Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) bylo v letech 2016–2020 financováno především z projektu NPU II (Národní program udržitelnosti). Na konci tohoto období probíhalo závěrečné zhodnocení, kdy členové oponentní rady z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a oponenti z řad prestižních zahraničních institucí projekt vyhodnotili jako vynikající a s mezinárodním dopadem. Vědci z FNUSA-ICRC tak splnili podle smlouvy stanovené cíle a dosáhli výborných, mezinárodně uznávaných výsledků.
Během pěti let obdrželo FNUSA-ICRC z NPU II dotace v celkové výši 985 milionů Kč. Závěrečná zpráva konstatuje, že centrum udělalo významný pokrok na cestě k mezinárodnímu konkurenceschopnému a udržitelnému multidisciplinárnímu centru excelence v oblasti translační medicíny. A to v klinickém i základním výzkumu.
Závěrečná zpráva mimo jiné také zdůrazňuje, že v roce 2020 pokračovalo FNUSA-ICRC v rozvoji i přes neobvyklou a nepředvídatelnou situaci spojenou s nemocí COVID-19. „Je třeba si uvědomit, že jsme museli omezit přístup do laboratoří, řada vědců, sester a administrativních pracovníků také věnovala svůj čas pomoci pacientům, práci v testovacím centru či podpůrným službám v nemocnici,“ uvedl výkonný ředitel centra Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Právě proto si myslím, že jde o mimořádný výsledek a děkuji všem, kteří se na něm podíleli.“
Oponentní rada vyzdvihla, kromě všech splněných závazků a dosažených výsledků, také podporu mobilit (podpora studujících a umožnění osvojení svých schopností, znalostí či dovedností). Během realizace projektu se na něm podílelo 943 studentů z celého světa. Rada rovněž pozitivně kvitovala snahu o budování komplexních modelů spolupráce, například formou společných grantů. Výjimečný je také počet realizovaných klinických studií, především díky tomu, že FNUSA-ICRC je jediným tzv. Prime Site v České republice pro globální skupinu IQVIA. Pro představu – v současné době je v realizaci 170 klinických studií.
Řada vědeckých výstupů z FNUSA-ICRC byla publikována v předních mezinárodních časopisech a ve svých vědních oborech jsou považovány za klíčové. Například se několik článků objevilo i v Top 10 nejkvalitnějších vědeckých časopisů (průměrně 17 % z celkového počtu publikací) a Top 5 (průměrně 8 % z celkového počtu publikací), vědci z FNUSA-ICRC své články publikovali třeba v časopise Nature, New England Journal of Medicine, Lancet Neurology, Nature Reviews Neurology apod.
Hodnotící zpráva obsahuje také několik doporučení do budoucna. Konkrétně větší prohloubení spolupráce na mezinárodním poli, s domácími vysokými školami, a rovněž doporučuje pokračování zapojování studentů do vědeckých projektů. „Všechny tyto výzvy si uvědomujeme a pracujeme na nich. Například intenzivně jednáme s Masarykovou univerzitou o prohloubení vzájemné spolupráce,“ uvedl ředitel Iványi. „Také se snažíme o doladění systému financování s naším zřizovatelem, tedy Ministerstvem zdravotnictví tak, abychom mohli zajistit jistotu fungování již etablovaných mezinárodních vědeckých týmů a centra samotného.“
Hlavním cílem projektu NPU II bylo umožnit FNUSA-ICRC rozvinout svůj stávající vědecký potenciál v základním, translačním a klinickém výzkumu, především v oblasti kardiovaskulárního, neurovědního a onkologického výzkumu, lékařské biologii, biomedicínském inženýrství, molekulární biologii a kmenových buňkách. Jednoznačnou výhodou je spojení s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, které skýtá přímý přístup k velké spádové oblasti pacientů. Vznikají tak optimální podmínky i pro translační lékařský výzkum, zaměřený na různá onemocnění (mj. srdeční arytmie, srdeční selhání, poruchy spánku, cévní mozková příhoda, demence a rakovina).
