem 5 dnů, je nepravděpodobné, že by vakcína vyvolala imunitní odpověď dostatečně rychle na to, aby blokovala infekci. Ve výsledku by lidé, kteří byli vystaveni působení COVID-19, měli před imunizací dokončit 10 až 14 denní karanténu. Jelikož některé vakcíny proti jiným chorobám (zejména proti planým neštovicím) jsou účinné jako prevence infekce po expozici, je možné, že to bude budoucí doporučení pro očkování vakcínou proti COVID-19, ale v současné době tomu tak není.
Měl by pacient, který překonal COVID-19, dostat vakcínu?
Ano, měl by dostat vakcínu. Někteří lidé, kteří se účastnili klinických studií, měli důkazy o předchozí infekci COVID-19 (na základě pozitivního testu na protilátky) a vakcinace byla v této skupině bezpečná a účinná. Protože reinfekce po zotavení z nemoci COVID-19 je během prvních 90 dnů vzácná, můžou si pacienti odložit imunizaci na těchto 90 dnů. Pokud si však přejí být imunizováni dříve, neexistuje žádná kontraindikace. Pacienti, kteří byli léčeni monoklonálními protilátkami nebo rekonvalescentní plazmou, by však měli počkat 90 dnů. Tato léčba může vakcíny deaktivovat a snížit jejich účinnost.
Měl by pacient, který byl diagnostikován COVID-19 pozitivní těsně po 1. dávce, dostat 2. dávku vakcíny?
Vakcína začíná vytvářet ochrannou imunitu 10 až 14 dní po první injekci. Ve výsledku nepřekvapuje, že někteří lidé se nakazili COVID-19 krátce po první imunizaci a přirozeně si kladou otázku, zda by měli pokračovat druhou dávkou, jak bylo původně naplánováno.
Současné doporučení je, že lidé aktuálně nemocní COVID-19 by měli počkat, dokud se z akutního onemocnění nedostanou a nebudou moci ukončit izolaci. Tato doporučení platí jak pro ty, kteří se nakazili před první injekcí, tak pro ty, kteří se nakazili po zahájení série vakcín. Na základě těchto pokynů mohou být někteří lidé z druhé skupiny schopni pokračovat v plánované druhé dávce a u ostatních bude potřebné druhou vakcinaci odložit. Pokud však bylo nutné léčit monoklonálními protilátkami nebo rekonvalescenční plazmou, měla by se posunout vakcinace o 90 dní, protože tato léčba by teoreticky mohla efekt vakcinace snížit.
Může vakcinace ovlivnit výsledky diagnostických testů na COVID-19?
Vakcíny proti COVID-19 neovlivní výsledky PCR nebo antigenních testů. Vakcíny generují protilátky proti tzv. spike proteinu viru COVID-19. Některé dostupné sérologické testy testují tuto protilátku; jiné ne. Výrobci jednotlivých testů na protilátky by měli být schopni poskytnout tyto informace.
Zdroj: https://www.nejm.org/covid-vaccine/faq?cid=DM108101_&bid=352251884
COVID-19 vakcinace: Nejčastější dotazy a odpovědi
Aktuální k 22. 1. 2021
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Časopis The New England Journal of Medicine vytvořili ve spolupráci s profesorem Paulem Saxem z Harvardské univerzity souhrn nejčastějších dotazů a odpovědí týkajících se vakcinace proti nemoci COVID-19.
Jak fungují dostupné vakcíny proti nemoci COVID-19?
V současné době jsou k dispozici dvě vakcíny, jednu vyvinula společnost Pfizer/BioNTech (BNT162b2) a druhou společnost Moderna (mRNA-1273). Obě vakcíny fungují prostřednictvím nového mechanismu messenger RNA (mRNA). V těchto vakcínách nese mRNA pokyny k výrobě specifického proteinu (tzv. spike protein), který je na povrchu viru COVIDu-19. Po aplikaci je mRNA absorbována makrofágy (bílé krvinky) poblíž místa injekce a dává pokyn těmto buňkám, aby vytvořily spike protein. Protein je poté makrofágy přenesen na jejich vlastní povrch, kde je rozpoznán dalšími buňkami imunitního systému a tím vyvolává obdobnou imunitní odpověď, jakou bojuje organismus s infekcemi a chrání nás před přirozenou infekcí COVID-19. mRNA je v těle následně degradovaná. Ve vakcíně není žádný živý virus a žádný genetický materiál nevstupuje do jádra buněk.
Ačkoli vědci již roky pracují na vakcínách mRNA, tyto vakcíny jsou první mRNA vakcíny, které jsou široce testovány a používány v klinické praxi. Je to skutečně průlomový krok a to díky vložení mRNA do lipidového obalu, který zabráni jeho rychlé degradaci.
Jaká je účinnost vakcín?
Obě vakcíny jsou velmi účinné. Ve velkých klinických studiích, které zahrnovaly desítky tisíc lidí, vakcinace snížila pravděpodobnost vývoje COVID-19 o přibližně 95 % ve srovnání s injekcemi s placebem. Ačkoli data z randomizovaných s placebem kontrolovaných studií považujeme za nejprůkaznější formu klinických důkazů, další data tyto výsledky významně podporují. Za prvé, vakcíny zabránily nejen jakémukoli onemocnění způsobenému COVID-19, ale hlavně – což je důležité – závažné formě onemocnění. Prevence těžkých stavů způsobených COVID-19 by tak mohla přeměnit tuto nemoc z globální hrozby na „obtěžující“ záležitost, jako je například běžné nachlazení. Za druhé, obě vakcíny se podávají ve dvou dávkách, určitá ochrana se projevila již 10. až 14. den po první dávce. Účinnost zaznamenaná po první dávce vyvolala otázky, zda bychom neměli očkovat dvakrát tolik lidí jednou dávkou, než dávat lidem celý plán dvou dávek. Avšak deklarovaná 95% účinnost vakcín přichází až po druhé dávce, což zvyšuje imunitní odpověď a je pravděpodobné, že bude trvat delší dobu.
Jak dlouhá je účinnost vakcíny?
