Přejeme všem pacientům a příznivcům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně vše nejlepší v novém roce. Pevné zdraví, hodně štěstí a lásku. Ať je rok 2021 ve všech směrech zdravější!

Aktuální k 11. 8. 2020

Zpracovala Ing. Pavla Šafránková, DiS., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

V dubnu letošního roku zavedli ve Fakultní nemocnici Agostino Gemelli Foundation IRCCS v italském Římě postakutní ambulantní službu pro pacienty vyléčené z onemocnění COVID-19. Následně zde provedli studii sledující příznaky přetrvávající i po vyléčení. Před zařazením do studie byl pacientům proveden RT‑PCR test, přičemž zařazeni byli pouze ti s negativním výsledkem. Zařazeným pacientům bylo provedeno komplexní lékařské vyšetření a zjištěné údaje byly shromážděny v elektronickém systému sběru dat. Údaje o symptomech potencionálně souvisejících s COVID-19 byly získány pomocí standardizovaného dotazníku. Pacienti byli požádáni, aby vylíčili přítomnost nebo nepřítomnost příznaků během akutní fáze COVID-19 a zda některý z příznaků přetrvával v době návštěvy. Bylo možné zaznamenat více než jeden příznak. Kvalitu života před onemocněním a v době návštěvy hodnotili pacienti pomocí vizuální analogové stupnice EuroQol na stupnici od 0 (nejhorší představitelné zdraví) do 100 (nejlepší představitelné zdraví). Rozdíl 10 bodů definoval zhoršení kvality života. Studie byla schválena institucionální etickou komisí a od všech účastníků byl získán informovaný souhlas.

Od 21. 4. do 29. 5. 2020 bylo pro hodnocení po akutní péči potencionálně vhodných 179 pacientů; 14 pacientů (8 %) odmítlo účast a 22 mělo pozitivní výsledek testu. Do studie bylo tedy zahrnuto 143 pacientů. Průměrný věk byl 56,5 let a 53 (37 %) byly ženy. Během hospitalizace mělo 72,7 % účastníků známky intersticiální pneumonie. Průměrná délka pobytu v nemocnici byla 13,5 dnů; 21 pacientů (15 %) potřebovalo neinvazivní ventilaci a 7 pacientů (5 %) invazivní ventilaci.

Pacienti byli hodnoceni v průměru 60,3 dnů po projevení prvního příznaku COVID-19; pouze 18 pacientů (12,6 %) bylo v době hodnocení zcela bez příznaků souvisejících s COVID-19; 32 % mělo 1 nebo 2 příznaky a 55 % mělo 3 nebo více příznaků. Žádný z pacientů neměl horečku ani nejevil žádné známky akutního onemocnění. Zhoršená kvalita života byla pozorována u 44,1 % pacientů. Vysoký podíl jedinců stále uváděl únavu (53,1 %), dušnost (43,4 %), bolesti kloubů (27,3 %) a bolest na hrudi (21,7 %).

Studie zjistila, že z pacientů, kteří se vyléčili z COVID-19, uvedlo alespoň 1 přetrvávající příznak, zejména únavu a dušnost, 87,4 % pacientů. Limitací studie je nedostatek informací o historii příznaků před akutním onemocněním COVID-19 a nedostatek podrobností o závažnosti příznaků. Navíc byla studie prováděna v jednom centru s relativně malým počtem pacientů a bez kontrolní skupiny pacientů propuštěných z jiných důvodů. Pacienti s komunitně získanou pneumonií mohou mít také trvalé příznaky, což naznačuje, že tato zjištění nemusí souviset výhradně s COVID-19.

Lékaři a vědci se zaměřili na akutní fázi COVID-19, ale je potřeba pokračovat v monitorování přetrvávajících příznaků po propuštění.