Dejte lásce zelenou, darujte krev červenou
Máj, lásky čas. Dobrovolníci z DobroCentra u sv. Anny ve spolupráci s odběrovým centrem Krevní banky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zvou na další z tradičních tematických akcí, kterými chtějí podpořit dobrovolné dárcovství krve. A kdy jindy udělat dobrou věc pro druhé než v květnu, měsíci lásky? Dárci krve se mohou těšit na rozkvetlou výzdobu odběrového centra a tematické dárečky.
Srdeční selhání v době pandemie: Nepodceňujte příznaky!
Tento týden probíhala v České republice osvětová akce Dny srdečního selhání. Cílem bylo připomenout závažnost této problematiky. Srdeční selhání postihuje na celém světě více než 60 milionů lidí a jeho výskyt stále narůstá.
V České republice přibývá každý rok až 60 tisíc nově diagnostikovaných případů srdečního selhání. Jedním z největších center péče o pacienty se srdečním selháním, kardiomyopatiemi a potransplantační péče u nás je I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.
„Měsíčně projde našimi ambulancemi srdečního selhání zhruba 250 pacientů, hospitalizováno jich je každý měsíc asi 80,“ upřesnila přednostka I. interní kardioangiologické kliniky FNUSA a LF MU prof. MUDr. Lenka Špinarová, Ph.D., FESC a dodala: „V roce 2020, v době první vlny pandemie koronaviru v jarních měsících jsme byli epidemiologickou situací donuceni na asi dva měsíce zcela pozastavit ambulantní provoz. I péče o hospitalizované pacienty byla výrazně omezená. V podzimní a zimní vlně jsme se snažili provoz co nejvíce zachovat, část výkonů standardně prováděných za hospitalizace jsme převedli do ambulantního režimu, abychom minimalizovali epidemiologické riziko pro pacienty a personál. Také jsme využívali možností moderních technologií a telemedicíny.“
V té době odborníci z této kliniky mohli jen přihlížet 80procentnímu poklesu plánovaných hospitalizací a zhruba 40procentnímu poklesu ambulantních návštěv. Nejčastěji kvůli obavám pacientů z nákazy koronavirem, důvodu jejich vlastní nemoci nebo karantény. „Tehdy také velké množství pacientů přijímaných k hospitalizaci pro akutní srdeční selhání přicházelo výrazně více dekompenzovaných, na čemž mělo jistě podíl to, že pacienti často hospitalizaci či návštěvu u svého lékaře dlouho odkládali. V současné době již v našich ambulantních i lůžkových provozech fungujeme opět v plném režimu, za dodržení všech hygienických opatření,“ uvedl vedoucí lékař oddělení srdečního selhání a potransplantační péče a náměstek FNUSA pro vědu a výzkum doc. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D.
„Rádi bychom – i v rámci Dnů srdečního selhání – naše pacienty podpořili a požádali je, aby neodkládali své plánované kontroly. V případě příznaků jako je dušnost, nárůst hmotnosti nebo otoky dolních končetin by měli neprodleně vyhledat lékaře,“ varovala MUDr. Anna Chaloupka, Ph.D., kardioložka FNUSA a národní zástupce pro ČR Heart Failure Specialists of Tomorrow Evropské kardiologické společnosti.
Studie: Viscerální tuk Evropanů má jiné mezní hodnoty
Výzkumný tým Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) vydal novou publikaci, která se zabývá viscerálním (útrobním) tukem. Jedná se o první takovou publikovanou studii v Evropě.
Nová publikace Kardiovize se zabývá viscerálním tukem, tedy tukovými zásobami, které se ukládají kolem životně důležitých orgánů. „Ukázalo se, že nemůžeme pro určení kardiovaskulárního rizika použít hodnoty viscerálního tuku, které definovali kolegové v USA či Japonsku. Zdejší populace má tyto hodnoty velmi odlišné,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Kardiovize FNUSA-ICRC dr. Juan Pablo Gonzalez Rivas. Publikace vyšla v odborném magazínu Obesity Research & Clinical Practice.