Protože vakcíny byly testovány pouze od léta 2020, neexistují informace o celkové délce ochrany. Údaje ze studie fáze 1 s vakcínou Moderna naznačují, že neutralizující protilátky přetrvávají téměř 4 měsíce, přičemž hladina v průběhu času mírně klesá. Vzhledem k absenci informací o tom, jak dlouho budou vakcíny účinné, v současné době neexistuje žádné konkrétní doporučení pro přeočkování (tzv. booster).
Zabráni vakcinace přenosu viru mezi lidmi?
Zde je stále množství nejasností, zejména proto, že ve studiích s vakcínami je nedostatek informací o asymptomatické infekci. Ve skutečnosti jde o teoretický problém, protože až 40 % lidí nakažených COVID-19 nemá žádné příznaky, ale může virus přenášet na ostatní. Dokud se tedy nebude vědět, zda vakcíny chrání před asymptomatickou infekcí, je potřebné pacientům i nadále zdůrazňovat, že očkování neumožňuje zabránit šíření COVID-19. Proto je nadále nutné pokračovat v dodržování odstupu, nošení roušek, vyhýbání se přeplněnému vnitřnímu prostředí a pravidelnému mytí rukou.
Existuje však několik dobrých důvodů k optimismu ohledně účinku vakcín na přenos nemoci. Ve studii Moderna účastníci podstoupili testy nasofaryngeálního výtěru PCR na začátku a znovu ve 4. týdnu, kdy se vrátili pro svou druhou dávku. Z těch, kteří byli na počátku negativní a bez příznaků, mělo po 4. týdnech při druhé aplikaci pozitivní test na COVID-19 minimum lidí, konkrétně 0,3 % ve skupině s placebem a 0,1 % ve skupině s mRNA-1273 vakcínou. Tyto údaje naznačují, že i po jedné dávce má vakcína ochranný účinek při prevenci asymptomatické infekce. Dalším zjištěním bylo, že lidé bez příznaků mají menší pravděpodobnost přenosu viru na ostatní. A navíc, z biologického hlediska je vysoce nepravděpodobné, že by vakcína zabránila chorobám a nezabránila také infekci. „Pokud existuje příklad vakcíny v širokém klinickém použití, která má tento selektivní účinek – předchází nemocem, ale ne infekci -, nenapadá mě ani jedna!“ sdělil profesor Sax. Právě některé vakcíny (záškrt, meningitida B a černý kašel) umožňují asymptomatickou kolonizaci a o vakcínách COVID-19 to možná bude taky pravda. Ochranný účinek navíc nikdy nebude 100 %, a proto je důležité dodržování ochranných opatření.
Co se ví o bezpečnosti vakcín?
Celkově jsou obě vakcíny mRNA celkem bezpečné, nicméně žádná vakcína (ve skutečnosti nic v medicíně) není stoprocentně bezpečné. Je nutné si uvědomit, že bezpečnost vakcín COVID-19 bude po nějakou dobu v centru pozornosti – jedná se o nové vakcíny proti nové nemoci. Ve zprávách se objeví vzácné události, které zesílí pozornost a strach nepřiměřený skutečnému riziku. Tyto první dvě vakcíny jsou klasifikovány jako „reaktogenní“ – to znamená, že u většiny lidí, kteří je dostanou, způsobí některé vedlejší účinky, které odrážejí rychlou imunitní reakci, kterou generují.
Nejběžnějším vedlejším účinkem je bolest v místě vpichu, zejména 12 až 24 hodin po podání. Přibližně 1 % účastníků studií kategorizovalo bolest jako „silnou“. Únava a bolest hlavy jsou další relativně časté nežádoucí účinky; vysoké horečky jsou méně časté. Tyto nežádoucí účinky obvykle vymizí během několika dnů a reagují na paracetamol nebo nesteroidní protizánětlivé léky, jako je ibuprofen. Nežádoucí účinky jsou obecně častější u mladších příjemců vakcín než u starších, přičemž druhá dávka vyvolává více nežádoucích účinků než první.
Bellova obrna (obrna VII. hlavového nervu, lícní nerv) byla hlášena častěji u příjemců vakcín než u kontrolního vzorku, ale nebyl dostatečně velký počet případů, aby bylo možné dospět k závěru, že to přesahuje počet, který je přirozeně pozorován náhodně v populacích této velikosti. Nebyly zaznamenány žádné případy Guillain-Barrého syndromu nebo transverzní myelitidy. Přestože se alergické reakce v obou studiích vyskytla stejně ve skupině s placebem i vakcínou, hlášené anafylaktické reakce byly pravděpodobně vyvolané polyethylenglykolem, což je sloučenina přítomná v obou vakcínách. Proto je nutné pozorování pacientů po očkování 15 minut a u osob s anamnézou závažných alergických reakcí jakéhokoli druhu 30 minut. Je důležité zdůraznit, že tyto alergické reakce jsou neobvyklé – současný odhad četnosti je u 1 z 100 000 dávek. Ačkoli je tato míra závažných alergických reakcí vyšší než u jiných vakcín, je podstatně nižší než míra hlášená u penicilinu, která se odhaduje na 1 z 5 000. Navíc závažné alergie na penicilin se neobjevují jako zprávy v novinách. Nežádoucí účinky se dají zvládnout léky (analgetika, antipyretika). Dlouhodobé vedlejší účinky vakcín jsou naštěstí poměrně vzácné. Další údaje o bezpečnosti obou vakcín musí být hlášeny do systému hlášení nežádoucích účinků vakcín.
Jsou doporučení pro obě vakcíny stejná?
Z obecného hlediska jsou doporučení pro obě vakcíny mRNA docela podobná – u každé jsou nutné 2 aplikace a jsou použitelné pro většinu populace. Ačkoli mají podobné mechanismy působení, bezpečnosti a účinnosti, obě vakcíny se liší určitými důležitými vlastnostmi. Jak již bylo široce publikováno, obě vyžadují zvláštní pozornost pro skladování a distribuci při extrémně nízkých teplotách, přičemž vakcína Pfizer/BioNTech má obzvláště přísné požadavky na skladování v chladu. Požadavek na přepravu a skladování vakcíny Pfizer/BioNTech při teplotě -70 ° C znamená, že nebude vhodný pro místa, kde chybí hluboko-mrazící mrazničky. Po rozmrazení musí být použita do 5 dnů. Naproti tomu vakcína Moderna může být dodávána při -20 °C a je stabilní při teplotě běžné chladničky po dobu 30 dnů.
