Diagnóza nevyléčitelného onemocnění, úraz s trvalými následky nebo dlouhodobá hospitalizace. Stresující a psychicky velmi náročné situace pacientům Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pomáhá zvládnout tým klinických psychologů, kteří při příležitosti dnešního Světového dne duševního zdraví s ústředním tématem Prevence sebevražednosti vzkazují: „Nebojte si říct o pomoc.“

Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně podporuje ve zvládání subjektivního prožívání zdravotního stavu a léčby především hospitalizované pacienty, terapeutické pomoci ale mohou využívat také lidé v ambulantní péči.

„Naším cílem je pomoci pacientům zvládat úzkostné a depresivní stavy, které mohou doprovázet proces přijetí a adaptace na závažné onemocnění, ale zároveň mohou také samy o sobě podmiňovat vznik onemocnění psychosomatického charakteru,“ popsala primářka Oddělení klinických psychologů FNUSA PhDr. Zuzana Spurná, Ph.D.

Péče klinických psychologů nejčastěji zahrnuje psychoterapii a krizovou intervenci při zvládání závažných životních situací, jako je např. sdělení závažné diagnózy nebo zvládání dlouhodobé hospitalizace v nemocnici. „V průběhu psychoterapie poskytujeme pacientům bezpečný prostor, kde mohou zpracovat své emoce, ať už jde o strach, nejistotu, nebo též o vztek a podráždění,“ uvedla Spurná.

Kliničtí psychologové provádí také psychologická vyšetření, která jsou součástí diagnostiky onemocnění, pro stanovení správného léčebného postupu nebo jako součást předoperační přípravy pacientů. Jednotliví psychologové se specializují například na psychoonkologii, psychodermatologii, psychologii bolesti, poruchy spánku, poruchy příjmu potravy a další psychosomatická onemocnění.

Obrátit se na ně mohou i zaměstnanci nemocnice, a to jak v pracovních, tak i osobních záležitostech. „Ne každý řeší rád takové věci na pracovišti, ale jsme v případě potřeby kdykoliv k dispozici s nabídkou diskrétní pomoci. Pohodu na pracovištích se snažíme zlepšovat také formou seminářů a workshopů, kde se věnujeme tématům z oblasti lidské psychiky a duševního zdraví,“ uvedla primářka Spurná a doplnila, že poslední online kurz se týkal syndromu vyhoření.

Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně z důvodu nepříznivé epidemické situace omezuje návštěvní dobu na lůžkových odděleních. Hospitalizované pacienty bude od středy 5. října včetně možné navštěvovat dva dny v týdnu, a to v neděli a středu vždy od 15:00 do 17:00 hodin.

Na návštěvu mohou k pacientovi přijít maximálně dvě osoby, které u něj nestráví více než 30 minut. Návštěvníci jsou po celou dobu pobytu na oddělení povinni nosit respirátor třídy FFP2, při vstupu se vyžaduje také desinfekce rukou. Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zároveň žádá návštěvníky, aby za svými blízkými chodili pouze v případě, že se cítí zcela zdraví.

Návštěvy se netýkají pacientů hospitalizovaných s COVID-19, případně pokojů v izolaci či karanténě. Výjimkou jsou terminální stavy.

Děkujeme za respektování opatření.

Vědci hned z několika výzkumných týmů Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC), společného pracoviště Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, se zaměřili na mikrobiální infekce a Alzheimerovu chorobu. Souvislost mezi těmito dvěma jevy byla prokázána v mnoha studiích, výzkum se zaměřil na frekvenci výskytu nejčastějších virových a bakteriálních patogenů v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou.

Práce nazvaná „Zvýšený výskyt Treponema spp. a dvoudruhových infekcí u pacientů s Alzheimerovou chorobou“ (Increased occurrence of Treponema spp. and double-species infections in patients with Alzheimer’s disease) vyšla ve vědeckém časopise Science of The Total Environment (IF – 10,75).