Na studii pracovala také mladá výzkumnice Anna Polcrová, která vystudovala Nutriční terapii na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, Sociální epidemiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a při práci v týmu Kardiovize pokračuje ve studiu na Masarykově univerzitě. „Tělesný tuk může být v lidském těle uložen v různých oblastech. V zásadě rozlišujeme mezi podkožním tukem, který se nachází pod kůží, a viscerálním tukem, který se nachází uvnitř břišní dutiny a obklopuje naše orgány. Právě umístění tukových zásob v těle významně ovlivňuje jeho dopad na naše zdraví. Předchozí výzkum zjistil, že tuk umístěný pod kůží není tak riskantní jako viscerální tuk, protože přebytek viscerálního tuku souvisí s metabolickými abnormalitami, jako je inzulínová rezistence, cukrovka II. typu, zvýšené riziko trombózy nebo endoteliální dysfunkce, tedy poruchy vnitřní vystýlky cév.“
A jak se vlastně měří míra viscerálního tuku v lidském těle? Všeobecně uznávanou standardní metodou je počítačová tomografie, která je však poměrně nákladná a vystavuje pacienta radioaktivnímu záření. „My jsme u pacientů ve studii použili bioelektrickou impedanční analýzu, jejíž výhodou je jednoduchost, rychlost a také nižší náklady. Je neinvazivní a vykazuje silnou korelaci s hodnotami měřenými počítačovou tomografií. Metoda bioimpedance je založena na slabé elektřině protékající tělem a měření za účelem výpočtu impedance (odporu), což umožňuje popsat složení lidského těla, včetně oblastí viscerálního tuku. I když to může znít nebezpečně, je tato metoda zcela bezbolestná a lze ji použít pro lidi v jakémkoli věku. Jedinou kontraindikací je přítomnost kardiostimulátoru nebo těhotenství,“ doplnila Anna Polcrová.
Pro vytvoření zmíněné analýzy využili vědci data 2052 účastníků dlouhodobé studie Kardiovize, která ve FNUSA-ICRC probíhá. Od roku 2013 sleduje zdraví vzorku brněnské populace ve věku 25-65 let, v letošním roce bude dokončena druhá vlna vyšetření. „Naše výsledky ukázaly, že mezní hodnoty viscerálního tuku související s kardiometabolickým rizikem v české populaci jsou odlišné ve srovnání s předchozími studiemi v jiných populacích. Pozorovali jsme, že mezní hodnoty 90 cm2 u mužů a 109 cm2 u žen byly spojeny s přítomností kardiometabolických rizikových faktorů zahrnující vysoký obvod pasu, zvýšený krevní tlak, snížený HDL-cholesterol (tzv. „hodný“ cholesterol), zvýšené triglyceridy a zvýšenou hladinu glukózy nalačno. Navíc muži vykazovali vyšší riziko kardiometabolických komplikací při nižších hodnotách viscerálního tuku ve srovnání se ženami. Stručně řečeno, výsledky prokázaly, že rozlišení vysoké a nízké úrovně viscerálního tuku a souvisejícího kardiometabolického rizika musí být založeno na mezních hodnotách stanovených pro konkrétní populaci, při současném zohlednění genderových rozdílů. Množství tukové tkáně v těle, které je vyhodnoceno jako v normě pro ženy, může být v případě muže posuzováno jako rizikové. A stejně to funguje i mezi příslušníky různých etnik,“ dodala Anna Polcrová.
Nutno dodat, že nová studie výzkumného týmu Kardiovize Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně byla také vybrána k publikování formou e-posteru na prestižním Evropském kongresu o obezitě. Celkově bylo přijato 330 e-posterů (tři z FNUSA-ICRC), pouze 20 z nich však bylo vybráno pro ústní prezentaci, z toho dva z FNUSA-ICRC. Mezi nimi také práce Anny Polcrové.
Šly bychom do toho znovu, shodují se sestry z FNUSA
Povolání zdravotní sestry se dostalo v uplynulém roce do hledáčku veřejnosti víc než kdy dřív. Před zdravotníky se v důsledku pandemie onemocnění COVID-19 objevily nové výzvy a řada z nich si sáhla na dno svých fyzických i psychických sil. Přesto se nelékařský zdravotnický personál Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně při příležitosti dnešního Mezinárodního dne sester shoduje: Je to poslání a šli bychom do toho znovu.