Další rozdíl je v minimální velikosti zásilky pro vakcínu Pfizer/BioNTech, což je 975 dávek. To může být příliš mnoho pro určité nemocnice nebo kvalifikované ošetřovatelské zařízení, zejména v řídce osídlených oblastech. Naproti tomu vakcína Moderna je dodávána po 100 dávkách.
Rozdíl je také ve věku očkovaných. Vakcína Pfizer/BioNTech je povolena pro věk ≥16 let a vakcína Moderna ≥18 let. Studie u dětí jsou plánovány, ale v tomto okamžiku by dětem neměla být podána žádná vakcína. U obou jsou potřebné dvě dávky, v rozestupu 21 dnů pro vakcínu od Pfizer/BioNTech, ve srovnání s 28 dny pro vakcínu z Moderny. Časový plán nemusí být přesný; „doba odkladu“ může být až 4 dny. Pokud pacient vynechá tuto odkladnou dobu pro druhou dávku, žádná délka intervalu mezi první a druhou dávkou pro kteroukoli vakcínu nezruší platnost první dávky. Jinými slovy, není třeba začínat znovu; stačí podat druhou dávku co nejdříve po překročení 21denní nebo 28denní doby.
Je některá z vakcín doporučovaná více pro určitou skupinu lidí?
Vakcína Pfizer/BioNTech je povolena pro pacienty ≥16 let a vakcína Moderna ≥18 let. Kromě tohoto věkového rozdílu neexistuje žádná cílová populace vhodnější pro jednu nebo druhou vakcínu. V těchto dobách omezeného zásobování bychom měli našim způsobilým pacientům doporučit, aby dostali vakcínu, která je právě dostupná. Je zbytečné ptát se ostatních lidí, jakou vakcínu dostali, protože data o účinnosti a bezpečnosti ve studiích s oběma vakcínami byla podobná. Nejde o soutěž.
Existuje kontraindikace pro některou z vakcín?
Jedinou absolutní kontraindikací k těmto vakcínám je známá přecitlivělost pacienta na některou složku vakcíny. Pokud osoba má anafylaktickou reakci na první dávku (nejčastěji to je reakce na nosičovu složku vakcíny, např. polyethylenglykol), neměla by dostat druhou. Důležité je ale připomenout, že anafylaktická reakce na jakoukoli jinou vakcínu nebo injekční léčbu není kontraindikací pro vakcíny proti COVID-19, ale osoby s touto anamnézou by měly být sledovány po dobu nejméně 30 minut po podání dávky. Lidé, kteří měli po první dávce silnou bolest, budou muset učinit individuální rozhodnutí o tom, zda pokračovat v druhé injekci – není to kontraindikováno, ale vedlejší účinky bývají s druhou dávkou horší. Jednou z možných strategií je podání analgetik, jakmile bolest začne po druhé dávce. Zdravotníci však nedoporučují podávání analgetik před vakcinací, protože by mohly otupit protilátkové odpovědi vyvolané vakcínou.
Monoklonální protilátky nebo rekonvalescentní plazma pro léčbu COVID-19 by teoreticky mohly snížit účinnost vakcín. Každý, kdo podstoupil tuto léčbu, by měl odložit podání vakcíny alespoň o 90 dní. To je doba, kdy může být pozorován vliv poločasu rozpadu těchto substancí a také je nízká pravděpodobnost, že u někoho s COVID-19 dojde v tomto časovém období k reinfekci.
Může být pacient se sníženou imunitou vakcinován?
Do kategorie pacientů se sníženou imunitou patří například pacienti s rakovinou, po transplantaci kostní dřeně, po transplantaci orgánů, po aplikaci kmenových buněk pro léčbu rakoviny, s geneticky vázanými imunitními deficiencemi, HIV pozitivní pacienti apod. Také užívání perorálních nebo intravenózních kortikosteroidů nebo jiných léků nazývaných imunosupresiva snižuje schopnost těla bojovat s některými infekcemi (např. mykofenolát, sirolimus, cyklosporin, takrolimus, etanercept, rituximab). Kvůli zvýšenému riziku závažné formy COVID-19 v této skupině, by měli imunokompromitovaní pacienti dostat vakcínu proti COVID-19, pokud neexistují žádné jiné kontraindikace.
Náročnější je však odhadnout bezpečnost a zejména účinnost vakcín v této skupině, protože ani jedna klinická studie nezahrnovala velký počet lidí v těchto jednotlivých kategoriích. Protože vakcíny Pfizer/BioNTech a Moderna neobsahují živý virus, nehrozí žádné riziko šíření viru. Zda antigeny ve vakcíně vyvolají buď zvýšené riziko odmítnutí (u pacientů po transplantaci), nebo autoimunitního onemocnění (u pacientů s revmatologickými nebo jinými autoimunitními stavy) není známo, je však důležité, že tyto nežádoucí účinky jsou u jiných vakcín vzácné. Klinické studie dále nezjistily rozdíl ve výskytu autoimunitních stavů nebo zánětlivých poruch u účastníků studie, kteří dostali vakcínu, ve srovnání s placebem.
Nicméně, účinnost vakcíny závisí na neporušené reakci, a proto imunizace u imunokompromitovaných pacientů může být méně účinná než u běžné populace. Proto těmto pacientům po vakcinaci by mělo být zdůrazněno, aby dlouhodobě dodržovali preventivní opatření, jako je nošení roušky, sociální distancování, vyhýbání se davům a mytí rukou. Pokud je to možné, měli by být imunizováni také další členové domácnosti.
Někteří kliničtí lékaři pacientům možná doporučí pozastavení nebo oddálení imunosupresivní terapie, aby se zvýšil efekt vakcinace, ale v současné době nelze poskytnout žádné obecné pokyny a použití této strategie by se mělo vyhodnotit pro každý případ zvlášť, v závislosti na závažnosti základního stavu a naléhavosti jeho léčby.