Alzheimerova choroba (AD) je nevratná, progresivní neurodegenerativní patologie. Tvoří 60-80 % případů demence. Demence je obecný pojem zahrnující ztrátu paměti a postupný úpadek dalších kognitivních schopností, často natolik závažný, že narušuje každodenní život a samostatnost jedince. Původ Alzheimerovy choroby není dosud zcela objasněn. Typická pro tuto chorobu je patologická kaskáda srážení bílkovin. Jednou z nich je také amyloid, jehož funkcí je mozek chránit před infekčními agens, tedy viry či bakteriemi. Existují teorie, že působení určitého viru nebo patogenu může způsobit větší srážení této bílkoviny než je přípustné a tím spustit onu patologickou kaskádu.

Pro detekci pěti bakteriálních a pěti virových patogenů byla ve spolupráci s firmou BioVendor vyvinuta souprava pro multiplexní PCR testy, kde je možné detekovat všechny výše zmíněné patogeny současně. „Ačkoli souvislost mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou byla prokázána v mnoha studiích, podíl patogenů na vzniku Alzheimerovy choroby zůstává nejasný,“ uvedl první autor práce Dr. Michal Nemergut z Loschmidtových laboratoří Přírodovědecké fakulty MU a ICRC. „Proto jsme zkoumali frekvenci výskytu deseti nejčastěji uváděných virových (HSV-1, EBV, HHV-6, HHV-7, CMV) a bakteriálních (Chlamydia pneumoniae, Helicobacter pylori, Borrelia burgdorferi, Porphyromonas gingivalis, Treponema spp.) patogenů v séru, mozkomíšním moku a mozkové tkáni pacientů s Alzheimerovou nemocí.“

Byly použity vzorky séra a likvoru od padesáti pacientů s Alzheimerovou nemocí a od 53 kontrolních subjektů bez kognitivního deficitu. Vzorky a data byly poskytnuty z Czech Brain Aging study – národní studie stárnutí vedené MUDr. Kateřinou Sheardovou a Prof. MUDr. Jakubem Hortem. Pozorována byla významně vyšší četnost pacientů s Alzheimerovou nemocí, kteří byli pozitivní na Treponema spp. ve srovnání s kontrolami (62,2 % vs 30,3 %). Dále byl potvrzen významně vyšší výskyt případů se dvěma a více současnými infekcemi u pacientů s Alzheimerovou nemocí ve srovnání s kontrolami (24 % vs 7,5 %). Studované patogeny byly detekovány se srovnatelnou frekvencí v séru a mozkomíšním moku. Naproti tomu Borrelia burgdorferi, lidský herpesvirus 7 a lidský cytomegalovirus nebyly zjištěny v žádném ze studovaných vzorků.

Tato studie poskytuje další důkazy o souvislosti mezi mikrobiálními infekcemi a Alzheimerovou chorobou. „Výsledky ukazují, že paralelní analýza více patogenů a detekce jejich výskytu z více různých biologických vzorků poskytuje zajímavé doplňující informace a tuto metodologii je vhodné zvážit pro budoucí studie pracující s touto hypotézou v souvislosti s Alzheimerovou nemocí.“ sdělila MUDr. Kateřina Sheardová.

Se začátkem září přichází Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně s novou službou pro veřejnost. Zájemci si v konzultačním centru při pobočce na ulici Hybešova mohou nechat preventivně změřit glykémii a cholesterol a předejít tak případným závažným komplikacím, jako je diabetes mellitus nebo kardiovaskulární onemocnění.

„V konzultačním centru Nemocniční lékárny se dlouhodobě věnujeme pacientům, kteří chtějí poradit, jak správně užívat léky, jak je kombinovat s potravními doplňky a připomínáme také různá preventivní opatření a změny životního stylu. Kromě nabídky měření tlaku krve nově nabízíme i možnost asistovaného měření glykémie a cholesterolu, především pro lidi, kteří se zatím s těmito problémy neléčí,“ uvedl PharmDr. Marek Lžičař.

Celým procesem měření provede klienta vyškolený odborník v prostorách konzultačního centra na ulici Hybešova. „Výsledky měření jsou samozřejmě především orientační a v žádném případě neslouží k diagnóze nemoci. K tomu jsou určena podrobná vyšetření u praktického nebo odborného lékaře,“ upozornil Marek Lžičař. „Služba je určena hlavně pro lidi, kteří přicházejí do naší lékárny z jiných zdravotnických zařízení za účelem vyzvednutí léků nebo nákupu doplňků stravy. Nejedná se tedy o službu, která by měla jakýmkoliv způsobem konkurovat biochemickým lékařským vyšetřením. Jde o první záchyt léčbou nedotčených lidí a tedy potenciálních pacientů,“ doplnil.