Mezinárodní den sester se slaví na výročí narození Florence Nightingal, zakladatelky moderního ošetřovatelství, která se významně angažovala v péči o raněné během Krymské války. „Není možné srovnávat válečnou situaci před více než 160 lety s aktuální situací, některé společné prvky bychom ale našli – vysoké počty nemocných, nedostatek lůžek i pečujícího personálu a nutnost překonávat nové překážky,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči FNUSA Mgr. Jana Zvěřinová a dodává: „Určitě bychom covid nezvládli, kdyby náš nelékařský zdravotnický personál svoji práci nedělal s vírou pomáhat, podporovat a pečovat. A to je dle mého naplnění odkazu Florence Nightingal.“
Sestry i ostatní pečující personál v sobě musel najít odvahu, houževnatost, ale i schopnost řešit vše operativně. Řada sester zvládla například přechod ze standardního oddělení na intenzivní. „Místo osmi celkem soběstačných pacientů jsem se najednou starala o jednoho pacienta v ohrožení života,“ říká Erika Krutiaková, všeobecná sestra z ortopedie, kde vzniklo jedno z prvních JIP covidových oddělení. „Nebylo to jen o zvládnutí odborné stránky, ale také té technické, protože v intenzivní péči je nezbytné použití spousty přístrojů,“ dodává.
I proto jako jednu z největších hodnot, kterou do zdravotnictví covid vnesl, sestřičky hodnotí vzájemnou soudržnost. „Covidová pandemie nám všem ukázala, jak je důležité si pomáhat. Vědět, že se můžeme spolehnout jeden na druhého, navzájem si vypomáhat, a hlavně pomáhat ostatním kolegům, kteří nejsou v této praxi tak zběhlí,“ říká Veronika Hloupá z anesteziologicko resuscitační kliniky. „Ocitli jsme se všichni na jedné lodi s názvem „Pandemie“, kterou jsme museli udržet na hladině. Spojili jsme síly průřezem interních i chirurgických provozů. Pracovali jsme společně jak zdravotníci z lůžkových částí, tak z ambulantních provozů. Zapojili se studenti z VŠ, VoŠ i SZŠ a vytvořili jsme nejrůznorodější tým lidí, jaký jsme si kdy mohli představit. A fungovalo to,“ doplňuje její kolegyně Hana Žemlová.
Že je práce zdravotní sestry posláním, vnímá také Hana Kaštan, která se do nemocnice vrátila během pandemie po čtyřech letech ve školství. „V těžkých dobách vnímám jako svoji povinnost pracovat v nemocnici,“ vysvětluje sestra, která během pár měsíců u sv. Anny prošla ambulantním provozem, anesteziologickou covidovou JIP a teď vede očkovací centrum.
„Myslím si, že všeobecně je covid velkou zkušeností pro všechny zdravotníky, i když bohužel ne ve všech ohledech dobrou,“ hodnotí Radka Kvíčalová z anesteziologicko resuscitační kliniky. Stala se členkou ECMO týmu a vyjížděla spolu s lékaři pro nejtěžší pacienty také do jiných nemocnic. „I přes všechna negativa, která ta práce přináší, a že jich není málo, bych se dnes rozhodla stejně. Je to smysluplná práce, a když se nám podaří někoho zachránit, je to myslím ta největší satisfakce, jakou člověk může zažít,“ uzavírá.
Závěrečné hodnocení FNUSA-ICRC – spokojenost i výzvy do budoucna
Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) bylo v letech 2016–2020 financováno především z projektu NPU II (Národní program udržitelnosti). Na konci tohoto období probíhalo závěrečné zhodnocení, kdy členové oponentní rady z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a oponenti z řad prestižních zahraničních institucí projekt vyhodnotili jako vynikající a s mezinárodním dopadem. Vědci z FNUSA-ICRC tak splnili podle smlouvy stanovené cíle a dosáhli výborných, mezinárodně uznávaných výsledků.
Během pěti let obdrželo FNUSA-ICRC z NPU II dotace v celkové výši 985 milionů Kč. Závěrečná zpráva konstatuje, že centrum udělalo významný pokrok na cestě k mezinárodnímu konkurenceschopnému a udržitelnému multidisciplinárnímu centru excelence v oblasti translační medicíny. A to v klinickém i základním výzkumu.