Bohužel, obě klinické studie pro vakcíny od Pfizer/BioNTech a Moderny zahrnovaly pouze malý počet klinicky stabilních lidí s HIV, kteří byli na antiretrovirové terapii. Ačkoli počet zařazených pacientů byl nízký na to, aby bylo možné učinit jakékoli závěry o bezpečnosti a účinnosti u lidí s HIV, neexistuje teoretický důvod, proč by někdo s dobře kontrolovaným HIV měl mít s vakcinací problémy, a proto se imunizace doporučuje. „Jsem toho názoru, že u lidí s HIV, kteří nejsou na antiretrovirové terapii, zejména u osob s nízkým počtem buněk CD4, je třeba upřednostnit léčbu HIV před očkováním COVID-19, a to jak pro prevenci komplikací souvisejících s HIV, tak pro zlepšení reakce na vakcínu,“ dodal prof. Sax.
Můžou být vakcinovány těhotné nebo kojící ženy?
Těhotné a kojící ženy nebyly zařazeny do studií vakcín proti COVID-19 a v důsledku toho jsou k dispozici jen omezené údaje o bezpečnosti. Nicméně zdravotnická organizace doporučuje, aby těhotným a kojícím ženám byla vakcína nabídnuta a mohly se samy rozhodnout pro očkování. Neexistuje teoretický důvod, proč by vakcíny mRNA byly škodlivé pro matku během těhotenství, pro vyvíjející se plod nebo pro kojené dítě. In vivo testy na gravidních zvířatech neprokázaly žádné nežádoucí účinky na vývoj plodu nebo embrya po podání vakcíny Moderna. Je potřebné vyhodnotit riziko nákazy COVID-19, podobně jako u chřipky, u těhotných žen. Jinak řečeno, pokud žena má nízký počet sociálních interakcí, má také nízké riziko infekce COVID-19 a může počkat na výsledky klinických testů na těhotných ženách. Ty, které mají vysoké riziko nákazy COVID-19 by měly zvážit, zda vakcínu přijmout.
Existuje věkové minimum a maximum pro podání vakcíny?
Vakcína Pfizer/BioNTech je registrována u pacientů od věku ≥16 let a vakcína Moderna od ≥18 let. Studie u dětí jsou plánovány, ale v tomto okamžiku by dětem neměla být podána žádná vakcína. Neexistuje žádné maximální věkové omezení. Vzhledem k nepřiměřenému počtu úmrtí seniorů z důvodu nemoci COVID-19 je vyšší věk brán jako rizikový faktor pro závažnou formu onemocnění, a proto je potřebné podporovat imunizaci starších lidí.
Mají pacienti, kteří podstoupí vakcinaci, možnost otestovat, jestli funguje?
U lidí očkovaných vakcínami proti COVDI-19 se vytvářejí protilátky proti tzv. spike proteinu viru. V současné době však neexistuje žádné doporučení pro postimunizační sérologické testování. To se může v budoucnu změnit, pokud výsledky těchto testů budou korelovat s ochranou před infekcí, zejména pokud budou určovat, zda jsou nutné posilovací dávky (tzv. booster). Je důležité si uvědomit, že ne všechny dostupné testy protilátek hodnotí anti-spike protilátky.
Může být podaná druhá dávka vakcíny dříve než 21 nebo 28 dnů (podle výrobce) po aplikaci první dávky?
Vakcinační místa by neměla běžně nabízet druhou dávku vakcíny dříve, než je doporučený časový interval mezi injekcemi. Pokud však osoba přijde předčasně na druhou dávku vakcíny a termín je ve 4denní odkladné lhůtě (±4 dny) a osoba se nemůže vrátit v určený den (21. den pro Pfizer/BioNTech, 28. den pro Moderna), potom by měla být vakcína podána, aby bylo zajištěno, že pacient dostane obě dávky. Jinými slovy, lepší je podat druhou dávku vakcíny o něco dříve, než ji nepodat vůbec.
Pokud pacient dostane druhou dávku později než 21. nebo 28. den, bude stále účinná?
Cílem první vakcíny je „připravit“ imunitní odpověď; druhá to „posiluje“. Přestože většina účastníků studií dostávala druhou dávku v plánovaný termín nebo blízko plánovaného termínu, neexistuje žádný biologický důvod, proč by podání druhé dávky později snížilo účinnost vakcíny. V praxi by měla být druhá dávka podána co nejdříve po vynechání plánované dávky.
Může být vakcinace odložena, pokud pacient vykazuje symptomy nebo je akutně nemocný?
Očkování by mělo být odloženo u lidí s akutním onemocněním (jakýmkoli), nejlépe do doby, než se zotaví. Lidé s chronickými nemocemi a stabilními příznaky jsou však způsobilí k očkování; příkladem mohou být lidé s CHOPN (chronická obstrukční nemoc plic) a dušností při námaze nebo pacienti se zánětlivým onemocněním střev a gastrointestinálními příznaky. Mnoho účastníků klinických studií fáze 3 mělo základní zdravotní problémy, právě s klinickými příznaky těchto chronických onemocnění.
Musí být druhá dávka vakcíny od stejného výrobce?
I když je mechanismus účinku obou vakcín stejný, nejsou totožné a druhá dávka by měla být od stejného výrobce. Nejsou k dispozici žádné údaje, které by naznačovaly, že by kombinace vakcín byla nebezpečná nebo méně účinná, ale vakcíny nebyly tímto způsobem studovány a je třeba se těmto hybridním dávkovacím strategiím vyhnout.
Měl by pacient, který byl vystaven COVID-19, dostat vakcínu, aby se zabránilo onemocnění?
V současné době neexistují žádné údaje podporující akutní použití vakcín proti COVID-19 jako prevenci onemocnění po známé expozici, tj. po kontaktu s osobou COVID-19 pozitivní. Vzhledem k tomu, že inkubační doba pro COVID-19 je v průměru kolem 5 dnů, je nepravděpodobné, že by vakcína vyvolala imunitní odpověď dostatečně rychle na to, aby blokovala infekci. Ve výsledku by lidé, kteří byli vystaveni působení COVID-19, měli před imunizací dokončit 10 až 14 denní karanténu. Jelikož některé vakcíny proti jiným chorobám (zejména proti planým neštovicím) jsou účinné jako prevence infekce po expozici, je možné, že to bude budoucí doporučení pro očkování vakcínou proti COVID-19, ale v současné době tomu tak není.
Měl by pacient, který překonal COVID-19, dostat vakcínu?