Zdroj: Carfi et al. Persistent Symptoms in Patients after Acute COVID-19, JAMA August 11, 2020, Volume 324, Number 6, July 9, 2020. doi:10.1001/jama.2020.12603

Aktuální k 23. 11. 2020

Zpracoval Mgr. Jan Bobek, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC

Dne 23. 11. 2020 zveřejnil prestižní časopis The Journal of the American Medical Association Network report, ve kterém autoři analyzují psychologické potíže a stresové faktory související s pandemií nemoci COVID-19.

Zatímco v dubnu roku 2018 hlásilo vážné potíže se stresem pouze 4 % dospělých obyvatel USA, v dubnu roku 2020 se jejich počet zvýšil téměř na 14 %. Autoři této studie analyzují vliv nemoci COVID-19 na vývoj stresových stavů a poruch v dlouhodobém horizontu.

Autoři provedli online dotazníkový průzkum ve dvou vlnách: v dubnu a v červenci. Obou vln průzkumu se zúčastnilo 1337 respondentů.

Autoři zaznamenali, že výskyt psychologických potíží hlásilo v dubnu 14 % dotazovaných, zatímco v červenci 13 % dotazovaných. Tento rozdíl však nebyl statisticky významný. V obou sledovaných obdobích byl nejvyšší výskyt psychických potíží zaznamenán u mladých dospělých mezi 18 a 29 lety (25-26 % dotazovaných), u lidí s ročním příjmem pod 35 000 dolarů (20-21 % dotazovaných) a u respondentů hispánského původu (18-19 %). 72 % dotazovaných, kteří hlásili psychické potíže v dubnu, je hlásilo i v červenci. Mezi nejčastěji hlášené stresové faktory patřily: strach z nákazy nemocí COVID-19 a strach ze ztráty zaměstnání a financí. Většina studentů označila za silný stresor také přerušení provozu škol.

Autoři z těchto výsledků vyvozují, že pandemie nemoci COVID-19 je významným dlouhodobým stresovým činitelem a to zvláště pro mladé dospělé.

Zdroj: McGinty EE, Presskreischer R, Anderson KE, Han H, Barry CL. Psychological Distress and COVID-19–Related Stressors Reported in a Longitudinal Cohort of US Adults in April and July 2020. JAMA. Published online November 23, 2020. doi:10.1001/jama.2020.21231

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně začalo dnes fungovat telefonické informační centrum. Nutnost zřídit ho vyplynula z mnoha dotazů ohledně testování na onemocnění COVID-19, vyhodnocování vzorků a zasílání výsledků.

Informační centrum FNUSA, což je oficiální název nového pracoviště, má tři zaměstnance, kteří budou odpovídat na telefonické dotazy veřejnosti. Telefonní linka 543 185 555 bude k dispozici ve všední dny v čase 7:00 – 19:00 hodin a o víkendu i ve svátky v čase 10:00 – 18:30 hodin. „Mnozí lidé si pro informace volali přímo do laboratoří nebo na kliniky a zdravotníky často telefonáty zdržovaly od jejich náročné práce. Tomu jsme chtěli zamezit, proto vzniklo informační centrum,“ popsala Mgr. Jana Zvěřinová, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Kromě telefonní linky funguje také e-mailová adresa informacnicentrum@fnusa.cz, zaměstnanci budou odpovídat i na tuto formu dotazů.

S provozem Informačního centra Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se počítá i po skončení pandemie. Do budoucna by pak mohlo fungovat nejen pro telefonické informace, ale také přímo pro návštěvníky nemocnice.

Kontakt pro média:

Mgr. Dana Lipovská, Tisková mluvčí, tel.: 543 182 006, dana.lipovska@fnusa.cz

Klinika pracovního lékařství

přijme do hlavního pracovního poměru zaměstnance na celý úvazek na pozici

lékař/ka

Odborné požadavky:  

  • VŠ vzdělání v oboru všeobecné lékařství
  • specializovaná způsobilost v oboru pracovní lékařství nebo všeobecné praktické lékařství nebo vnitřní lékařství nebo hygiena a epidemiologie či nedlouho před jejím předpokládaným získáním (není podmínkou)
  • zdravotní způsobilost a bezúhonnost dle zákona č. 95/2004 Sb. v platném znění
  • komunikativnost
  • schopnost samostatného rozhodování
  • předpoklady pro týmovou spolupráci
  • znalost práce na PC