Závěrečná zpráva mimo jiné také zdůrazňuje, že v roce 2020 pokračovalo FNUSA-ICRC v rozvoji i přes neobvyklou a nepředvídatelnou situaci spojenou s nemocí COVID-19. „Je třeba si uvědomit, že jsme museli omezit přístup do laboratoří, řada vědců, sester a administrativních pracovníků také věnovala svůj čas pomoci pacientům, práci v testovacím centru či podpůrným službám v nemocnici,“ uvedl výkonný ředitel centra Pavel Iványi, MBA, LL.M. „Právě proto si myslím, že jde o mimořádný výsledek a děkuji všem, kteří se na něm podíleli.“
Oponentní rada vyzdvihla, kromě všech splněných závazků a dosažených výsledků, také podporu mobilit (podpora studujících a umožnění osvojení svých schopností, znalostí či dovedností). Během realizace projektu se na něm podílelo 943 studentů z celého světa. Rada rovněž pozitivně kvitovala snahu o budování komplexních modelů spolupráce, například formou společných grantů. Výjimečný je také počet realizovaných klinických studií, především díky tomu, že FNUSA-ICRC je jediným tzv. Prime Site v České republice pro globální skupinu IQVIA. Pro představu – v současné době je v realizaci 170 klinických studií.
Řada vědeckých výstupů z FNUSA-ICRC byla publikována v předních mezinárodních časopisech a ve svých vědních oborech jsou považovány za klíčové. Například se několik článků objevilo i v Top 10 nejkvalitnějších vědeckých časopisů (průměrně 17 % z celkového počtu publikací) a Top 5 (průměrně 8 % z celkového počtu publikací), vědci z FNUSA-ICRC své články publikovali třeba v časopise Nature, New England Journal of Medicine, Lancet Neurology, Nature Reviews Neurology apod.
Hodnotící zpráva obsahuje také několik doporučení do budoucna. Konkrétně větší prohloubení spolupráce na mezinárodním poli, s domácími vysokými školami, a rovněž doporučuje pokračování zapojování studentů do vědeckých projektů. „Všechny tyto výzvy si uvědomujeme a pracujeme na nich. Například intenzivně jednáme s Masarykovou univerzitou o prohloubení vzájemné spolupráce,“ uvedl ředitel Iványi. „Také se snažíme o doladění systému financování s naším zřizovatelem, tedy Ministerstvem zdravotnictví tak, abychom mohli zajistit jistotu fungování již etablovaných mezinárodních vědeckých týmů a centra samotného.“
Hlavním cílem projektu NPU II bylo umožnit FNUSA-ICRC rozvinout svůj stávající vědecký potenciál v základním, translačním a klinickém výzkumu, především v oblasti kardiovaskulárního, neurovědního a onkologického výzkumu, lékařské biologii, biomedicínském inženýrství, molekulární biologii a kmenových buňkách. Jednoznačnou výhodou je spojení s Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně, které skýtá přímý přístup k velké spádové oblasti pacientů. Vznikají tak optimální podmínky i pro translační lékařský výzkum, zaměřený na různá onemocnění (mj. srdeční arytmie, srdeční selhání, poruchy spánku, cévní mozková příhoda, demence a rakovina).
Pandemie v Brně psychicky více zasáhla ženy
Pocit osamělosti, obavy o zdraví svých blízkých i stres z nestabilní situace. Pandemie onemocnění COVID-19 ovlivnila nejen fyzické zdraví populace, ale také to psychické, což teď potvrdil i výzkum, na kterém spolupracovali výzkumníci Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a americké Mayo Clinic.
Vliv pandemie a s ní souvisejících omezujících opatření na duševní zdraví vědci analyzovali na účastnících projektu Kardiovize, tedy studie, která na populačním vzorku jednoho procenta obyvatel města Brna dlouhodobě zkoumá lokální úroveň zdraví. Do analýzy změn na psychickém zdraví během prvního tvrdého lockdownu na jaře 2020, kdy byly kromě služeb uzavřeny také hranice České republiky, se zapojilo 715 Brňanů.