Ano, měl by dostat vakcínu. Někteří lidé, kteří se účastnili klinických studií, měli důkazy o předchozí infekci COVID-19 (na základě pozitivního testu na protilátky) a vakcinace byla v této skupině bezpečná a účinná. Protože reinfekce po zotavení z nemoci COVID-19 je během prvních 90 dnů vzácná, můžou si pacienti odložit imunizaci na těchto 90 dnů. Pokud si však přejí být imunizováni dříve, neexistuje žádná kontraindikace. Pacienti, kteří byli léčeni monoklonálními protilátkami nebo rekonvalescentní plazmou, by však měli počkat 90 dnů. Tato léčba může vakcíny deaktivovat a snížit jejich účinnost.
Měl by pacient, který byl diagnostikován COVID-19 pozitivní těsně po 1. dávce, dostat 2. dávku vakcíny?
Vakcína začíná vytvářet ochrannou imunitu 10 až 14 dní po první injekci. Ve výsledku nepřekvapuje, že někteří lidé se nakazili COVID-19 krátce po první imunizaci a přirozeně si kladou otázku, zda by měli pokračovat druhou dávkou, jak bylo původně naplánováno.
Současné doporučení je, že lidé aktuálně nemocní COVID-19 by měli počkat, dokud se z akutního onemocnění nedostanou a nebudou moci ukončit izolaci. Tato doporučení platí jak pro ty, kteří se nakazili před první injekcí, tak pro ty, kteří se nakazili po zahájení série vakcín. Na základě těchto pokynů mohou být někteří lidé z druhé skupiny schopni pokračovat v plánované druhé dávce a u ostatních bude potřebné druhou vakcinaci odložit. Pokud však bylo nutné léčit monoklonálními protilátkami nebo rekonvalescenční plazmou, měla by se posunout vakcinace o 90 dní, protože tato léčba by teoreticky mohla efekt vakcinace snížit.
Může vakcinace ovlivnit výsledky diagnostických testů na COVID-19?
Vakcíny proti COVID-19 neovlivní výsledky PCR nebo antigenních testů. Vakcíny generují protilátky proti tzv. spike proteinu viru COVID-19. Některé dostupné sérologické testy testují tuto protilátku; jiné ne. Výrobci jednotlivých testů na protilátky by měli být schopni poskytnout tyto informace.
Zdroj: https://www.nejm.org/covid-vaccine/faq?cid=DM108101_&bid=352251884
Dárci krve ve FNUSA se nově mohou objednávat na každý všední den
Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude nově dárcům krve k dispozici každý pracovní den. Z původních třech je tedy nyní pět dnů v týdnu.
Novinka platí od příštího týdne. „Rozšířením odběrových termínů na všechny pracovní dny v týdnu se snažíme vyjít vstříc dárcům. Chceme, aby měli větší možnost výběru, kdy k nám dorazí a také dlouhodobě pozorujeme velký zájem o možnost darovat krev v pátek,“ vysvětlila primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová a doplnila, že všem dárcům, kteří chodí darovat krev i v aktuální pandemické situaci, patří velké poděkování.
Kromě standardních odběrů krve v odběrovém centru uvítají v Krevní bance FNUSA také dárce rekonvalescentní plazmy, tedy krevní plazmy od osob po prodělaném onemocnění COVID-19. Plazma se využívá při léčbě pacientů se středně vážným průběhem nemoci. „Vhodní jsou dárci zhruba čtyři týdny od nákazy, kteří nikdy nedostali krevní transfuzi,“ uvedla MUDr. Jarmila Celerová a doplnila, že důležitým faktorem u dárců je také forma, ve které se u nich COVID-19 projevil: „Vhodní dárci jsou ti, u nichž se v průběhu nemoci objevily příznaky jako horečka, kašel, dušnost, ztráta čichu. Naopak osoby, které měly mírné příznaky, prokazují nedostatečný titr protilátek. Ženy jsou jako dárkyně plazmy pro léčebné účely vhodné pouze v případě, že ještě nikdy nebyly těhotné.“
Běžný dárcovský odběr krve mohou lidé po prodělaném COVIDu-19 podstoupit hned po ukončení izolace, pokud měli průběh nemoci bezpříznakový nebo se u nich projevily pouze mírné klinické příznaky bez nutnosti hospitalizace. Pokud byl průběh závažnější a hospitalizace nutná, mohou do odběrového centra přijít čtrnáct dní po ukončení izolace.
Zájemci se na odběry krve i rekonvalescentní plazmy mohou objednávat online na webových stránkách Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, a to přes formulář na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00). Dárci rekonvalescentní plazmy by se měli přihlašovat až na termíny od 8:30 hodin. Důvodem je další zpracovávání krve.
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Dárci krve se nově mohou objednávat na každý všední den
Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně bude dárcům nově otevřeno každý pracovní den. Doposud bylo v provozu pouze v první polovině týdne. První čtvrteční a páteční odběry se uskuteční 28. a 29. ledna ve standardním provozním čase, tedy od 6:15 do 9:45 hodin.
„Rozšířením odběrových termínů na všechny pracovní dny v týdnu se snažíme vyjít vstříc dárcům. Jednak chceme, aby měli větší možnost výběru, kdy k nám dorazí, a jednak také dlouhodobě pozorujeme velký zájem o možnost darovat krev v pátek,“ vysvětlila primářka Krevní banky FNUSA MUDr. Jarmila Celerová a doplnila, že všem dárcům, kteří chodí darovat krev i v aktuální pandemické situaci, patří velké poděkování.
Kromě standardních odběrů krve v odběrovém centru uvítají také dárce rekonvalescentní plazmy, tedy krevní plazmy od osob po prodělaném onemocnění COVID-19. Plazma se využívá při léčbě nemocných se středně vážným průběhem. „Vhodní jsou dárci zhruba čtyři týdny od nákazy, kteří nikdy nedostali krevní transfuzi,“ uvedla MUDr. Jarmila Celerová a doplnila, že důležitým faktorem u dárců je také forma, ve které se u nich COVID-19 projevil: „Vhodní dárci jsou ti, u nichž se v průběhu nemoci objevily příznaky jako horečka, kašel, dušnost, ztráta čichu. Naopak osoby, které měly mírné příznaky, prokazují nedostatečný titr protilátek. Ženy jsou jako dárkyně plazmy pro léčebné účely vhodné pouze v případě, že ještě nikdy nebyly těhotné.“
Standardní dárcovský odběr krve mohou lidé po prodělaném COVIDu-19 podstoupit hned po ukončení izolace, pokud měli průběh nemoci bezpříznakový nebo se u nich projevily pouze mírné klinické příznaky bez nutnosti hospitalizace. Pokud byl průběh závažnější a hospitalizace nutná, mohou do odběrového centra přijít čtrnáct dní po ukončení izolace.
