Noční můry, výpadky paměti i deprese. Následky po těžkém covidu se v mnoha případech netýkají jen fyzického stavu, pacienty provází také psychické problémy. Ty mohou pramenit z nedostatku vzpomínek na dobu strávenou v intenzivní péči. Právě s rozpomínáním na průběh léčby pomáhají v rámci své studie zdravotní sestry z Anesteziologicko resuscitační kliniky (ARK) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU.

Hana Žemlová a Pavla Ďásková, zdravotní sestry se specializací pro intenzivní péči, vycházejí ve svém dlouhodobém sledování postcovidových pacientů ARK z hypotézy, že vyléčení po akutním respiračním covidovém selhání budou mít po propuštění z intenzivní péče horší kvalitu života než pacienti po akutním respiračním selhání jiného původu. „Rozdíl je většinou v délce hospitalizace na anesteziologicko resuscitační klinice, množstvím podaných sedativních léků a s tím spojených dalších problémů v průběhu léčení. Nutná izolace a ošetřování v infekčním režimu působí na psychiku pacienta také nepříznivě,“ přibližuje specifika Pavla Ďásková.

„Pacienti mají nedostatek vzpomínek na dobu, kterou u nás strávili, mají děsivé sny, prožívají stesk, někdy to dojde až do depresí,“ popisuje Hana Žemlová. Nabízí jim proto také možnost pracoviště navštívit. „Pacientům, kteří za námi chodí osobně, ukazujeme oddělení, případně jejich původní pokoj a vysvětlujeme jim, co se s nimi v průběhu hospitalizace dělo. Ukazujeme jim přístroje a různé zvuky z nich, protože i tyto drobnosti se mohou promítnout pacientům do snů a způsobit nebo podpořit vznik depresí. Mnohdy jsou sny velmi bizarní a běžný člověk si s nimi neumí poradit a nechápe souvislosti,“ vysvětluje Pavla Ďásková.

Většině pacientů, kteří si nedokážou některé věci vysvětlit, se po návštěvě kliniky podle zkušeností zdravotnického personálu uleví. „Máme pozitivní zpětnou vazbu, i krátká návštěva spojená s doporučením k odborníkovi nebo vysvětlením velmi pomáhá,“ hodnotí dosavadní výsledky Hana Žemlová a dodává, že se s pacienty také rádi potkají tváří v tvář. „Znali nás jen v těch „kosmických“ oblecích, tak nás moc nepoznávají, ale občas podle očí někoho poznají a sepne jim to.“

Zmírnit následky postcovidového syndromu se personál kliniky snaží už během hospitalizace. „Uvádíme pacienty do reality, říkáme jim, co je za den, i když jsou v umělém spánku. Mluvíme na ně o jejich rodině, vyřizujeme pozdravy, aby věděli, že je o ně zájem. Vysvětlujeme, kde leží, na které klinice, v jakém městě, v jaké nemocnici,“ popisuje Pavla Ďásková a dodává, že po dlouhodobém umělém spánku se pacienti většinou budí do neklidu, kdy neví, kde jsou a co se děje.

Zdravotníci se také snaží komunikovat s rodinou. „Vybízíme blízké pacientů, aby posílali e-maily a fotky, všechno potom pacientům čteme a ukazujeme. Každý pacient má u sebe informační tabuli, na kterou můžeme nalepovat fotky toho, co mají rádi, aby až se budou probouzet, kolem sebe měli známé tváře,“ popisuje sestra.

Myšlenka na studii mapující kvalitu života pacientů po prodělané těžké formě covidu (nutnost umělé plicní ventilace) přišla v samotných počátcích pandemie. „Nebyly tehdy dobře známé dlouhodobé následky nemoci a také se na nás občas některý z pacientů s nějakým problémem obrátil, proto jsme se rozhodly začít sledovat všechny vyléčené a zároveň jim pomoci s vyhledáním odborné pomoci v případě dalších potíží,“ říká Hana Žemlová. V současné době zdravotní sestry sledují 91 pacientů, průběžné výsledky již prezentují na odborných konferencích a ve sběru dat stále pokračují. „Rády bychom po ukončení studie plynule přešly na sledování všech pacientů, kteří naším oddělením prošli,“ uzavírají sestry.

Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně se už na konci loňského roku přidalo do sítě registračních míst Českého národního registru dárců dřeně. Funguje jako náběrové centrum, což v praxi znamená, že zájemci o zápis do registru tak mohou u svaté Anny učinit odběrem krve a vyplněním přihlašovacího formuláře.

„Ideální je spojit registraci s darováním krve, vzorek můžeme získat i při odběru a nemusíme tak dárci dělat další vpich,“ popisuje proces primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová a dodává, že zájemce o zápis do registru následně čeká ještě pohovor s pracovníkem transfuzního oddělení. Ten zájemci pomůže vyplnit registrační formulář, vysvětlí, jak registr funguje a zodpoví případné dotazy. „Celý proces nezabere víc než deset minut,“ upřesňuje primářka.

Vzorek krve zaměstnanci transfuzního oddělení následně odešlou k vyšetření transplantačních znaků do centrální laboratoře ČNRDD a zápis je hotový. Jen asi jedno procento zapsaných v průběhu života obdrží zprávu, že jsou vhodnými dárci pro konkrétního pacienta. Pokud chce zájemce stále pomoci, může krvetvorné buňky darovat buď klasicky v narkóze z kosti pánevní, nebo pomocí separátoru. Ten buňky vyfiltruje z krve, a proces tak připomíná spíše darování plazmy.

Do registru dárců kostní dřeně se je ve FNUSA možné zapsat každý všední den v čase 6:15 až 13:00. „Těší nás, že je o zařazení do registru dárců kostní dřeně mezi našimi dárci zájem, zapsaly se u nás už desítky lidí,“ říká primářka Transfuzního oddělení FNUSA Jarmila Celerová. Hlásit se mohou zájemci do 35 let, další podmínky jsou podobné jako pro dárce krve (dobrý zdravotní stav, bez závažných onemocnění v minulosti, váha vyšší než 50 kg).

Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně dlouhodobě fungovala pouze krevní banka. Na podzim roku 2019 vzniklo v prostorách krevní banky také odběrové místo pro dárce krve. Po více než dvou letech tedy logicky vzniklo i transfuzní oddělení, které krev na místě zpracovává.

Nemocnice v minulosti využívala pro zpracování krve služeb jiných transfuzních zařízení. Nyní po úpravě stavebních prostor a vybavení a instalaci přístrojů již krev zpracovává sama. „Od 3. ledna 2022 jsme začali vyrábět transfuzní přípravky a krev odebranou od dárců sami zpracovávat. Naším cílem je zajistit v rámci nemocnice soběstačnost v hemoterapii a samozřejmě také ušetřit,“ říká primářka Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně MUDr. Jarmila Celerová a zároveň doplňuje, že s novou činností bylo nezbytné nejen navýšit počet pracovníků, ale také se naučit nové postupy zpracování krve a výroby transfuzních přípravků.

Na oddělení byly nově pořízeny velkoobjemové centrifugy, separační lisy, šokové zmrazovače plazmy i další chladící a mrazící zařízení včetně komorových mrazících boxů určených k uchovávání plazmy. Rozšířil se také prostor pro dárce krve a do odběrového sálu nakoupila nemocnice další pohodlná křesla. „Počet našich dárců krve neustále roste, chceme pro ně vytvořit co nejpříjemnější prostředí, toho, že k nám chodí, si velmi vážíme,“ konstatuje primářka Jarmila Celerová.

Vybavení nového oddělení a rekonstrukce prostor přišla nemocnici na zhruba 30 milionů korun, část z toho byla uhrazena z dotace. Tím, že si krev nemocnice zpracuje sama, ušetří ročně asi 10 milionů.

V současné době chodí do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně darovat krev denně 20–30 lidí. Počet dárců je nyní nižší především kvůli pandemii covidu. Nové transfuzní oddělení může kapacitně zvládnout denně až 80 dárců. Připraveny jsou pro ně během celého roku nejrůznější akce s dárky a benefity. Tou nejbližší je akce Darovat krev není žádná věda! ve spolupráci s VIDA! science centrem Brno v termínu 17.-28. ledna, kdy každý dárce dostane vstupenku 1+1 do tohoto centra. Nemocnice dlouhodobě spolupracuje také s Aqualandem Moravia, společností Vitar (vitamíny, potravinové doplňky), s Optikou Valore nebo Divadlem Bolka Polívky.