„Výsledky ukázaly, že výskyt zvýšeného stresu a depresivních symptomů se v porovnání s obdobím před pandemií COVID-19 zvýšil 1,4krát až 5,5krát,“ uvedl PhDr. Jan Sebastian Novotný, Ph.D., první autor mezinárodní studie a člen výzkumné skupiny Neurovědy a stárnutí v translační medicíně FNUSA-ICRC. „Toto zhoršení se projevilo ve všech věkových skupinách a bylo výraznější u žen,“ doplnil.
Ze studie dále vyplynulo, že i přes srovnatelné zhoršení u všech věkových skupin během pandemie více duševně strádaly mladší ročníky, což může být způsobeno pracovní nebo studijní nejistotou, potažmo pak finanční nestabilitou. Zároveň lze u starších věkových skupin předpokládat bohatší životní zkušenosti a snížená očekávání, což u nich rovněž přispívá k obecně vyšší psychické odolnosti.
Hlavními rizikovými faktory, vyvolávajícími zhoršení mentálního zdraví, se ukázaly být pocity osamělosti, vnímání nemoci COVID-19 jako ohrožující, a některé negativní vlivy na životní styl – například finanční dopady restriktivních opatření, nedostatek pohybu nebo zhoršení kvality spánku. Protektivním faktorem se naopak ukázala být vyšší úroveň resilience, tedy schopnosti udržet si standardní úroveň fungování navzdory nepříznivým okolnostem.
„Sledovanému nárůstu výskytu stresu a depresivních symptomů i mnoha identifikovaným rizikovým faktorům lze předcházet, diagnostikovat je a léčit. Je proto nutné na tato zjištění včasně a cíleně reagovat nastavením vhodné psychologické a psychiatrické pomoci tak, aby se snížilo riziko navazující pandemie duševních poruch v populaci,“ upozornil Jan Sebastian Novotný.
Výzkumný tým FNUSA-ICRC ve studii pokračuje, jeho cílem je zachytit i dlouhodobé dopady na duševní zdraví Brňanů.
Žvýkací PCR testy pro školáky se osvědčily
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně už třetí týden nabízí školám možnost neinvazivního PCR testování žvýkací metodou. Její výhodou je jednoduché provedení bez rizika podráždění sliznice a hlavně zaručení vysoké citlivosti detekce. Ministerstvo školství i Magistrát města Brna teď navíc školám přislíbil příspěvky na uhrazení nákladů za PCR testy, které podle současné legislativy stačí provádět pouze jednou týdně.
Testování pomocí neinvazivních žvýkacích PCR testů aktuálně ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně využívají čtyři základní a jedna mateřská škola, mezi nimi také International School of Brno. „Je to podle nás dobrá cesta, jak celé testování na školách zjednodušit a zefektivnit. PCR testy jsou spolehlivější než antigenní, stačí je provádět jednou týdně a nemenší výhodou je samotný způsob odběru, který je u žvýkacích testů rychlý a čistý. Je to pohodlnější jak pro žáky, tak pro personál, který nemusí pracovat s biologickým materiálem,“ hodnotí po třech týdnech využívání metody ředitel International School of Brno Mgr. Jan Švihálek.
Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně kromě vyhodnocení testů nabízí školám kompletní servis s rozvozem a svozem zkumavek do laboratoří. „Žáci minutu požvýkají nasákavý sterilní tampon, umístí ho do zkumavky a pro ten si už naše laboratoř přijede, vše vyšetří a zašle škole výsledky,“ vysvětluje koordinátorka programu Ing. Kristýna Sosíková.
Laboratoře FNUSA mají aktuálně volné kapacity pro testování dalších škol, zájemci se mohou obracet na e-mail kristyna.sosikova@fnusa.cz.
Více o metodě testování ZDE.
COVID-19: Vakcinace v těhotenství
Zpracovala MVDr. Jana Doležalová, Ph.D., Cerebrovaskulární výzkumný tým FNUSA-ICRC
V době pandemie nemoci COVID-19 vědecká komunita a farmaceutické firmy vyvinuly několik vakcín, jejich podání ženám v době gravidity však nebylo doporučováno. Přesto mnoho těhotných žen ve Spojených státech vakcíny proti COVID-19 dostává, údaje o jejich bezpečnosti v těhotenství jsou ale omezené. Poslední studie publikovaná v časopise The Journal of the American Medical Association 21. dubna 2021 se proto zaměřila na tuto problematiku a analyzovala data z registrů pacientů (období prosinec 2020 – únor 2021) a hodnotila bezpečnost vakcín Pfizer–BioNTech a Moderna u těhotných žen.