Zájemci se na odběry krve i rekonvalescentní plazmy mohou objednávat přes formulář na adrese kb.fnusa.cz nebo telefonicky na čísle 543 182 190 (7:00–15:00). Dárce rekonvalescentní plazmy prosíme, aby se hlásili až na termíny od 8:30. Důvodem je další zpracovávání krve.
Mobilní tým FNUSA očkuje seniory v Jihomoravském kraji
Vybraní lékaři a sestry z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně jezdí každý všední den očkovat seniory a personál do domovů pro seniory a podobná zařízení v Jihomoravském kraji. Mobilní tým navštívil do dneška již 18 takových domovů.
Se zdravotnickým personálem jezdí také příslušník Hasičského záchranného sboru JMK, který je rozváží na určená místa a pak pomáhá tam, kde je potřeba. Zdravotníci denně očkují 200 až 250 osob. „Pro nás pro všechny je to úplně nová zkušenost. Všichni ale víme, že námi očkovaní lidé patří mezi jedny z nejrizikovějších. Jejich transport do očkovacích center by byl problematický, proto je nyní nejvýhodnější, když vakcinační tým za nimi přijede. Také očkování ve známém prostředí – přímo na pokojích – je pro seniory podstatně méně stresující než v očkovacích centrech,“ říká vedoucí mobilního týmu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, lékař Libor Urbánek a dodává: „Část seniorů má obavy, my s nimi ale hovoříme, vše jim podrobně vysvětlíme a nakonec jejich obavy zmírníme či úplně odstraníme.
Podle MUDr. Libora Urbánka, jinak také intenzivisty z I. chirurgické kliniky FNUSA a LF MU, se zatím žádné potíže ani komplikace během očkování nevyskytly. „Nejnáročnější není paradoxně vlastní vakcinace, ale vedení zdravotnické dokumentace a vykazování do ISINu (evidenční systém), které představuje největší časovou zátěž. Prevencí komplikací a těžkostí na místě je samozřejmě důsledná příprava, podrobná domluva s řediteli domovů před naším příjezdem,“ uvádí Libor Urbánek.
Mobilní tým Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně poprvé očkoval seniory 29. prosince 2020 v Domově pro seniory Vychodilova. Právě tam včera zdravotníci jeli očkovat seniorům druhou dávku.
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Půl roku po nemoci COVID-19 – jaké jsou následky?
Aktuální k 16. 1. 2021
Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
Dne 16. 1. 2021 zveřejnil prestižní časopis The Lancet článek, ve kterém autoři zkoumají dlouhodobé následky onemocnění COVID-19 na pacienty, kteří byli propuštěni z nemocnice před 6 měsíci.
Dlouhodobé účinky nemoci COVID-19 dosud nebyly prozkoumány. Proto se autoři této studie zabývali zdravotním stavem bývalých pacientů, kteří byli mezi lednem a březnem 2020 propuštěni z nemocnice Jin Yin-tan ve Wu-chanu v Číně po prodělání nemoci COVID-19.
Studie se zúčastnilo 1733 z 2469 bývalých pacientů s COVID-19. Zbývajících 736 pacientů bylo ze studie vyřazeno kvůli úmrtí, závažné hospitalizaci či vážné duševní chorobě.
Šest měsíců po propuštění z nemocnice si 63 % ze zařazených pacientů stěžovalo na svalovou slabost, 26 % na potíže se spánkem a 23 % pacientů hlásilo stavy úzkosti či rozvoj depresivních stavů. U pacientů, kteří měli těžší průběh onemocnění v jeho akutní fázi, lékaři pozorovali závažnější poruchy funkce plic a změny v oblasti hrudníku. U pacientů byl také pozorován významný pokles v množství protilátek oproti stavu před 6 měsíci.
Autoři z těchto dat vyvozují, že půl roku po akutní infekci zažívají bývalí hospitalizovaní pacienti s nemocí COVID-19 hlavně únavu a svalovou slabost, případně také potíže se spánkem a úzkost nebo depresi. Pacienti, kteří byli během pobytu v nemocnici vážněji nemocní, měli závažnější dlouhodobé poškození plic a jejich funkce. Pokles v množství protilátek navíc vzbuzuje obavy, že by se tito pacienti mohli nakazit znovu.
Zdroj: Huang C, Huang L, Wang Y, Li X, Ren L, Gu X, Kang L, Guo L, Liu M, Zhou X, Luo J, Huang Z, Tu S, Zhao Y, Chen L, Xu D, Li Y, Li C, Peng L, Li Y, Xie W, Cui D, Shang L, Fan G, Xu J, Wang G, Wang Y, Zhong J, Wang C, Wang J, Zhang D, Cao B. 6-month consequences of COVID-19 in patients discharged from hospital: a cohort study. Lancet. 2021 Jan 16;397(10270):220-232. doi: 10.1016/S0140-6736(20)32656-8. Epub 2021 Jan 8. PMID: 33428867.
Ve FNUSA začalo očkování seniorů
V pondělí 18. ledna začalo po sedmé hodině ranní ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně očkování registrovaných seniorů. Všechny termíny, uvolněné zatím do konce příštího týdne, jsou plné.
Dnes bude naočkováno celkem 107 seniorů, stejně tak i zítra, v dalších dnech zatím nemocnice uvolnila pouze 50 míst s tím, že čeká na zítřejší dodávku vakcín. „Pokud obdržíme avizované tři tisíce dávek, rozšíříme registr o další místa. Zájem seniorů je velký, všechny termíny, které jsme zatím do konce příštího týdnu uvolnili, jsou již plné,“ uvedl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimil Vajdák.
Kvůli očkování seniorů byla posunuta aplikace druhé dávky zdravotníkům. Měli by ji dostat až v průběhu tohoto týdne.