Selfmonitoring glykémie a dalších parametrů je nedílnou součástí terapie onemocnění diabetes mellitus a nemocí kardiovaskulárního systému. Některé nemoci, například diabetes, hypertenze nebo dyslipidémie, navíc probíhají skrytě a projeví se až při závažnějších komplikacích. „Díky měření mohou lidé zjistit, zda se u nich neobjevuje vyšší hladina cholesterolu, což v kombinaci s dalšími rizikovými faktory (kouření, věk, obezita) může zvyšovat riziko kardiovaskulárního onemocnění, včetně komplikací typu akutní infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda,“ upozornil Marek Lžičař. Včasný záchyt zatím neviditelných změn může předejít závažnějším komplikacím.

Na návštěvě konzultačního centra Nemocniční lékárny se je v případě zájmu o asistované měření glykémie nebo cholesterolu potřeba domluvit předem, ať už osobně nebo telefonicky na čísle 543 182 164. Selfmonitoring glykémie provádí farmaceuti zdarma, měření cholesterolu je vzhledem k finanční náročnosti použitého materiálu zpoplatněno částkou 100 Kč za jedno měření.

 

V počtu případů klíšťové encefalitidy se Česká republika řadí na špičku Evropy. Situaci by mohla změnit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění ze začátku letošního roku, podle které mají lidé nad 50 let nárok na očkování proti této nemoci zdarma. „Od ledna registrujeme o toto očkování výrazně vyšší zájem,“ potvrzuje pozitivní trend primářka Oddělení praktických lékařů Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Ivana Bogrová, Ph.D.

Očkování představuje účinnou prevenci, onemocnění se jím dá zcela zabránit. Proočkované jsou v Česku ale spíše děti a mladá populace, kde přitom průběh nemoci mívá zpravidla lehčí průběh. „U dospělých a starších osob bývají častěji dlouhodobé komplikace a onemocnění může vést k invaliditě nebo k úmrtí pacienta. Nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy 15krát vyšší než u mladších věkových kategorií a stoupá výskyt trvalých následků,“ popisuje prof. MUDr. Petr Brhel, CSc., přednosta Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Zákeřnou nemoc praktičtí lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně v této „klíšťové sezóně“ prozatím nediagnostikovali. „Přichází k nám nicméně velké množství pacientů všech věkových kategorií s přisátými klíšťaty a žádají jejich odstranění. Klíště si většinou přinesli z přírody na Vysočině, ale i ze zahrady u domu nebo z městského parku,“ popisuje primářka Ivana Bogrová.

U několika pacientů lékaři ze sv. Anny již zaznamenali onemocnění Lymskou boreliózou, na kterou na rozdíl od klíšťové encefalitidy očkování neexistuje. „Naštěstí se vždy jednalo o první, tzv. kožní stadium nemoci, které je dobře léčitelné antibiotiky,“ uvedla primářka a doplnila: „Zdá se, že je veřejnost stále lépe informována o nutnosti po kousnutí klíštětem sledovat zejména první tři až čtyři týdny svůj zdravotní stav a v případě potřeby navštívit lékaře.“

Klíšťová sezóna ovlivňuje také dárcovství krve

Na Transfuzním oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zaznamenali letos prozatím sedm odkladů kvůli přisátému klíštěti. „Jedná se o případy, kdy si dárce dopředu nezjistí, že po expozici klíštěti je nutné s darováním krve z bezpečnostních důvodů měsíc počkat,“ upřesnila primářka oddělení MUDr. Jarmila Celerová s tím, že informovanost o omezení je mezi dárci čím dál rozšířenější a tudíž se jedná spíše o ojedinělý jev. „Jednou jsem ale dárci místo odběru vytahovala klíště z loketní jamky,“ dodala s úsměvem. Nejvíce odkladů kvůli klíšťatům podle jejích zkušeností bývá od konce dubna do června, v létě jsou dárcovské odběry pozdržovány spíše kvůli cestám do rizikových zahraničních oblastí.