Z prvního registru byly hodnoceny údaje od 35 691 těhotných pacientek ve věku 16 až 54 let, z nichž 30 887 (86,5 %) bylo těhotných v době vakcinace a 4804 (13,5 %) otěhotnělo v post-vakcinačním období. Z nežádoucích účinků po vakcinaci byla nejčastěji hlášena bolest v místě vpichu a na rozdíl od běžné populace byly hlášeny méně často bolesti hlavy, myalgie, zimnice a horečka. Z druhého registru 3 958 pacientek dostalo první vakcínu v perikoncepčním období 92 (2,3 %), v prvním trimestru 1132 (28,6 %), ve druhém trimestru 1714 (43,3 %) a v posledním trimestru 1019 (25,7 %) žen. Z těchto pacientek v čase ukončení projektu 827 dokončilo graviditu, 712 (86,1%) z nich porodilo živé dítě (většina pacientek byla očkovaná ve třetím trimestru). Dále byly sledovány nepříznivé účinky u novorozenců. Nejčastěji to byl předčasný porod (9,4 %) a nízká porodní hmotnost na daný věk gestace (3,2 %), nicméně nebyly hlášeny žádná úmrtí novorozenců. I když to není přímo srovnatelné, vypočtené podíly nepříznivých výsledků u těhotných žen a novorozenců očkovaných proti COVID-19, které dokončily těhotenství, byly podobné incidencím hlášeným ve studiích zahrnujících těhotné ženy před vypuknutím pandemie COVID-19. Ze všech nežádoucích účinků (221) souvisejících s vakcinací v těhotenství byl nejčastěji hlášen spontánní potrat: 46 případů a z toho 37 případů v prvním trimestru.
Ačkoliv výsledky neprokázaly zjevné nebezpečí pro těhotné ženy, které dostaly mRNA vakcínu proti COVID-19, pro získání více informací o účincích u těhotných žen a kojenců je nutné podrobnější sledování, včetně sledování velkého počtu žen očkovaných v raných stádiích těhotenství.
Zdroj: Shimabukuro TT, Kim SY, Myers TR, et al. Preliminary Findings of mRNA Covid-19 Vaccine Safety in Pregnant Persons. The NEJM, online first 21 April, 2021. DOI: 10.1056/NEJMoa2104983. https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMoa2104983?query=featured_coronavirus
Lékárna FNUSA nabízí pomoc se správnou inhalační technikou
Odborníci v konzultačním středisku lékárny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně nabízejí tento týden zájemcům možnost vyzkoušet si správnou inhalační techniku při užívání inhalačních léčivých přípravků. Lidé totiž při inhalaci dělají řadu chyb, které mohou ovlivnit její pozitivní výsledek. Akce se koná v rámci Světového dne alergie a astmatu (3. 5.).
Inhalační přípravky patří ke skupině léků, u kterých více než 50 procent pacientů neprovádí inhalaci správnou aplikační technikou. „Mezi nejčastější chyby patří nevhodné načasování, tedy špatná synchronizace nádechu a zmáčknutí spouště inhalátoru. Dávku pak pacient nevdechne, nebo jen její malou část. Někdy pacienti aplikují dvě dávky hned za sebou při jednom nádechu, ačkoliv je potřeba dodržet zásadu jedna dávka – jeden nádech, a rozestup mezi dávkami zhruba půl minuty, což jsou dva až tři klidné nádechy bez inhalace. Stává se také, že pacienti někdy zapomenou před samotnou aplikací obsah inhalátoru protřepat nebo si aplikují sprejovou dávku do nezavřených úst,“ uvedl PharmDr. Marek Lžičař, vedoucí oddělení lékárny FNUSA a konzultant z poradenského centra s tím, že častým opomenutím je i nedostatečné vypláchnutí úst a vykloktání po inhalaci kortikoidních léků. V důsledku toho pak může dojít ke snížení obranyschopnosti sliznice dutiny ústní a tvorbě aft a jiných ústních afekcí.