Lékaři momentálně očkují seniory ve dvou ambulancích. Jedním z očkovaných seniorů byl také jednadevadesátiletý Jan Hrdý z Brna (foto), kterého doprovodil do ambulance syn. „Nikdo mě nemusel přemlouvat, naočkovat jsem se chtěl. Syn pomohl s registrací, která se nakonec povedla jen u mě, u manželky bohužel ne. Ale budeme to dál zkoušet,“ řekl Jan Hrdý s tím, že se po očkování cítí dobře.
Po spuštění očkování se vyskytlo pár drobných problémů, všechny souvisely s tím, že se do ambulancí dostavili i senioři, kteří nebyli registrováni a dožadovali se naočkování. Personál nemocnice je bohužel musel poslat domů, neregistrované zájemce mimo systém nemocnice naočkovat nemůže a samozřejmě nemá ani personální kapacity na to, aby s registrací příchozím pomohl.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pomáhá i s „mobilním“ očkováním. Mobilní týmy vyrážejí každý všední den do několika zařízení v Jihomoravském kraji. Konkrétně dnes budou očkovat na třech místech, a to celkem 198 lidí.
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Očkování registrovaných seniorů ve FNUSA
Od pondělí 18. ledna 2020 začíná ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně očkování seniorů, kteří získali termín přes Centrální rezervační systém. Očkovací centrum je umístěno v 1. NP budovy A5.
Nejjednodušší přístup do očkovacího centra je z hlavního vchodu na ulici Pekařská. Příchozí se za vrátnicí vydají doleva a na konci chodby (ještě před průchodem do nové budovy) vyjedou výtahem nebo vystoupají po schodech o patro výš. Cesta je vyznačena také směrovkami.
„V termínu přiřazeném registrem by měli být příchozí senioři připraveni v čekárně. Na výzvu se dostaví do evidence, kde proběhne kontrola občanského průkazu a kartičky pojištěnce. Následně v čekárně senior vyčká na pozvání do ambulance, kde lékař provede kontrolu zdravotního stavu a příchozího naočkuje,“ popsala za organizační tým Lenka Hamříková a doplnila, že po aplikaci vakcíny senioři ještě 30 minut počkají pod dozorem, než odejdou domů.
Pro očkování ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně je nutné se předem zaregistrovat přes centrální rezervační systém. S registrací mohou seniorům pomoci jak rodinní příslušníci, tak bezplatná linka 1221, případně linka zřízená JMK – 800 129 921. Neregistrované osoby bez termínu nebudou očkovány.
V případě dotazů se veřejnost může obracet na Informační centrum FNUSA:
COVID-19: dopady (ne)opatření ve Švédsku
Aktuální k 6. 1. 2021
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
V polovině března 2020 se mnoho zemí rozhodlo uzavřít školy ve snaze omezit šíření nemoci COVID-19. Ve Švédsku tomu tak nebylo, podporován byl pouze sociální distanc, bez nutnosti nosit roušku. Jako jedna z mála zemí se rozhodla ponechat otevřená předškolní zařízení (děti ve věku od 1 do 6 let) a školy (děti ve věku od 7 do 16 let). Poslední studie přináší vyhodnocení tohoto přístupu u dětí ve věku od 1 do 16 let a jejich učitelů.
Autoři získali údaje z celostátního registru a zaměřili se na případy se závažným stavem onemocnění COVID-19 (tj. přijetí na JIP). Sledovali všechny děti, které byly přijaty na JIP mezi 1. březnem a 30. červnem 2020 (škola skončila kolem 10. června) s laboratorně ověřeným nebo klinicky ověřeným onemocněním COVID-19, včetně pacientů, kteří byli přijati pro multisystémový zánětlivý syndrom u dětí (MIS- C), který pravděpodobně s COVID-19 souvisí.
Počet úmrtí z jakékoli příčiny z 1 951 905 dětí ve Švédsku (k 31. prosinci 2019), tj. před výskytem COVID-19, bylo 65 v období od listopadu 2019 do února 2020 a 69 během 4 měsíců trvání pandemie COVID-19 (březen až červen 2020). Od března do června 2020 bylo na JIP přijato celkem 15 dětí s COVID-19 (včetně dětí s MIS-C), z nichž 4 byly ve věku 1 až 6 let a 11 ve věku 7 až 16 let. Čtyři děti měly základní chronické koexistující onemocnění (rakovina-2, chronické onemocnění ledvin-1 a hematologické onemocnění-1). Žádné dítě nemocné s COVID-19 nezemřelo. Údaje dále ukázaly, že méně než 10 předškolních učitelů a 20 učitelů ve Švédsku bylo od 30. června 2020 přijato na jednotku intenzivní péče kvůli nemoci COVID-19.
Tato studie měla určité limity. Chyběly například údaje o přenosu COVID-19 v domácnostech u školáků. Navzdory tomu, že Švédsko nechalo otevřené školy a předškolní zařízení, během pandemie COVID-19 zaznamenalo nízký výskyt závažné formy nemoci mezi školáky a dětmi v předškolním věku. Z 1,95 milionu dětí ve věku od 1 do 16 let mělo 15 dětí COVID-19, MIS-C nebo obojí a bylo přijato na JIP, což se rovná 1 dítěti ze 130 000.
Zdroj: Ludvigsson JF, Engerström L, Nordenhäll C, et al. Open Schools, Covid-19, and Child and Teacher Morbidity in Sweden. The NEJM, published online January 6, 2021. DOI: 10.1056/NEJMc2026670. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2026670?query=featured_coronavirus
Spolupráce MU a FNUSA-ICRC v oblasti vědy a výzkumu potvrzena memorandem
Ve čtvrtek, 14. ledna 2021 bylo za účasti rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D., ředitele Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Ing. Vlastimila Vajdáka, prorektorky pro výzkum a doktorské studium na MU prof. RNDr. Šárky Pospíšilové, Ph.D., a výkonného ředitele Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Pavla Iványiho, MBA, LL.M., podepsáno Memorandum o spolupráci Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v oblasti vědy a výzkumu.
„Obě instituce jsou v rámci vědy a výzkumy velice úzce propojeny, což nám umožňuje dosahovat kvalitních výsledků, ve kterých chceme společně s lékaři pokračovat. Oblast medicíny a farmacie je a bude v současném výzkumu rozhodně jednou z priorit naší univerzity,“ uvedl rektor MU Martin Bareš.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se od vzniku Masarykovy univerzity podílí na výuce studentů Lékařské fakulty MU. „Spolupráce s Masarykovou univerzitou pro mě byla a je jednou z velkých priorit. Jsem moc rád, že se posouvá zase o krok dál a věřím, že to bude ku prospěchu oběma stranám,“ uvedl Vlastimil Vajdák.