Nabízíme: https://www.fnusa.cz/wp-content/uploads/Benefity_zamestnanci-3.pdf

Nástup: dle dohody

Písemné nabídky doložené životopisem, s uvedením údajů o dosavadní praxi a doklady o dosaženém vzdělání a Souhlasem se zpracováním osobních údajů předloží zájemci do 30. 4. 2021 na sekretariát kliniky v elektronické formě na adresu petr.brhel@fnusa.cz , tel. +420 543 185 396, nebo prostřednictvím doručovatele na adresu: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, sekretariát KPL, Pekařská 53, 656 91 Brno.

Kontakt pro odborné dotazy: prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta KPL, tel. +420 543 182 885, e-mail: petr.brhel@fnusa.cz

 

 

Tisková zpráva, 14.10.2019, Brno

Nové odběrové místo Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně dnes přivítalo první dárce krve, mezi které patřil i ředitel nemocnice Vlastimil Vajdák. Podpořit dárcovství přijeli také extraligoví hokejisté HC Komety Brno.

Hovoříme sice o novém odběrovém místě, historicky se však jedná spíše o návrat „ke kořenům“. Vůbec první transfuzní oddělení v Brně totiž vzniklo před 70 lety – v roce 1949 – právě ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Pracoviště bylo tehdy špičkově vybaveno, jediné ve střední a východní Evropě vlastnilo americký aparát STRUMIA na výrobu lyofilizované plazmy a destilační přístroj na výrobu apyrogenní vody (deionizovaná voda zbavená virů a bakterií), což byl dar amerických krajanů. Prvním dárcem se stal Josef Langer, kapitán z Brněnské přehrady.

Nynější Odběrové centrum Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny bude zatím fungovat jednou týdně, a to každé pondělí od 6:30 do 10:30 hodin. Dárci se mohou telefonicky objednat na čísle 543182190, v průběhu října bude spuštěno také elektronické objednávání. „Rád bych již teď poděkoval všem, kteří nás podpoří, ať už tím, že sami darují krev nebo o tom řeknou dalším zájemcům,“ uvedl ředitel nemocnice Ing. Vlastimil Vajdák a dodal, že poděkování patří také HC Kometě Brno, která dárcovství v rámci spolupráce s FNUSA podpořila. Dnešního slavnostního otevření se zúčastnili hráči Jakub Lev, Tomáš Malec a Tomáš Plekanec. „V zahraničí, kde jsem hrál, je běžné, že hráči podobné akce podporují. Je to věc, která si pozornost zaslouží, dárcovství krve je velmi důležité. My sice v sezóně krev darovat nemůžeme, ale rádi na to upozorníme,“ řekl hokejista Tomáš Plekanec. Poděkování patří také několika studentům Univerzity třetího věku MUNI, kteří se svými obrazy podíleli na výzdobě prostor pro dárce.

Prozatím budou moci dárci krve přijít pouze v pondělí, konkrétně do budovy B1, prvního podzemního podlaží (-1). Do budoucna jsou v plánu dva odběrové dny v týdnu, postupně chce nemocnice počet dnů ještě zvýšit. Dárci se však jiných termínů dočkají již od října v rámci projektu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity „100 litrů krve DÍKY MUNI“. Podrobné informace najdou zájemci na webových stránkách nemocnice www.fnusa.cz.


Vlastimil Vajdák, ředitel FNUSA při dárcovském odběru


Hráči HC Kometa Brno – Jakub Lev, Tomáš Plekanec a Tomáš Malec s personálem Odběrového centra Krevní banky FNUSA


Hráči HC Kometa Brno s ředitelem FNUSA


Primářka Krevní banky Jarmila Celerová s hokejisty