Farmaceuti Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají v rámci speciální týdenní akce připravenou širokou sbírku různých typů inhalátorů (nácvikové sady, placebo přípravky a podobně), které pomohou ověřit a upravit správné užití inhalačně aplikovaných léků. „V současné době roste počet pacientů s následným postižením plic po onemocnění COVID-19. Tito pacienti často teprve začínají inhalační léky užívat a možnost nácviku inhalační techniky jim může pomoci ke správně provedené léčbě. Stejně tak však můžeme poradit také astmatikům, alergikům, pacientům s CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc) nebo rodičům malých dětí, které trpí na laryngitidy a používají léčbu rychle působícími inhalačními bronchodilatancii jako je například salbutamol (úlevový lék na rozšiřování průdušek),“ dodal PharmDr. Marek Lžičař.
Zájemci mohou až do pátku přijít v čase otevření lékárny (ul. Hybešova, Po-Pá, 7-17 hodin) a na místě nahlásit, že mají zájem o vyzkoušení správné inhalační techniky. S sebou si mohou vzít svůj lék. Manipulaci s inhalátory pak vyzkouší buď za použití svého léku anebo placebo přípravku z lékárny.
Covid výrazně ovlivnil sportovce i pacienty Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace
Onemocnění COVID-19 výrazně ovlivnilo klienty Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU. Tedy nejen sportovce, kteří kliniku pravidelně navštěvují, ale i nemocné, přicházející ke konziliárnímu vyšetření z ostatních klinik či ambulancí specialistů.
Pokud jsou sportovci součástí národní reprezentace, sportovních resortních nebo mládežnických center či ligových soutěží, mají ze zákona povinnost absolvovat jednou ročně podrobnou tělovýchovně lékařskou prohlídku. „Vzhledem k přechodnému uzavření či omezení ambulantního provozu jsme nemohli řadu sportovců během všech pandemických vln touto zákonem danou prohlídkou vyšetřit. Proto lze nyní očekávat velký nápor na provádění těchto prohlídek po ukončení pandemie,“ řekl přednosta Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace FNUSA a LF MU prof. MUDr. Petr Dobšák, CSc. a dodal: „Také Oddělení rehabilitace kardiaků na naší klinice muselo být v době vrcholu pandemických vln přechodně uzavřeno, docházející kardiologičtí pacienti jsou vesměs vyššího věku a značně rizikoví, proto obnovení provozu bude provedeno až po zralé úvaze. Mnoho pacientů se také bojí kvůli nemoci COVID-19 přijít do nemocnice na konziliární vyšetření i přes již konkrétní objednání a navzdory závažnosti svého onemocnění.“
Sportovci, kteří jsou již měsíce na distanční výuce a netrénují vůbec, nebo omezeně individuálně podle on-line instrukcí trenérů, jsou ve značné dekondici a ztrácejí dřívějším tréninkem získané pohybové návyky a stereotypy pro daný sport. „U většiny sportovců vidíme nárůst hmotnosti spojený s výrazným přírůstkem tukové řasy. Sportovcům chybí sociální kontakty se svými vrstevníky, což s sebou nese i psychické důsledky.“
Podle přednosty kliniky prof. Petra Dobšáka mohou rekreační, výkonnostní a vrcholoví sportovci onemocnění Covid-19 prodělat i s vážným průběhem, obzvláště nyní u mutovaných forem. Během sportovních prohlídek proto nyní lékaři nově pátrají u sportovců, kteří onemocnění prodělali, po možných příznacích post covidového syndromu (covidové následky kardiologické, pneumologické, psychologické). „V případě důvodného podezření je indikováno podrobné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, vyšetření plicních funkcí a difúzní plicní kapacity pomocí bodypletysmografické kabiny. Případy jsou zatím velmi ojedinělé a naštěstí jsme až doposud nezaregistrovali vážné poškození srdečních či plicních funkcí u těch osob, kde se během vyšetření na oddělení funkční diagnostiky objevily určité náznaky možných patologických následků infekce COVID-19, a u nichž byla výše zmíněná speciální vyšetření provedena,“ doplnil přednosta prof. Petr Dobšák.