Po vzniku FNUSA-ICRC se spolupráce s Masarykovou univerzitou ještě prohloubila. Významná skupina vědeckých pracovníků se podílí na výzkumu jak ve FNUSA-ICRC, tak na fakultách MU, za všechny jmenujme například prof. Dr. Mgr. Jiřího Damborského, držitele ocenění Česká hlava, odborníka na biochemii doc. Mgr. Lumíra Krejčího Ph.D. či prof. MUDr. Roberta Mikulíka Ph.D., který se zabývá výzkumem a léčbou mozkové mrtvice. Výstupem společné spolupráce jsou i publikace v prestižních odborných časopisech. Z výsledků výzkumu pak jmenujme například patent na látku s potenciálním využitím jako léčivo na rakovinu prostaty.
Memorandum tyto náležitosti akcentuje a definuje role společných vědeckých týmů tak, aby došlo k optimalizaci výzkumných aktivit. Mezi benefity takto nastavené spolupráce patří například společné grantové aplikace, které mohou maximalizovat grantové šance a tím podpořit výzkum v Brně.
Zdroj: MUNI
Zdroj: MUNI
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz
Nový web pomůže lidem čelit migréně
Zbořit mýty o migréně a informovat o možnostech léčby má za cíl nová webová stránka připravená odborníky z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Lékařské fakulty MU.
„Migrénou trpí asi dvanáct až patnáct procent populace, tedy každý sedmý člověk, a řadu z nich to výrazně omezuje. Přestože je migréna obecně rozšířená a způsobuje svým nositelům často celoživotní hendikep, je ve společnosti zatím podceňována. Kdo něco podobného nezažil, většinou nedokáže pochopit, co pacient s migrénou prožívá,“ říká autor projektu MUDr. Pavel Řehulka, Ph.D. z I. neurologické kliniky FNUSA a LF MU, kde vede Centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.
Příběhy pacientů, ale především informace o migréně a možnostech nové léčby proto přináší web www.migrenabrno.cz, který chce poukázat na to, že tuto nemoc nelze bagatelizovat.
Příkladem je zkušenost Silvie, která studuje na Masarykově univerzitě, a která trpí záchvaty migrény již deset let, přičemž poslední rok se intenzita záchvatů bolesti ještě zvýšila. Často podceňovaná a zesměšňovaná nemoc tak výrazněji zasáhla do jejího života. Když má totiž záchvat migrény, dokáže ji to i na tři dny zcela vyřadit z běžného života. Musela tak nemoci přizpůsobit i své studium a osobní plány. „Kvůli migréně si musím plánovat školní povinnosti na delší čas, přidávat si alespoň týden navíc, abych vše stihla. Nikdy totiž nevím, jak dlouho bude záchvat trvat. Velký problém je pak přítomnost ve výuce, kdy se mi třeba stalo, že jsem několikrát během cvičení musela odejít zvracet a vyučující se na mě dívali s nepochopením,“ dodává Silvie s tím, že řada lidí ji stále bere spíš jako hypochondra. Dokud lidem podrobně nevysvětlím, co migréna znamená, nedokážou si představit, jak je omezující.
„Ačkoliv má migréna několik podtypů, všechny mají podobné charakteristické projevy. Jde obvykle o jednostrannou bolest nejčastěji v oblasti spánku a čela, která často pulzuje a dosahuje až vysoké intenzity, je doprovázena nevolností nebo zvracením, světloplachostí a přecitlivělostí na zvuky. Jakákoliv fyzická aktivita, třeba i chůze nebo pouhý předklon, její projevy ještě zhoršuje,“ popisuje záchvat migrény neurolog.
To potvrzuje i Silvie: „Den s migrénou znamená, že mě od rána intenzivně bolí hlava, někdy mě brní končetiny a část obličeje, je mi nevolno a prakticky celý den zvracím. V tomto stavu nemůžu dělat nic. Nemůžu se učit, nejsem schopná si ani zajít nakoupit, výuka ani zkouška nepřipadá v úvahu. Takový záchvat u mě trvá až tři dny a opakuje se několikrát do měsíce.“
Řehulka upozorňuje, že v případě častých bolestí hlavy je pacient nucen užívat analgetika v nadměrném množství. Užívání léků na bolest hlavy častěji než deset nebo patnáct dnů v měsíci pak vede k rozvoji bolestí hlavy vyvolaných nadužíváním léčiv. Kromě dnů s migrénou pak pacient trpí bolestí hlavy i zbylé dny v měsíci a taková situace může trvat i několik let. „Migréna a nadužívání léčiv je častější například právě u univerzitních studentů, kteří musí dlouhodobě podávat vysoké výkony. Zásadní je proto včasné zahájení preventivní léčby migrény, aby se pacient nedostal do začarovaného kruhu bolesti a analgetik“ vysvětluje lékař.
Než se studentka dostala do centra pro bolesti hlavy, řešili lékaři její problémy jen analgetiky a navíc měla problémy ve škole, pokud kvůli migréně nestihla výuku nebo zkoušku. „Teď mi v tom velmi pomáhá univerzitní středisko Teiresiás, kde mají nahlášenou mou diagnózu a mohou mě v případě záchvatu omluvit z výuky či ze zkoušky, kterou si pak musím nahradit,“ podotýká studentka.
Pokud někdo trpí migrénou nebo jinými bolestmi hlavy, měl by vyhledat odborníky. V případě migrény a dalších primárních bolestí hlavy mohou pacientům nabídnout i jinou léčbu, než jen analgetika. „Od roku 2020 hradí i české zdravotní pojišťovny biologickou léčbu migrény. Je založená na principu protilátek, které blokují receptory nebo bílkovinu důležité v rozvoji záchvatu migrény. Jde o preventivní léčbu, při níž si pacient injekčně aplikuje léčivo jednou měsíčně. Z hlediska prospěchu pro pacienty je však i vysoká cena těchto léčiv přijatelná, protože pacient se pak často vrací do normálního života,“ dodává Řehulka.
Kontakt pro média:
Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz